Po šesti letech chození jsme se s A. vzali. Tak, jak přísahala, začala A. léčit lidi. Já jsem pracoval v kulturním domě na okraji Prahy. Měl jsem v referátu i cikánskou otázku. / „Máte udělat příští týden přednášku o antikoncepci. Jak jste daleko?“ zeptal se mě jednoho dne ředitel. / „Rozeslal jsem přes tři sta pozvánek do romských rodin,“ pokusil jsem se o hrubý odhad. / „Jakou očekáváte návratnost?“ pokračoval zvídavý ředitel. / Jak to mám vědět, ty vole! …

Více
  • 13. 5. 2023

Obávám se, že můj otčím nezačal zrovna nejlíp, když ho naposled pustili z protialkoholního. Doplatil totiž na hrubou neznalost prostředí obyčejný cukrárny, která se mu cestou připletla do cesty. Zůstal tenkrát zcela osamoceně a bezradně zírat na prodavačku, jež (sama mu prej připomínala kremroli s přišitejma ušima) na něj mrkala a s úsměvem téměř spikleneckým šeptala cosi o tom, že právě obdržela čerstvé doboše a kaliforňany. A on – odborník přes…

Více
  • 13. 5. 2023

Stáli u domovních dveří. Vítr se utišil, a mlha zase zhoustla. / „Kdy se musíš vrátit?“ zeptala se Alžběta. „Za dva týdny?“ / „Tak přibližně,“ / „To je brzo.“ / „Je to brzo, a je to ještě velmi dlouho. To se mění každým okamžikem, čas ve válce je jiný než v míru. Víš to jistě taky; tady je teď právě tak fronta jako venku.“ / „Není to totéž.“ / „Je. A dnes večer byl můj první skutečný den dovolené. Bůh žehnej Marabuovi a Reuterovi a tvým zlatým šatům a tomu vínu.“ / „…

Více
  • 13. 5. 2023

Noci se uklidňují a rozvinuje se honba na vodicí prstence granátů a hedvábné padáky francouzských raket. Proč jsou vodicí prstence tak hledány, nikdo vlastně dobře neví. Sběratelé prostě tvrdí, že mají velkou cenu. Někteří jich s sebou tahají tolik, že, když se vracíme, jdou pod jich tíhou jako hrbatí. / Haie udává aspoň nějaký důvod; chce je poslat své nevěstě místo podvazků. To ovšem vyvolá u Frizů nevázanou veselost; tlukou se do kolen, to je vti…

Více
  • 13. 5. 2023

Malfoy nemohl uvěřit svým očím, když příštího dne viděl, že Harry i Ron jsou ještě pořád v Bradavicích a vypadají sice unaveně, ale jsou v té nejlepší náladě. Oba dva totiž ráno dospěli k názoru, že setkání s tříhlavým psem bylo báječné dobrodružství, a měli docela chuť si ho zopakovat. Harry mezitím Ronovi pověděl všecko o balíčku, který se nejspíš přestěhoval z Gringottovy banky do Bradavic, a oba si drahnou chvíli lámali hlavu, co v něm asi může být, když ho tu střeží tak důkladně. / „Buď je to něco opravdu cenného, anebo opravdu nebezpečného,“ usoudil Ron. / „Nebo taky obojí,“ mínil Harry. / S určitostí ovšem věděli jenom, že záhadný předmět je …

Více
  • 13. 5. 2023

‚I spy, with my little eye,‘ said Nanny Ogg, ‚something beginning with P.‘ / The ghost of the king stared wearily around the dungeons. / ‚Pliers,‘ he suggested. / ‚No.‘ / ‚Pilliwinks?‘ / ‚That’s a pretty name. What is it?‘ / ‚It’s a kind of thumbscrew. Look,‘ said the king. / ‚It’s not that,‘ said Nanny. / ‚Choke-pear?‘ he said desperately. / ‚That’s a C, and anyway I don’t know what it is,‘ said Nanny Ogg. The king obligingly indicated it on the tray, and explained its us…

Více
  • 13. 5. 2023

‚Another clootie dumpling, Senior?‘ said Nanny Ogg. / ‚Mmfmmfmmf!‘ / ‚Take two while you’re about it.‘ / It was an education watching Enrico Basilica eat. It wasn’t as though he gobbled his food, but he did eat continuously, like a man who intends to go on doing it all day on industrial lines, his napkin tucked neatly into his collar. The fork was loaded while the current consignment was being thoroughly masticated, so that the actual time between mout…

Více
  • 13. 5. 2023

  I.   Bří Arnoldové (zal. 1905) pravil, Všemu je konec; /   II.   Veškeré Záclony, Koberce, Ložní soupravy, Dámské prádlo, Hračky, Modelové klobouky, Galanterie, Kovomal, Instalační materiál; /   III.   Veškeré stěny, podlahy, stropy, výtahy, pohyblivá schodiště; /   IV.   Všechno musí pryč. / Z Knihy Nom, Nouzové východy, kap. 3, verš I – IV /   /   / Později, když se zaznamenávaly další kapitoly Knihy Nom, říkalo s…

Více
  • 13. 5. 2023

V zemi s nebem jen nad / hlavou zatím David Běloskvoj Mezinima vlekl dolů po schodech další pytel peněz. / „Musej tam bejt celý / tisíce,“ řekl Pletiplot. / „Statisíce,“ přikývl / David Mezinima. / „A co za krámy je / tohle?“ zeptal se Kočičák a otevřel jakousi krabici. „Jenom papíry.“ Odhodil / krabici stranou. / David Mezinima si / povzdechl. Byl všemi deseti pro třídní solidaritu, ale Kočičák mu někdy vážně / lezl na nervy. / „To jsou listiny se / zápisy pozemkových práv,“ řekl. „T…

Více
  • 13. 5. 2023

Hrad / se otřásl a s ním i podnos, ze kterého lord Felmet snídal ovesnou kaši, jež / tentokrát k jeho úlevě nebyla přesolená. / To / zachvění samozřejmě zaznamenali i všichni duchové, kteří se tísnili ve / Stařenčině domku jako ragbyový tým v telefonní budce. / Otřes / prolétl všemi kurníky celého království a množství rukou uvolnilo svůj stisk. / Dvaatřicet kohoutů s hlavami zrudlými přidušením se zhluboka nadechlo a začalo / kokrhat jako šílení. Jenže pozdě, už bylo pozd…

Více
  • 13. 5. 2023

„Už nás doháněj!“ vykřikl Mrakoplaš. Sehnul se ještě níž nad / koňský krk a zasténal. Dvoukvítek se pokoušel udržet stejné tempo, ale přitom / natahoval krk a kroutil hlavou ze strany na stranu v touze uvidět létající / tvory. / „Pochop to,“ křičel turista do hromového hukotu dračích / křídel. „Celý život jsem toužil po tom uvidět draka!“ / „Zevnitř, jo?“ zavrčel na něj Mrakoplaš. „Buď zticha a / ujížděj!“ / Pobídl koně, upřel pohled na les ke kterému se blížili, a

Více
  • 13. 5. 2023

  / 33 / Streda piateho novembra 1980. Snehuliak / Piateho novembra napadol prvý sneh. O jedenástej začali z bezfarebnej oblohy bez varovania padať obrovské snehové vločky a ako armáda votrelcov z vesmíru obsadzovali polia, záhrady aj pláne kraja Romerike. / Mathias sedel sám v maminej Corolle pred vilou na ulici Kolloveien. Netušil, čo robí mama v dome. Povedala mu, že nezostane dlho. No už tam je dlho. Kľúčik nechala v zapaľovaní a v rádiu nová die…

Více
  • 13. 5. 2023

KONEČNĚ K ZEMI / Od chvíle, kdy Neználek přijel se svými přáteli do Kosmického městečka, uběhlo teprve pár dní. Ráno co ráno chodíval do zahrady a procházíval se tam v houštině červené řepy, mrkve, okurek, rajských jablíček a melounů nebo kolem vysokánských stébel obří pšenice, žita nebo ovsa. / “Tady je to skoro jako u nás v Kvítečkově,“ liboval si, „až na to, že to v Kvítečkově bylo lepší. Jako by tu přece jenom něco chybělo.“ / Jednou se Neználek prob…

Více
  • 13. 5. 2023

Kapitola 29 / Den dvacátý – Slzný plyn /   / Déšť kapal z nebe na Bergen zahalený v modrém odpoledním soumraku. Loď, kterou si Harry objednal, kotvila připravená u nábřeží u paty mostu Puddefjordsbroen. Harryho taxík zastavil před půjčovnou lodí. / Plavidlo představoval značně opotřebovaný sedmadvacetistopý finský motorový člun. / „Jedu na ryby,“ odpověděl Harry a ukázal na námořní mapu. „Pokud bych jel sem, jsou tam nějaká skaliska nebo něco, o čem byc…

Více
  • 13. 5. 2023

Kapitola 20 / Zmrtvýchvstání / Vzbudil jsem se a pohlédl na budík. Osm. Je na čase začít. Mám před sebou to, čemu se říká velký den. Lotte ležela na boku zády ke mně, zabalená do prostěradel, jimž dávala přednost před peřinou. Vyklouzl jsem ze své strany postele a rychle se oblékl. Byla zima jako v morně a já byl promrzlý. Vyplížil jsem se do chodby, natáhl si bundu, čepici a rukavice a vešel do kuchyně. V jedné z přihrádek jsem našel igelitovou tašku…

Více
  • 13. 5. 2023