Hlavními postavami jsou cestující a lidé, jejichž cesty se střetnou v kalifornském zájezdním hostinci „Na křižovatce rebelantů“. Místu, kde se tento hostinec nachází se říká „Nároží povstalců.“ Tito lidé, kteří žijí ve zmechanizované a odhumanizované společnosti prožívají dvojí život: skutečný, který neberou na vědomí a pohybují se v něm jako ve snu a život snů, kterému věnují všechny své myšlenky. Příběh začíná příjezdem autobusu, jehož cestujíc…

Více
  • 13. 5. 2023

V tomto díle postihuje autor protikladnost lidského charakteru, sílu zloby a krásu ušlechti- losti. Děj se odehrává v kouzelné krajině a přírodě udolí Salinas v severní Kalifornii. Je to příběh dvou bratrů, hospodařících na jejich společné farmě, dokud do tohoto života nezasáhne dívka, jenž zabila své rodiče a neubrání jí nic v tom, aby ve svých špinavých úmyslech pokračovala. Naleznou ji na pokraji života a smrti na prahu jejich farmy. Adam, dob…

Více
  • 13. 5. 2023

Tento román-deník zachytil autorovy osudy občana-disidenta od ledna roku 1979 do února 1980. Kniha byla přeložena do němčiny, francouzštiny, švédštiny, maďarštiny… / Román Český snář tvoří deníkové zápisy, které si Ludvík Vaculík vedl v průběhu jednoho roku – od ledna 1979 do února 1980. Jde o text mnohovrstvý – lze jej číst jako svědectví o životě intelektuálů pronásledovaných komunistickým režimem, jako filozofující úvahu o životě, jako milostný…

Více
  • 13. 5. 2023

En Alsace, aux environs de 1850, un instituteur accablé d’enfants consentit à se faire épicier. Ce défroqué voulut une compensation: puisqu’il renonçait à former les esprits, un de ses fils formerait les âmes; il y aurait un pasteur dans la famille, ce serait Charles. Charles se déroba, préféra courir les routes sur la trace d’une écuyère. On retourna son po…

Více
  • 13. 5. 2023

509 prolezl dveřmi. Zezadu na něj šikmo dopadlo slunce a prosvěcovalo mu uši. Na okamžik zasvítily po obou stranách temné hlavy voskovou žlutí. „Bombardovali město.“ řekl ztěžka oddychuje. / Nikdo neodpověděl. 509 nic nerozeznával; přišel ze světla venku a v baráku byla tma. Zavřel oči a opět je otevřel. „Bombardovali město,“ opakoval. „Neslyšeli jste to?“ Ani tentokrát nikdo nic neřekl. 509 spatřil teď u dveří Ahasvera. Seděl na zemi a hladil Vlčák…

Více
  • 13. 5. 2023

Někde vyčetla, že spermie umírají v přílišném teple. Bez mého souhlasu odnesla do popelnice moje spodní prádlo a všechny slipy nahradila trenýrkami. Prý kvůli odvětrávání. Možná jsem jí měl přiznat pravdu. Byl bych těchto nepříjemností ušetřen. Teď se již nedá nic měnit, bohužel.

Více
  • 13. 5. 2023

Příručky na správnou výchovu dětí jsem si pořídila dříve než těhotenské šaty, pleny nebo kojenecké láhve. A než se první syn narodil, několikrát jsem je všechny prostudovala. Vyzbrojena informacemi, jak zvládnout úmyslné rozbíjení hraček, noční můry či pomočování dítěte předškolního věku, jsem nabyla jistoty, že výchova bude v podstatě zábavný proces, podobající se dlouhé návštěvě lunaparku či zoologické zahrady. Mýlila jsem se, i když připouštím…

Více
  • 13. 5. 2023

Sedíme u Smířené v obýváku, my tři Kvočny. Zatímco se všichni naši synové pokoušejí udělat z bytu Smířené kůlničku na dříví, bilancujeme nad červeným vínem naše životy. / „Víš, jak jsme probíraly posledně, jestli bych se dokázala ješ­tě do někoho zamilovat, přemýšlela jsem o tom… a jsem si jistá že už by to nešlo, vždyť já nebyla nijak zvlášť zblázněná ani do toho svýho,“ povídá Smířená a já s ní souhlasím. Zamilovat se v pětatřiceti? Jak? A proč …

Více
  • 13. 5. 2023

Doma je poměrně klid, Milada přestala trojčit a má zjevně na Báru dobrý vliv. Je to zvláštní, ale právě díky rodinné pohodě opět začínám myslet na svoji asistentku Zorku. Nosí teď pletené šaty s rolákem, které jí nesahají ani do půli stehen. A chová se rezervovaně. Asi je dotčená. Ale já v poslední době na to její věčné flirtování neměl ani pomyšlení, to dá rozum. / „Mám tu složku odnést do archivu, nebo ji ještě budeš potřebovat?“ mluví se mnou už …

Více
  • 13. 5. 2023

Zahlédl jsem je okamžitě. Ludvíkova Felicie rozhodně nepat­řila k těm, jež by bylo možné přehlédnout. Tmavé, velmi výraz­né oči, plná ústa a poměrně velký nos. Kolem obličeje, na ramenou a na zádech těžké vlny černých, hustých vlasů. Typická Řekyně, říkáte? Tak přesně tohle jsem si tehdy pomyslel také. A co víc! Napadlo mě i to, že můj úkol zřejmě nebude tak složi­tý, jak jsem se obával, že Ludvík celou historii malinko na­fouknul, přibarvil. Neb…

Více
  • 13. 5. 2023

Uzavřít manželství je nejdražší metoda, jak si dávat prát prádlo zadarmo. / F. Jones /   / „Hynek se chce oženit,“ sdělila Alžběta své přítelkyni Marii tónem zdrcených matek šesti dětí, jež manžel opustil kvůli nezletilé nymfomance. / „No, co? Vždyť už mu taky bude aspoň čtyřicet, ne?“ bez valného zájmu opáčila Marie. Měla tři děti, čtyři vnoučata a na cestě bylo dokonce pravnouče, nemohla chápat, jaké to je, ztrácet jediného syna. A přesto jí to měla A…

Více
  • 13. 5. 2023

Vidím ji, jak sedí u řeky, sklání hlavu a přemýšlí o mně, nádherné oči ponořené do té nejlepší a nejsprávnější myšlenky, že mě miluje. Ach, můj anděl — teď je se mnou můj nový anděl, černý — vyměnil jsem anděla života za toho druhého. Napjatě jsem stál doma před Ježíšovým křížem, jistý si tak mnoha věcmi, čekal jsem, že spatřím Boží slzy, a už tu byly, v té bílé protáhlé sádrové tváři, která dává život — život protrpěný, skončený, sklopená víčka,…

Více
  • 13. 5. 2023

A jako by to nestačilo, byl to navíc den, kdy večer se pořádal velký mejdan, kterého se zúčastnili Jonesovi, večer, kdy jsem vyskočil z taxíku od Mardou a zanechal ji napospas líticím války – válečník Yuri válčí proti vazalovi Leovi, každý sám za sebe. – Začalo to tak, že Bromberg telefonoval a dával dohromady dárky k narozeninám a chystal se na autobus, abychom stihli stařičkou lokálku 151, která jede do města v 16.47. Je na nás smutný pohled, j…

Více
  • 13. 5. 2023

Dvakrát v životě jsem se dopustil té pošetilosti, že jsem se vydal na přednáškové turné po Spojených státech. Na těchto cestách jsem si hluboce zamiloval Charleston a San Francisco, začal jsem nenávitět Los Angeles – což není moc trefné jméno, ačoli uznávám, že najít výstižný název pro nějaké město je nomožné – rozveselil mě New York a znusilo se mi Chicago a St Louis. Během tohoto putování se mi přihodilo mnoho podivných věcí, ale nejzvláštnějš…

Více
  • 13. 5. 2023

Olivový kolotoč / Přišel květen a několik dní se už trhaly olivy. Za horkých jarních dnů se plody zakulatily a dozrály a teď začínaly padat a leskly se v trávě jako úroda černých perel. Vesnické ženy se za nimi sbíhaly v celých houfech s plechovkami a košíky na hlavách. Krčily se v kruzích kolem olivových kmenů, sbíraly plody, ukládaly je do nádob a štěbetaly přitom pronikavě jak vrabci. Některé olivy už takhle rodily pět set let a pět set let už t…

Více
  • 13. 5. 2023