Uvězněn s faraóny a jiné horrory

III. ŠEST VÝSTŘELŮ ZA SVITU MĚSÍCE

Je neobvyklé vypálit zčistajasna všech šest ran z revolveru, když jedna by s největší pravděpodobností dostačovala, leč mnoho věcí v životě Herberta Westa bylo neobvyklých. Nestává se například často, aby byl mladý lékař, který absolvoval fakultu, nucen zamlčovat příčiny, které vedou jeho výběr domu a ordinace, a přece to se týkalo právě Herberta Westa. Když jsme on i já získali tituly na lékařské fakultě Miskatonické univerzity a snažili se zmírnit naši nouzi tím, že se zavedeme jako praktičtí lékaři, dali jsme si velký pozor, abychom se nepodřekli, že jsme si vybrali náš dům proto, že stál zcela o samotě a co možná nejblíže místního hřbitova.

Taková nesdílnost bývá zřídka bez příčiny a platilo to i v našem případě, neboť naše požadavky vyplývaly ze životního díla, které je výslovně nepopulární. Navenek jsme působili pouze jako lékaři, ale pod tímto povrchem se skrývaly cíle a pohnutky daleko větší a mnohem hrůznější důležitosti – neboť jádrem existence Herberta Westa bylo hledání v temných a zapovězených říších neznáma, v nichž doufal, že odhalí tajemství života a navrátí chladnou hřbitovní hlínu věčnému životu. Takové hledání si vyžaduje neobvyklé materiály, mezi nimi čerstvé lidské mrtvoly; a abyste měli neustálý přístup k těmto věcem, které jsou pro výzkum nepostradatelné, musíte žít nenápadně a poblíž místa, kde se pohřbívá bez obřadu.

West a já jsme se seznámili na univerzitě, a já byl jediný, kdo kdy sympatizoval s jeho odpudivými pokusy. Postupem času jsem se stal jeho nerozlučným asistentem a teď, když jsme dostudovali, museli jsme držet při sobě. Nebylo snadné nalézt dobré místo pro dvojici lékařů, ale nakonec nám vliv univerzity zajistil lékařskou praxi v Boltonu – továrním městě v blízkosti Arkhamu, sídla univerzity. Boltonské prádelny jsou největší v Miskatonickém údolí a jejich zaměstnanci hovořící rozličnými jazyky nebyli u tamějších lékařů nikdy oblíbenými pacienty. Vybírali jsme si dům co nejobezřetněji, až jsme si posléze pronajali poněkud zchátralý domek na konci Pond Street, pět čísel k nejbližšímu sousedovi. Od místního hřbitova nás odděloval pouze pás louky, kterou přetínal úzký pruh velmi hustého hvozdu táhnoucího se k severu. Vzdálenost byla větší, než jsme si přáli, ale žádný bližší dům jsme nemohli získat, aniž bychom museli chodit na druhou stranu hřbitova, zcela mimo čtvrť továren. Avšak to nás rozhodně nezarmucovalo, jelikož mezi námi a naším tajemným zdrojem dodávek nebydleli žádní lidé. Cesta pěšky byla krapet dlouhá, zato jsme mohli vláčet naše tiché vzorky nerušené.

Naše lékařská klientela byla překvapivě rozsáhlá od samého začátku – dost rozsáhlá, aby potěšila většinu mladých lékařů, ale zároveň i dost rozsáhlá, aby se projevila jako nuda a břemeno pro badatele, jejichž skutečné zájmy směřovaly zcela jinam. Dělníci z prádelny se vyznačovali trochu prudšími letorami, a kromě mnoha jiných přirozených potřeb, jejich časté potyčky a rvačky, kdy se pobodali, nám při…