Společenský román odehrávající se na počátku 60. let 20. století je věnován generaci poválečné mládeže, která byla více či méně zasažena politickými událostmi po roce 1948. / Hrdinou je čtyřicetiletý vědecký pracovník, který formou vnitřního monologu vypráví tragikomický příběh svého života. Vrací se a prodlévá na jeho klíčových bodech, evokuje své vlastní pocity i celkovou atmosféru doby a dokáže…

Více
  • 13. 5. 2023

Na základě soudního / rozhodnutí je z Pendletonské nápravní farmy předán do psychiatrické / léčebny pětatřicetiletý tulák a hazardní hráč Randle Patrick McMurphy. Už / na příjmu způsobí problémy svým svérázným chováním – nic si nenechá líbit / a nahlas se směje, což je v ústavu značně neobvyklé. Při příchodu / prohlásí, že „má ve zvyku bejt všude jednička a tudíž i tady bude magor / číslo jedna“. Do léčebny byl poslán na pozorování a případnou léčbu, / protože je pod…

Více
  • 13. 5. 2023

Petr je doktor filozofie, Ludmila je vysokoškolsky vzdělaná pedagožka. Oba jsou Pražáci, ale Petr se narodil na vesnici a zase po ní začíná toužit. Přestává jej bavit abstraktní filozofický svět a chce se zaměřit na něco hmotného, skutečného. Lehce proto přesvědčí Lu, aby se odstěhovali do odlehlého koutu Šumavy – do Jelení, do starého Liščího mlýna, ze kterého chce Petr udělat luxusní hotel. Lu je velký snílek a romantik, a proto s Petrem souhla…

Více
  • 13. 5. 2023

Candide je prostoduchý nalezenec, vychovávaný v rodině barona Thunder-ten-Tronckha (Vestfálsko) domácím učitelem Panglosem, který mu vštípil názor, že svět kolem je nejlepší ze všech možných světů a nejlepší to je na zámku u hraběte. Ale když Candide nevinně políbí ruku baronovy dcery Kunigundy, je vyhnán z ráje kopanci pana barona a fackami paní baronky. / Candide měl hlad a nechal se najmout k vojsku Bulharů, kteří bojovali proti Abarům. Nepochopi…

Více
  • 13. 5. 2023

Po druhé hodině viděl pan Camusot, jak vchází Lucien de Rubempré, bledý, ztrhaný, oči červené a napuchlé, prostě v takovém stupni slabosti, že soudce mohl porovnávat přírodu s uměním, skutečně umírajícího s umírajícím na jevišti. Cesta z Conciergerie do pracovny vyšetřujícího soudce mezi dvěma četníky a sluhou vpředu dovršila Lucienovo zoufalství. Je už v povaze básníka, že dává přednost popravě před jednáním v soudní síni. Když pan Camusot viděl…

Více
  • 13. 5. 2023

Lucien opustil Coralii a Camusota a odešel do Dřevěných galerií. Jakou to změnu v něm způsobilo to dnešní uvedení do tajností žurnalistiky! Beze strachu se vmísil do davu, jenž proudil galeriemi: tvářil se vyzývavě, protože měl svou maitressu, a k Dauriatovi vstoupil nenuceně, protože byl žurnalistou. Zastihl zde velkou společnost, podal ruku Blondetovi, Nathanovi, Finotovi a všem literátům, s nimiž se již týden přátelil. Pokládal se za osobnost …

Více
  • 13. 5. 2023

Chvíli je měřil pohledem – jako by uvažoval, má-li promluvit – či nemá. / „A že vám hanba není!“ řekl konečně a postavil se proti všem. / „Hanba? Jaká hanba? A proč hanba?“ zvedali se sedláci. / „Ano hanba – hanba proto, že tak dychtíte po krvi, hoříte zrovna touhou slyšet, jak naši vyhráli – kolik jich pobili – postříleli – koni pošlapali – a to jste křesťané? Až zlost máte, křivě podezříváte – na cti utrháte, když s vámi netáhne kdekdo za jeden provaz..…

Více
  • 13. 5. 2023

Můj život je krásná pohádka, tak bohatá a blažená! Kdybych byl jako chlapec, když jsem chudý a sám vykročil do světa, potkal mocnou vílu a ona mi řekla: ”Zvol si cestu a cíl a já tě budu ochraňovat a povedu tě podle vývoje tvého ducha a podle rozumných zákonů tohoto světa,” nemohl mi osud být příznivější a nemohl mě vést moudřeji a lépe. Příběh mého života řekne světu, co říká mně: Je laskavý Bůh, jenž všechno vede k nejlepšímu cíli. / R…

Více
  • 13. 5. 2023

Pozdvihla se v Římě obec proti pánům radním, protože se obec domnívala, kterak je páni a bohatí příliš ztěžují a sužují. A protož nemohouce toho děle snášeti, vytáhli ven z města u velikém množství a položili se na jednom vrchu, kterýž Svatou horou nazvali, vzali své zbroje s sebou i jiné potřeby, nejinak než jako by chtěli polem ležeti a s nepřátely se potýkati. I byl k nim od pánů k jednání míru a pokoje vyslán nějaký Menenius Agrippa. Ten zase…

Více
  • 13. 5. 2023

Začnu varováním: Toto není kniha pro mládež. Zdůrazňuji to, protože z dopisů, které dostávám, vím, že mé humoristické knihy a novinové fejetony čte spousta mladých lidí, a jsem velice rád, že tomu tak je. Ale tahle kniha není nic pro ně, protože některé postavy používají Jazyk Dospělých Lidí. Já jsem vlastně ani nechtěl, aby ty postavy tenhle jazyk používaly; některé z nich to prostě začaly dělat samy od sebe. Některé postavy jsou už takové. / A nyn…

Více
  • 13. 5. 2023

For a time I held a unique position: among the hundreds of isolated creatures who haunted the streets of lower downtown Denver there was not one so young as myself. Of these dreary men who had commited themselves, each for his own good reason, to the task of finishing thier days as pennyless drunkards, I alone, as the sharer of their way of life, presented a replica of childhood to which their vision could daily turn, and in being thus grafted on…

Více
  • 13. 5. 2023

Hromu rachotem a vichru letem / vozy Husitů se valí světem, / vojínů v nich tváře opálené, / žen i dívek prsy rozhalené; / uprostřed tam kalich zlatoskvoucí / bledý kněz hle! tyčí ku nebesku – / uhánějí jako orkán řvoucí / za lomozu zbraní, bubnů vřesku. / Kmet je vede. Vlas mu bělí stáří, / z obrví však jarý oheň září. / Jako dóm, kdy již již v prach se boří, / však v něm dosud věčná lampa hoří. / Na čele mu šišák bleskem hraje, / na hrudi se třpytí šupin řada, / po pleci mu jako prapor…

Více
  • 13. 5. 2023

Zcela jinou povahu měl Kulťapka. Proč jsem ho ještě jako štěně přinesl z dílny do káznice, nevím. Blažilo mě ho krmit a vychovávat. Šaryk ho ihned vzal pod svou ochranu a spával s ním. Když Kulťapka povyrostl, dovoloval mu, aby mu kousal uši a tahal ho za chlupy, a hrával si s ním, jako si hrávají dospělí psi se štěňaty. Kulťapka kupodivu nerostl do výšky, ale jen do délky a do šířky. Srst měl huňatou, něja…

Více
  • 13. 5. 2023

Přiznávám se, bylo mi to nepříjemné. Byl jsem sice rozhodnut, že budu hrát, ale rozhodně jsem neměl v úmyslu hrát za někoho jiného. Byl jsem z toho až trochu zmaten a vešel jsem do herních sálů v nejmrzutější náladě. Na první pohled mi tam všechno bylo odporné. Nemohli vystát podlízavost fejetonů ve všech světových a hlavně v našich ruských novinách, ve kterých naši fejetonisté skoro celé jaro mluví o dvo… /   / *** /   / / „Ta neprohraje! Ne,…

Více
  • 13. 5. 2023

Oba byli mladí, oba si dělali tytéž naděje a oba měli jeden a týž cíl. Ale B. byl ještě hodně mlád, zažil ještě málo bídy a hoře; nadto byl především Němec a blížil se svému cíli houževnatě, systematicky, podle předem připraveného plánu, dokonale si vědom svých sil, zatímco jeho druhovi již minula třicítka a byl unaven, uštván, ztratil všecku trpělivost a vydal se z prvních, zdravých sil, neboť se cel… / „Nemám talent!“ prohlásil nakone…

Více
  • 13. 5. 2023