Milovaný hlas v rádiu
(Krajský soud v Praze)
Praha 4. března
Paní Josefina, sedmašedesátiletá vdova po profesoru, potkávala denně jednoho pokladníka v Zemské bance. Nikdy s ním slova nepromluvila, pokladník si jí snad ani nevšiml, ale stará paní se do něho šíleně zamilovala a dodnes je přesvědčena, že ji ten muž také miluje, jenomže pro přílišnou ostýchavost se neodváží ji oslovit.
V hlavě stářím zeslabené vznikl román. Vdova po profesorovi rozmlouvala se svým milým, procházela se s ním ruku v ruce, on jí šeptal slova lásky. Mohutný cit ve zvetšelém těle ji kouzlem změnil v mladici. Když pak večer poslouchala rádio, tu byla přesvědčena, že hlas, který zpívá popěvky a jenž čte burzovní zprávy, náleží onomu pokladníkovi, který zajisté zpívá jen pro ni, moderní truvér, který se ostýchá přiblížit k vyvolené bytosti.
Přílišným štěstím přemožena nemohla si ono tajemství nechat pro sebe a svěřila se své služce Anně Saníkové. Ta pak to vypravovala své sestře Františce a obě se rozdělily s poetickým tajemstvím staré paní se svými milenci, pětadvacetiletým řezníkem Janem Malým a třiadvacetiletým obchodním příručím Václavem Sklenářem. Tato společnost měla z toho náramnou legraci. Služka Anna namluvila jednoho dne své paní, že pokladník vždycky v neděli obchází pod okny, a stará paní napekla na neděli hromadu jídla, všelijaké dorty a pečínky, připravila ovoce a víno a ty lahůdky na talíři a přikryté ubrouskem svěřila Anně, aby je miláčkovi donesla. Obě sestry se pak sešly se svými milenci ve Stromovce a tam hodovaly.
Ale po čase se nespokojily s jídlem a rozhodly se, že budou na staré, pošetilé paní lákat peníze. Jednoho dne oznámila Anna své zaměstnavatelce, že pokladník byl ve svém bytě přepaden lupičem, který ho nějakým tupým nástrojem omráčil a okradl. Nyní leží ubohý pokladník v nemocnici a je s ním zle. Stará paní se poděsila, vybrala ze záložny 500 Kč a poslala je po služce miláčkovi na přilepšenou. Anna si za 300 Kč koupila plášť a ostatní peníze utratila se sestrou a nápadníky.
Když pak přišla neděle, tu poslala paní svou služku do nemocnice, aby se poptala, jak se daří panu pokladníkovi. Služka se vrátila s takovým poselstvím. Doktor prý jí řekl, milá slečno, s panem pokladníkem je to velmi vážné. Dostal těžkou ránu, musí jet na jih, aby se zotavil, a já musím jet s ním.
Zamilovaná vdova vyslechla tu zvěst a pravila slavnostně: „Lidé dávají na různé dobročinné účely. Proč já bych nemoh…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.