Ukázky

„Nemám v úmyslu působit ti nepříjemnosti, příteli,“ řekl Sokrates mírně. „Jen se snažím některé věci pochopit.“ / „Jsi hlupák!“ / „To je samozřejmě pravda, jak jsem již několikrát uznal. No ale, když na mě míníš zaútočit mečem, tak prosím. Ovšem pochybuji, že bys tím něčeho dosáhl.“ / „K čertu s tebou,“ zabručel Pizarro. Podíval se na svůj meč a přikývl. „Ne. Ne, to by mi nepomohlo, že? Prošel by tebou jako vzduchem. A ty bys zůstal stát a nechal mě, abyc…

Here is a story from 1956, reproduced in its entirety. While there have been many collections of Silverberg’s work from the 1950s, somehow this one has escaped the light of day. Of it, he says, “I looked at “Man of Many Bodies” this morning and damned if I could remember having written it. But undoubtedly it’s my work, because I mention several of my favorite composers, painters, and writers, some of them so esoteric that it’s g…

The first explosions seemed very far away: a string of distant, muffled bangs, booms, and thuds that might have been nothing more than thunder on the horizon. Joseph, more asleep than not in his comfortable bed in the guest quarters of Getfen House, stirred, drifted a little way up toward wakefulness, cocked half an ear, listened a moment without really listening. Yes, he thought: thunder. His only concern was that thunder might betoken rain, and…

 Detektor v rohu Mahlerovy kanceláře červeně zablikal. Mahler na to unaveným pohybem ruky upozornil smutně se tvářícího časoskokana, který před ním zkroušeně seděl za stolem a vypadal ve svém neohrabaném skafandru uskřípnutě a nejistě. / „Vidíte,“ pravil Mahler a poklepal na desku stolu. „Právě chytili dalšího. Jsme soustavně zaplavováni lidmi, jako jste vy. Až vás dopravíme na Měsíc, uvidíte sám, kolik jich tam už je. Jenom já sám jsem ji…

V těch letech jsme vyvolávali různé slavné postavy z minulosti, abychom se podívali, co byly zač. To bylo uprostřed dvanáctých let, asi tak od roku 12 400 do roku 12 450. Povolali jsme Caesara a Antonia a samozřejmě také Kleopatru. Pozvali jsme Freuda, Marxe a Lenina k jednomu stolu, aby si mohli popovídat. Zhmotnili jsme Winstona Churchilla, který nás zklamal (příliš pil a šišlal), a Napoleona, který byl velkolepý. / Desetitisíciletí naší historie …

McCulloch zde úplně ztratil i ten nepatrný smysl pro čas, který mu ještě zbýval. Napnout, udeřit, kupředu, napnout, udeřit, kupředu, to bylo vše, nekonečné opakování. Z hlubin se sem tam vznesla bublina chladné vody, jako těžkopádná řeka, zázrakem se vznášející nahoru a v tom prapodivném proudění tryskala fontána živin, malinkých, průhledných, zmítajících se stvořeníček a ještě menších skvrnek nějaké hmoty, která musela být jedlá, protože raci, a…

Narodil se na Vánoce. Chalid, Zabiják Bytostí, byl prvním, kdo pozvedl ruku proti cizím vetřelcům, kteří během jediného dne okupovali Zemi a každého, kdo se jim postavil na odpor, smetli jako obtížný hmyz. Jmenoval se Chalid Halim Burke. Po otci byl Angličan, po matce Pákistánec. Narodil se na Štědrý den. Matce přinesl bolest a hanbu a své rodině žal. Přestože byl vánočním děckem, i přes úžasnou shodu okolností neměl v úmyslu stát se spasitelem l…

Půlnoční temnota. Srpek měsíce. Obloha plane hvězdami. Větrem nadouvaný stan archeologů. Někdo z něj vychází. Piurivar. Velmi útlý, pohybuje se s opatrností stáří. / Jistě doktor Huukaminaan. / Štíhlá postava stojí na silnici, čeká: další Metamorf, také starý, stejně hubený, otrhaný a podivně oblečený. / Khivanivod, je to on. Vidí sám sebe okem vlastni mysli. / Za ním se pohybují stínové postavy, pět, šest, je jich sedm. Samí Kožoměnci. Podle vzhledu vesniča…