Volání Cthulhu

I. Hrůza v hlíně.

Mám za to, že tou nejmilosrdnější věcí na světě je neschopnost lidské mysli usouvztažnit veškerý svůj obsah. Žijeme na poklidném ostrůvku nevědomosti uprostřed černých moří nekonečna a neočekává se, že se budeme vydávat daleko od břehů. Vědy, všechny do jedné napínající své síly vlastním směrem, nám dosud nezpůsobily větších škod; ale jednoho dne nám poskládání jednotlivých dílků vědomostí otevře tak strašlivé pohledy na realitu a na naši hroznou pozici v ní, že z tohoto zjištění bud propadneme nepříčetnosti, nebo se z vražedného světla stáhneme do klidu a bezpečí nového období temna.

Theosofové tuší děsivou velikost kosmického cyklu, v němž náš svět a lidská rasa tvoří pouze dočasné epizody. Šeptají o zvláštních přežitcích takovými slovy, při nichž by nám stydla krev v žilách, pakliže by je nezastíral nejapný optimismus. Ale nebyli to oni, kdo nám umožnili krátký pohled do zapovězených věků, při pomyšlení na něž mne mrazí v zádech a při snění o nichž přicházím o rozum. Onen krátký pohled, podobně jako všechny strašlivé záblesky pravdy, se zrodil z náhodného poskládání roztroušených věcí - v tomto případě šlo o starou zprávu z novin a o poznámky mrtvého profesora. Doufám, že poskládat je se již nikomu nepodaří; je jisté, že dokud budu žít, nikdy vědomě neposkytnu žádné vodítko k sestavení tak úděsného obrazce. Myslím, že pomlčet o znalostech, kterými disponoval, měl v úmyslu i profesor, a kdyby ho nesklátila náhlá smrt, byl by veškeré své poznámky zničil.

0 celé věci jsem se poprvé dozvěděl v zimě na přelomu let 1926-7 v souvislosti s úmrtím mého prastrýce George Gammella Angella, emeritního profesora semitských jazyků na Brownově univerzitě v Providence ve státě Rhode Island. Profesor Angell byl všeobecně známý jako odborník na starodávné texty a o radu jej často žádali představitelé těch nejvýznamnějších muzeí; takže na jeho odchod ve věku dvaadevadesáti let si budou mnozí ještě vzpomínat. Na místní úrovni se zájem o něj prohloubil s ohledem na záhadnou příčinu smrti. Profesor zemřel při návratu z lodi z Newportu; jak uvedli svědci, upadl náhle poté, co do něj strčil námořnicky vyhlížející černoch, který se vynořil z jednoho z ponurých temných dvorů na strmém svahu, kudy se vinula zkratka mezi nábřežím a nebožtíkovým domem na Williams Street. Lékaři nedokázali odhalit žádnou viditelnou újmu, ale po rozpačité debatě dospěli k závěru, že za skon tohoto tak starého pána mohlo jakési záhadné poškození srdce vyvolané rychlým výstupem do kopce. V dané chvíli jsem neměl žádný důvod, abych s tímto výrokem polemizoval, ale poslední dobou si s touto otázkou začínám lámat hlavu - více než jen lámat hlavu.

Jakožto od dědice a vykonavatele poslední vůle, neboť prastrýc zemřel jako bezdětný vdovec, se ode mne očekávalo, že zevrubně prostuduji veškeré jeho písemnosti; za tímto účelem jsem si do svého bytu v Bostonu přestěhoval všechny jeho zápisky a bedny. Většina materiálu, který jsem utřídil na základě vzájemných souvislostí, b…