Ukázky

Jakmile vidina Potopy opadla, /    zastavil se zajíc v jeteli a / rozhoupaných zvoncích a pomodlil se přes pavučinu k duze. /    Ó! Drahokamy, které se skrývaly, květy, ketré už prozřely. /    Na velké špinavé ulici byly / krámky postaveny a bárky odtaženy k moři, které stoupalo vzhůru jako na / rytinách. /    Krev se řinula u Modrovouse – na / jatkách – v cirkusech, kde pod Boží pečetí bladla okna.Krev a mléko…

A čerň, E běl, I nach, O modř, U zeleň hlásek, / já jednou vypovím váš různý vznik a druh. / A, černý korzet, plný rudých much, / jež bzučí kolem páchnoucích a krutých pasek, / zátoka stínů, E, běl stanů, čirý vzduch, / šíp ker a bílých králů, chvění vrásek; / I, purpur, krev a smích, jenž tryská ze rtů krásek / ve hněvu, anebo kajícný bludný kruh. / U, božské vibrace, U, zeleň moří s vesly, / mír pastvin s dobytkem, mír vrásek, které kreslí / prst alchymie pilným čelům vševě…

Král Pecivál kdys kraloval / až u tureckých hranic, / však, ač měl zlata plný sklep / a jedl jenom s medem chléb, / – jej netěšilo pranic! / Ať hleděl k slunce východu, / ať hleděl ku západu, – / v svých prsou cítil těžkou tíž: / neb před sebou měl velkou říš‘ / – a velký cop měl vzadu! / Měl diamantů věrtele / a perly bílé, rudé, / však, ať si bděl, anebo spal / a jed‘ a pil, neb kraloval, / ten cop mu vadil všude. / Ať reky vodil do boje, / ať na lov svoje honce, / cop stále rost‘ a byla již / pro…

Znám křišťálovou studánku, / kde nejhlubší je les, / tam roste tmavé kapradí / a vůkol rudý vřes. / Tam ptáci, laně chodí pít / pod javorový kmen, / ti ptáci za dne bílého, / ty laně v noci jen. / Když usnou lesy hluboké / a kolem ticho jest, / a nebesa i studánka / jsou plny zlatých hvězd.

Pevně, pevně, bratři dále, / v blesku, hromu, svitu hvězd / k volnosti, kam volá stále / povinnost a vlast i čest! / Proti nám a z každé strany / ať se žene vrahů val, / na ránu jak prší rány, / hromem zazni české: Dál! / Dále, dále, vždyť jsme v boji, / kde tak mnohý rek už pad’, / však jsme vždy si českou zbroji / zas dovedli ukovat. / Však ta cizí zpupná chasa, / není z dubů, ani skal, / však jsou také z krve, z masa, – / čeští hoši, přes ně dál! / Pevně, pevně, bratři, k předu, / kdo je pravý…

Zpívají ptáci celý den / a mají hlásky jako len. / Zpívají dnes tak jako včera, / po celý den až do večera. / Až dozpívají, půjdou spát, / sny krásně se jim budou zdát. / O loukách, o voňavém kvítí / a o měsíčku, který svítí / celou noc ptáčkům do hnízda, / když ticho na prst zahvízdá.

Chlapec dělá stojku, / podívej se, hle, / nohama je vzhůru, / stojí na hlavě. / Všechno je hned jiné, / všechno dole hlavou, / na zemi je nebe, / lodě v mracích plavou, / a jak obrátil se / náhle chlapci svět, / palouk, les i domy, / jak mám přivonět k fialkám a bezu, / chrpu utrhnout, / když na hlavě stojí, / když se nesmí hnout, / aby neupadl, / pro jediný květ, / pro jedinou chrpu / nepřevrátil svět. / V lese je sova, sova houká / a na mýtině velká louka, / bludičky z třasovisk a blat / tam chodí v noci tanc…

Jaro je tak křehké / až se světlo láme / pomalu / slimáčími růžky / se odhodlává tráva / listí má prsty / k zemi svěšené / a ráno nepřestává / po celý den / a trvá přes půlnoc / a do poslední chvíle / na větvi hlohu / zpívá v dešti kos / a šílený je / Tolik pádů / a tolik ticha bez konce / A tolik nevídané lsti / Jitra jsou jako neštěstí / a málokdo si toho všímá / Bylo nám jaro léto podzim / brzy nám bude krutá zima / A vítr v listí šelestí / I tento svět má svoje noci / a je jich mnoho / Jsou však rána / kdy hlasy ptá…

NOVÉMU RÁNU ROŽNEM SVÍCI / JE NEZNÁMÉ A NEMÁ TVÁŘE / JAK ANDĚL V DŘEVU LÍPY SPÍCÍ / A ČEKAJÍCÍ NA ŘEZBÁŘE / NĚKDY SE ANDĚL NA NÁS HNĚVÁ / ANDĚLA MÁME KAŽDÝ SVÉHO / A NADĚJE MÁ Z BUKU KŘÍDLA / A SRDCE Z DŘEVA LIPOVÉHO / velbloud je bloud jenž bloudí / tam kde je nouze o jabloně / pro velblouďátko hledá žízeň / hedvábnou hlavu k zemi kloně / je slyšet vůni stůně růže / a vítr usnul znaven v seně / měsíček jako malé slůne / po nebi chodí obráceně / mýval je medvídek co míval / ale už nemívá a sami / ví…

Out there walking round, looking out for food, / a rootstock, a birdcall, a seed that you can crack / plucking, digging, snaring, snagging, / barely getting by, / no food out there on dusty slopes of scree— / carry some—look for some, / go for a hungry dream. / Deer bone, Dall sheep, / bones hunger home. / Out there somewhere / a shrine for the old ones, / the dust of the old bones, / old songs and tales. / What we ate—who ate what— / how we all prevailed.

It comes blundering over the / Boulders at night, it stays / Frightened outside the / Range of my campfire / I go to meet it at the / Edge of the light / Ah to be alive / on a mid-September morn / fording a stream / barefoot, pants rolled up, / holding boots, pack on, / sunshine, ice in the shallows, / northern rockies. / Rustle and shimmer of icy creek waters / stones turn underfoot, small and hard as toes / cold nose dripping / singing inside / creek music, heart music, / smell of sun on gravel. / I …