Povídky pana Kočkodana

Kolotoč

V. J. Bublanina, známý též pode jménem Sulejman paša, jenž byl postupně prodavačem hracích obrázků, majitelem salonní střelnice i amerických houpaček a posléze též kolotoče, vzdal se živnosti, když byl nashromáždil značné jmění a když se mu podařilo výhodně provdati svoji dceru Barboru za Vincence Kaňku, sluhu u firmy Kauders & Co., export-import.

Svůj kolotoč mínil poslati svému švagrovi, chudému živnostníkovi v Sasku, jemuž se nějak nevedlo, takže by mu takový nástroj znamenitě posloužil.

Poslati chudému švagrovi kolotoč je věc chvályhodná, ačkoli v jádře neobyčejně komplikovaná: V. J. Bublanina byl poučen, že vývozu kolotoče možno docíliti pomocí zeleného formuláře, jejž nutno podati u úřadu, za tím účelem zřízenému. Takové formuláře jsou zajímavé tím, že mají více rubrik, než je nutně zapotřebí; skladatelé těchto listin vycházejí z toho stanoviska, že čím více rubrik, tím větší vážnost toho dotyčného úřadu.

V. J. Bublanina, vyplniv tiskopis jak nejlépe uměl, nastoupil cestu k úřadu. Kráčel se vzpurnou a sveřepou tváří, jakou mívají strany předvolané na berní referát. Starý Sulejman paša nebyl ostatně ve styku s úřady žádným nováčkem. Byl častým návštěvníkem soudů i jako žalobce i jako obžalovaný a nezřídka též jakožto předmět ohledání. Z bohaté soudní praxe odnesl si zásadu, že na úřadě nutno hlavně a především zapírati. I byl tedy odhodlán vše, nač by byl stran vývozu kolotoče otázán, popříti. Avšak úředník se ho na nic neptal a tu V. J. Bublanina rozvázal sám od sebe. Vypravoval o kolotoči, o své dceři Barboře, o jejím muži Kaňkovi; také o svém švagrovi v Sasku mnoho hezkého pověděl i učinil pietní vzpomínku na nebožku ženu. Jeho hlas hlomozil jako nákladní automobil, jedoucí po hrbolaté dlažbě. Přesto, že byl vykázán z místnosti, neurazil se, ale opakoval trpělivě celý svůj životopis sluhovi venku stojícímu a neustal, dokud zřízenec neujistil ho svými sympatiemi a nevyslovil svého obdivu nad romantickými příběhy ze života páně Bublaninova. Pak teprve odcházel, stisknuv sluhovi pravici, jsa spokojen, že si s ouřadem krásně pojednal.

Leč jeho spokojenost neměla dlouhého trvání. Již na sklonku příštího týdne obdržel tento dopis:

Vaše žádost č. j. 123.584 je neúplná. Račte ji doplniti přesným popisem zboží, event. připojiti vzorek.

Sulejman paša, poradiv se se svým právním zástupcem, zaslal seznam předmětů, ze kterých se obyčejně kolotoč skládá, připojiv neuctivě, že když úřad neví, jak kolotoč vypadá, ať se přijde k němu na kolotoči svézti, že to vzhledem na životní poměry úřednictva udělá s 50procentní slevou.

Zatím dostala se žádost do ozubených kol úředního aparátu. Vývozní blanket byl ozdoben spoustou modrých číslic, jež určovaly příští jeho osud, byl opatřen razítky všech barev, takže zářil pestrými barvami jako tetovaný obličej náčelníka Čerokézů, jenž vyhrabal válečnou sekeru.

Žádost se dlouho u úřadu pro zahraniční obchod nezdržela. Než bys řekl švec a naučil se sebraným spisům Bohumila Brodského nazpaměť, byl…