Kouzelná šunka

HLAVA DRUHÁ

Pojednává se o kouzelných vlastnostech šunky a blahobytu v rodině pana Cipry – I šunka se časem přejídá, ale nemá se s ní šeredit – Lidské řeči a nevraživost – Pan Cipra má oplétání s úřady

V domácnosti pana Cipry nastaly dny plné blahobytu. Dítky usínaly s pořádným kusem šunky a sotva promnuly umouněnýma a mastnýma rukama zaslepené oči, již s válečným pokřikem vrhaly se na to boží nadělení. Paní Ciprová, starostlivá manželka a žena, zle na to žehrala. Sní se to prý najednou a pak nebude nic. Avšak těžko bylo lze šunku, která zabírala svou ohromností čtvrtinu kutlochu, před dětmi zamknouti. A nejvíc zlobilo paní Ciprovou, že její muž se držel nyní celý den doma a vykládal, jak je to krásné, když rodina má starostlivého a přičinlivého otce, který svou horlivou prací tak se vyšvihnul, že může svoje drahé krmiti šunkou nejjemnější sorty. Ať mu někdo vytýká nezřízený, lehkovážný a lajdácký život. Ať ukáže paní Ciprová někoho, kdo by celé noci se toulal a přemýšlel, co by pro svoji rodinu vykonal. A tak, sedě u stolu a křivákem si tlustého ukrajuje, vykládal, řečnil a napomínal dítky, sebe jim za příklad dávaje.

A jak byly dříve u Ciprů nešváry, křik a mrzutosti z bídy, nyní byly rámusy z blahobytu. Dítky byly bity, že s božím darem šeredily. Pan Cipra se zlobil, že manželka neopatřila k šunce chleba. „O všecko abych se staral jenom já!“ hulákal, proklínaje ženu svoji.

Velký div! Třeba rodina hlodala celý den na šunce jako mravenci na kostce cukru a hltala z ní obrovské kusy, přece druhý den ležela tu na stole uzená kýta zase celá, vždycky příjemně vonící, čerstvá a růžová jako dobře hlídaná panna z rodin měšťanských. Co se za den snědlo, za noc zázrakem narostlo. Byla to kouzelná šunka, div divoucí.

Pověst o tom božím nadělení roznesla se nejen po domě, ale i po celé ulici Tomáše ze Štítného. Občané pozorovali, že rodina Ciprova tuční a leskne se. Chodívaly k Ciprům návštěvy na výzvědy a tam neviděly nic, leda cosi velikého na stole, přikrytého prostěradlem. Brzy však se prozradilo, co je příčinou toho blahobytu. Paní Ciprová totiž musela vyměňovati kusy masa za nutné potřeby v domácnosti. Brzy nastal čilý obchod výměnný, jehož se účastnily celé Holešovice. Bylo mnoho řečí a dohadů o tom, jak Ciprovi šunky nabyli. Jednoho dne zastavil pana Cipru nějaký Šmucer, temný a podezřelý to Gusta Šmucer, který vyzval pana Cipru, ať jede s ním dnes v noci, že ví o nějaké práci. Navrhova…