Hovoří o tom, jak došlo k únosu syna Belgarionova a jak jeho otec zjistil, že únoscem je Zandramas, před kterýmžto jménem varoval mocný Orb Aldurův!!! / (Úryvek z rukopisu Život Belgariona Velikého, Úvod, sv. IV.) / Jak již bylo řečeno, na počátku dní stvořili bohové svět a naplnili jej všemožnými druhy zvířat i ptactva a rostlin. I lidi stvořili, a každý z bohů si vyvolil z jejich ras tu, kterou hodlal vést a jíž hodlal vládnout. Bůh Aldur si však ne…

Více
  • 13. 5. 2023

ULICE, JESTLI SE JÍ TAK DALO ŘÍKAT, byla úzká a křivolaká. Kdysi se ji někdo pokusil pokrýt kládami, ale ty už dávno shnily a zapadly hlouboko do bahna. U zdí nevzhledných roubených domů se povalovaly hromádky rozkládajících se odpadků, kterými se v touze po potravě sklíčeně přehrabovaly tlupy vychrtlých prasat. / Když Garion a Silk, kteří si opět oblékli své karandské kazajky a čapky a provázkem převázané onuce z pytloviny, došli k přístavním molům…

Více
  • 13. 5. 2023

Část třetí / DARSHIVA / NEBYL TO TAK ÚPLNĚ ČLUN. Byl to říční přívozní člun a jeho dlouhé, roztřepené lano dokazovalo, že se utrhl od svého ukotvení někde nahoře na řece a připlul dolů po proudu. Nicméně svému účelu poslouží. Jediným nedostatkem, který mohl Garion vidět, byla skutečnost, že přívozní člun ležel asi dva a půl metru pod vodou s přídí na pravoboku proraženou. / „Co myslíš, Belgarate?“ zeptal se Beldin. / „Člun, který se už jednou potopil, nebudí…

Více
  • 13. 5. 2023

POČASÍ BYLO STÁLE JASNÉ A SLUNEČNÉ a čerstvý vítr se opíral do plachet lodi Mořský pták a poháněl ji severozápadním směrem těsně za Greldikovou záplatovanou a bouřemi ošlehanou válečnou lodí. Na Unrakovo naléhaní obě lodi udělaly zajížďku do Mišrak ak Thullu, aby vysadili Nathela v jeho rodném království. / Dny byly dlouhé, plné slunce a ostré vůně slané vody. Garion a všichni jeho přátelé strávili většinu času ve slunné kapitánské kabině. Příběh o …

Více
  • 13. 5. 2023

O NĚKOLIK DNÍ POZDĚJI ZAČALA teta Pol chystat v kuchyni své nádobíčko, když se objevil starý muž a prohlásil, že si vyrazí do nedaleké vesnice. / „To je dobře,“ řekla poněkud neradostně teta Pol. „Alespoň se nebudu muset obávat o své koláče.“ / Podíval se na ni a zamrkal. „Potřebujete něco, slečno Pol?“ zeptal se. „Třeba bych vám mohl něco nakoupit, když už tam stejně jdu.“ / Teta Pol se na chvilinku zamyslela. „Dochází mi nějaké koření,“ prohlásila, „a v…

Více
  • 13. 5. 2023

GRINNEGŮV DŮM OPUSTILI ještě před svítáním, opět oděni do svých cestovních šatů. Vyklouzli tiše zadní brankou a postupovali úzkými uličkami a cestičkami, které byl Silk schopen najít vždycky. Když došli k masivní bronzové bráně na jihu ostrova, začala obloha na východě blednout. / „Kdy se bude otevírat brána?“ zeptal se Šedivec jednoho legionáře. / „Zanedlouho,“ řekl mu legionář. „Jakmile bude jasně vidět protější břeh.“ / Šedivec zavrčel. Dostal se včera…

Více
  • 13. 5. 2023

Nenasytná poušť mohla za jedinou noc dokázat stokrát víc, než by zmohl Cer sám s pochodní nebo s nožem. Za hodinu pohltila olivové háje. Za noc byly písku neseného větrem plné domy, za týden pohřbena města a za pouhé tři měsíce zahnal Nefyřany za Greebeck a řeku Nefyr. Mysleli si, že tam za nimi strašlivé písečné bouře nemohou. / Jenže bouře pronikla i tam. Cer naučil poušť, jak řeku téměř zasypat, aby se voda rozlila na míle široko, ale byla jen st…

Více
  • 13. 5. 2023