Stín nad Innsmouthem
I.
Během zimy 1927-28 prováděli pověření úředníci federální vlády nezvyklé a tajné vyšetřování určitých poměrů ve starém massachusettském přístavu Innsmouthu. Veřejnost se o tom poprvé dozvěděla v únoru, kdy proběhla řada razií a zatčení, následovaná záměrnou likvidací pomocí ohně a trhavin – za přiměřených bezpečnostních opatření – velkého množství rozpadlých, červy prožraných a údajně prázdných domů podél zpustlého nábřeží. Nezvídavé duše přehlédly tuto událost jako jednu z větších šarvátek nepravidelné prohibiční války.
Bystřejší čtenáři zpráv byli nicméně překvapeni obrovským množstvím zatčení, mimořádně velkým počtem nasazených mužů a mlčenlivostí, obklopující osud vězňů. Neproběhla žádná veřejná soudní líčení ani nebyla vynesena jasná obvinění a ani potom nebyl kdokoli ze zatčených spatřen v obyčejném státním vězení. Vyskytly se zmatené zprávy o nemoci a koncentračních táborech a později o rozdělení do různých námořních a vojenských věznic, ale nic z toho nebylo potvrzeno. Innsmouth se téměř vylidnil a teprve nyní se začínají objevovat známky pomalu se obnovujícího života.
Stížnosti četných liberálních organizací se setkaly s dlouhými důvěrnými rozhovory a jejich představitelé navštívili některé tábory a věznice. Výsledek toho byl, že tyto společnosti se staly překvapivě pasivními a mlčenlivými. S novináři to bylo těžší, ale nakonec se zdálo, že převážně spolupracovali s vládou. Jen jedny noviny – bulvární plátek, jemuž nikdo nepřikládal váhu pro jeho zdiskreditovanost – se zmínily o ponorce, která odpalovala torpéda hluboko do mořské propasti hned za Ďáblovým útesem. Tato zpráva, náhodně získaná v brlozích námořníků, se zdála dost přitažená za vlasy, neboť nízký, černý útes je vzdálen celou míli a půl od innsmouthského přístavu.
Lidé z okolí a blízkých měst hodně o tom mezi sebou povídali, ale jen málo proniklo do vnějšího světa. Mluvili o sto let vymírajícím a poloopuštěném Innsmouthu, ale nic nového nemohlo být divočejší a ohavnější, než co si šeptali a na co naráželi před lety. Mnohé věci je naučily tajnůstkářství a nyní již nemělo smysl na ně naléhat. Krom toho věděli opravdu velmi málo, neboť široké solné bažiny, pusté a neobydlené, oddělovaly sousedy z vnitrozemí od Innsmouthu.
Ale nakonec se mi snad podaří překonat jejich strach mluvit o této věci. Jsem si jist, že výsledky jsou tak jasné, že krom šoku z odporu, vůbec nemůže veřejnosti ublížit zmínka o tom, co bylo v Innsmouthu nalezeno těmito zděšenými členy přepadového oddílu. Na druhé straně, to, co se našlo, mohlo mít jistě víc než jedno vysvětlení. Nevím, kolik z celé historky bylo řečeno právě mně, a mám dosti důvodů, abych si nepřál hlouběji pátrat. Neboť můj kontakt s touto záležitostí byl užší než kteréhokoliv jiného nezasvěcence a já potlačil dojmy, které by mě mohly vést k drastickým krokům.
Byl jsem to já, kdo šíleně zděšen uprchl z Innsmouthu v časných ranních hodinách onoho 16. července 1927 a jehož poplašné výzvy k vládě o…
H. P. Lovecraft
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.