69 Kč
Elektronická kniha: Karel Poláček – Soudničky IV (jazyk: Čeština)
E-kniha Karel Poláček: Soudničky IV
Karel Poláček[22.3.1892-19.10.1944] Spisovatel a novinář Karel Poláček se narodil roku 1892 v Rychnově nad Kněžnou. Pocházel z rodiny židovského obchodníka s koloniálním zbožím. Již od 15 let žil Poláček v Praze, kde dokončoval studium na gymnáziu. Po gymnáziu pak studoval na právnické fakultě Karlovy univerzity, ale studie nevítaně zasáhla první světová válka a Poláček se do Prahy vrací až po ní....
| Autor | |
|---|---|
| Série | |
| Pořadí v sérii | 4 |
| Jazyk | |
| Vydáno | |
| Žánr | |
| Název originálu | |
| Formát | ePub, MOBI, PDF |
(Krajský soud v Praze)
Praha 18. července
Julius Oplégr, stařec sedmašedesátiletý, povoláním tchán, je pyšný na to, že se dcera provdala a že porodila dvě prosperující dítky. Všude chodí a ukazuje podobenky svých vnuků. Podle jeho řeči dalo by se soudit, že pod jeho vládou vzkvétá domácnost. A že vnuci přibývají na váze, přikládá si za zásluhu tchán Julius.
O svém zeti, úředníku Vendulkovském, vyjadřuje se tchán Julius s opovržením.
„To je marnivý člověk,“ říkává svým druhům v hospodě. „Nýmand je to. Mouchy, sežerte si mě, je to. Kam ho ráno postavíš, tam ho večer najdeš. Ale na špatnosti je k mání. Nejradši by mne oddělal a mé pozůstatky rozmetl do všech světových stran. Ó, to je lotr lotrovatej, nad všechny padouchy postavenej.“
„Inu, to je ten dnešní svět,“ přisvědčují druhové.
„Tatínku,“ děl jednoho dne pan Vendulkovský k tchánu Juliovi, „nelezte mně sem, já to nechci mít. Jste člověk škodlivej a přinášíte jen samý nešváry. Zbůhdarma kazíte harmonii mýho žití.“
„Tak ty tak?“ zakvičel tchán Julius. „Tak ty si dovoluješ? Dal jsem ti dceru a teď jseš na koni. To je poděkování za všechno. Počkej, já ti tu harmonii tvýho žití omažu o hubu.“
Odebral se tchán Julius štandopede na četnickou stanici a tam dal takovou historku k lepšímu. „Ležím v posteli a nic,“ vypravuje tchán Julius „i oddávám se spánku po celodenních trampotách. Najednou mne probudil šramot. Slyším hlasy. Opatrně slezu z lože a přiblížím se ke dveřím. Podívám se klíčovou dírkou, a co vidím? Čtyři chlapi jako hory sedí kolem stolu. Tváře sazemi začerněné, každý drží v ruče kyj. Předsedá jim můj zeť Vendulkovský, který třímá v ruce bambitku. Slyším, jak povídá: Vážené shromáždění, my jsme se sešli, abychom oddělali tchána Juliuse pro jeho škodlivost. Za tím…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.