Čtrnáct dní na vojně

Karel Poláček

49 Kč

Elektronická kniha: Karel Poláček – Čtrnáct dní na vojně (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: polacek21 Kategorie:

Popis

E-kniha Karel Poláček: Čtrnáct dní na vojně

Anotace

O autorovi

Karel Poláček

[22.3.1892-19.10.1944] Spisovatel a novinář Karel Poláček se narodil roku 1892 v Rychnově nad Kněžnou. Pocházel z rodiny židovského obchodníka s koloniálním zbožím. Již od 15 let žil Poláček v Praze, kde dokončoval studium na gymnáziu. Po gymnáziu pak studoval na právnické fakultě Karlovy univerzity, ale studie nevítaně zasáhla první světová válka a Poláček se do Prahy vrací až po ní....

Karel Poláček: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Žánr

,

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Čtrnáct dní na vojně“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

VIII. Reminiscence

Chce se mi něco pověděti o vojně ze starého Rakouska, aby čtenáři mohli srovnáním zjistiti, jak znamenitý je rozdíl mezi starou vojnou a vojnou československou.

A tak zaznamenávám, že v času míru dělili se aktivní vojáci na tři druhy: 1. rekruty, 2. bunďáky, 3. staré mazáky.

Co povíme o rekrutech? Rekrutem byl vojín po celý první rok. Stálý přídomek rekrutův byl „umazaný“ a „ušatý“. Skutečně: Rekrut byl nešťastný tvor; jaksi šišatý, sukovatý, neohoblovaný a světu nepodobný. Erární mundur visel z něho zplihle, beznadějně. Po celý volný čas čistil svoji uniformu s trpělivostí velblouda; všecko marno. Byl pořád umouněný a skýtal tristní pohled, což vzbuzovalo u představených slepou zuřivost býka. „Ušatým“ pak nazýval se proto, že každému nováčkovi odstávaly uši. Tento zjev vysvětluje se tím, že branec musel míti do hola ostříhanou hlavu a potom že vyfasoval nesmírně velikou čepici, ve které by celá hlava zmizela jako voda v písku – kdyby se včas nezastavila o rekrutovy uši. Budily tedy rekrutské uši pozornost již svým zvláštním vojenským určením.

Podle vojenského určení byl rekrut, jakkoliv osoba nejnižšího vojenského řádu, vysoko nad civilní osoby postaven. Na vojně však byl v převelikém opovržení všech starších vojínů. Nejvíce protivenství bylo rekrutovi zakusiti od profesionistů, to jest od ševců a krejčích setniny. Zvláště ševci byli na rekruty velicí rasové. Vojenský švec je povaha pánovitá. Je si dobře vědom svého významu: Opravuje nejen vojenská bagančata, ale šije i extrovní botičky pro jednoroční dobrovolníky, i důstojníky, i vojenské paničky a slečny, ba i pány šikovatele. Rekrut je povinen, vejda do ševcovny, pořádně a podle předpisu se zahlásit: „Pane švec, poslušně se hlásím do cimry!“ Hlášení musí býti samozřejmě štram. Jinak švec pošle rekruta za dveře a poručí mu, aby se hlásil ještě jednou a pořádněji. To je také jediná příležitost, kdy vojenský švec může manifestovati svoji moc. Od bunďáků se hlášení nedočká, tím méně se mu budou hlásiti staří mazáci.

Bunďákem nazýval se vojín v druhém roce. Byl to vojenský tvor již dokonale vyvinutý. Vyznačoval se jistou liberálností vojenské povahy a dával najevo, že vojnu nežere. Před rekruty …