Ukázky

I felt no real change with the disengagement that Ragma told me was taking place. I kept my eyes firmly fixed on Charv, who was going round and round, fiddling with the Rhennius machine, with frequent reference to a manual he carried in his pouch. It was not that I was squeamish. Well, maybe it was. / The incision in my left arm stung a bit but was not especially painful. Ragma had wanted to avoid the introduction of additional chemicals of unknown …

ROGER ZELAZNY is an expatriate Ohioan who now resides on a mountaintop in New Mexico with his wife, Judy; sons Devin and Trent; daughter, Shannon; assorted typewriters, oriental rugs, unanswered letters, and science fiction awards. The awards, which he keeps close on hand in his office-„Never can tell when you might need one in a hurry“-consist of three Hugs, three Nebulas, a Balrog, and the mystical presence of the Prix Apollo. He has had 26 boo…

Po půl hodině se noc začala vzdávat vlády nad horami. Napravo, daleko nad Planinou, explodovalo ráno a roztříštilo oblohu na barvy podzimních stromů. Murdock vytáhl z palubní desky tlakovou láhev s horkou kávou, jakou kdysi používali kosmonauti. / „Same, mám dojem, že jsem něco našla.“ / „Co? Kde?“ / „Před námi, nalevo od toho velkého balvanu, je svah, který končí nějakým otvorem.“ / „Výborně, lásko, jedeme tam. Připrav si rakety.“ / Protáhli se kolem balvanu, …

4. kapitola / Zastavil jsem džíp před jediným vchodem, který jsem znal. Braxa, která spatřila růži ve světle reflektoru džípu, chovala teď krabici na klíně, jako by to bylo naše dítě, a neříkala nic. Na tváři měla překrásný a odevzdaný výraz. / „Jsou teď v chrámu?“ chtěl jsem vědět. / Výraz madony se nezměnil. Opakoval jsem otázku. Pohnula se. / „Ano,“ řekla jakoby z velké dálky. „Ale ty se dovnitř nedostaneš.“ / „Uvidíme.“ / Obrátil jsem se a pomohl jí vystoupit.

Jela, proplétala se snem o času a prachem, pod oblohou chladnou jako jezero a stejně modravou a hlubokou, na slunci, které jako nabouraný, hořící vrak stálo nad západními horami, větrem coby náhončím štvavých písečných démonů, chladným tyrkysovým větrem od západu, hltavým. Měla sjeté pneumatiky, nakláněla se na prasklých pružinách, těla měla otlučená, nátěry vybledlé, okna popraskaná, a černé, šedé a bílé výfukové stopy se za nimi táhly k severu,…

Když jsem se probudil, nacházel jsem se v nějaké tmavé místnosti a miloval se s dámou, kterou jsem v životě neviděl. Život dokáže tropit všelijaké podivnosti. Někdy i příjemné. Nenalezl jsem v sobě vůli tu příjemnou činnost přerušit, a tak jsem v ní pokračoval dál, a ona také, až jsme dospěli do okamžiku náhlého dávání a braní, onoho okamžiku harmonie a klidu. / Udělal jsem levou rukou gesto a nad našimi hlavami se rozzářilo malé světélko. Měla dlou…