Pan revírník neměl snad chuti tráviti o samotě i druhou zimu v prostranné své myslivně; znudilo jej věčné vrčení kolovrátku staré hospodyně; naposlouchal se do syta povídání jejího. Přeletělo kratičké jaro, již i léto ke konci se chýlilo; byla tu druhá polovice srpna. Mrazíky padaly, pokrývajíce bílým jitřním jíním trávu luční i všelikou nať a kapradinu v lesních světlinách. Ve světnicích počalo se topiti. / Tu přistoupila jednoho rána hospodyně k p…

Více
  • 13. 5. 2023

Znal trochu zatuchlý pach toho pokoje (pach kůží na bubnech, prachu a nevětraných zdí), ale jeho čich zachytil ještě sotva postižitelný, ale jemu dobře známý pach, a sevřela ho hrůza. / Z pokoje se ozval výkřik, to už vstoupil do dveří i on, nejprve zahlédl toho mladíka, jak se zády opírá o skříň, jeho tvář byla mrtvolně bledá, potom teprve spatřil ji. Ležela na gauči (na tom gauči, na němž se spolu milovali, na němž se k zešílení a k nevědomí milov…

Více
  • 13. 5. 2023

„Miluju tě, holčičko. Miluju tě tak, že když nejsi se mnou, připadá mi, že taky nejsem. Jsem živ jen z čekání na tebe.“ / „Nezahyneš mi, když jsi živ jenom z čekání?“ / „Ne. Je to daleko lepší než sedět někde na hostině, ale nemít nikoho, na koho bych čekal.“ / „Tomu nerozumím.“ / „Protože čekat znamená těšit se. Dokud se máš na koho těšit, život má smysl.“ / „Ale to přece němůže být smysl života: těšit se na někoho, s kým bych chtěla být, a přitom vědět, že s …

Více
  • 13. 5. 2023

MARIE A BÁSNÍK / Stále se na ni dívá. Jako by už slyšela jeho hlas. Na tuhle chvíli čekala. Nevěděla přeně, jak bude vypadat, ale čekala na ni. Teď ji nesmí nechat uplynout. Ruce se jí trochu třesou. Otevřela kabelku. Kapesník spadl do bláta. / Už tak dlouho nic nenapsal. Protože není o čem. Protože chtějí, aby psal o věcech, které mu jsou cizí. Protože lidé si lžou a protože už dávno není mladý. Protože lidé jsou prázdní a jemu je z nich úzko. I ze se…

Více
  • 13. 5. 2023

Poslední noc před svatbou se většina mužů opíjí, já se neopil. Ne snad ze / zásady, nenapadlo mě to prostě. Noc jsem však bezmála probděl a to ve / sklíčenosti. / Skličovaly mě nikoliv pochyby o správnosti volby, ale vědomí, že jsem se už / jednou provždy rozhodl. Tušil jsem, že pro mě nebude nejslastnější toho, / koho miluji, nacházet vždy po svém boku, že bych naopak potřeboval čas od / času sáhnout do prázdna, nechat v sobě uzrát touhu a…

Více
  • 13. 5. 2023

Georgeova teorie (on má hodně teorií a dokonce vedl i kurzy meditování, koneckonců je to mladý laický kazatel japonského buddhismu) je, že Buddha neodmítal vášnivou lásku k jeho ženě a k harému, protože ho sex nezajímal, ale právě naopak, měl to nejlepší vzdělání v nejvyšším umění milování a erotiky, jaké bylo možné v té době v Indii získat, a to ještě v době, kdy začaly vznikat takové svazky jako Kama Sutra, které ti dají návod na každý akt, m…

Více
  • 13. 5. 2023

Kdysi se sláva žurnalisty dala symbolizovat velikým jménem Ernesta Hemingwaye. Celé jeho dílo, jeho stručný, věcný styl, mělo kořeny v reportážích, které posílal jako mladík do novin v Kansas City. Být žurnalistou znamenalo tehdy přiblížit se víc než kdokoli jiný skutečnosti, prolézat všechny její skryté kouty, špinit si s ní ruce. Hemingway byl pyšný, že jeho knihy jsou tak nízko u země samé i tak vysoko na nebi umění. / Když si Bernard říká v duc…

Více
  • 13. 5. 2023

Jsou věci, které dokážou člověku zkazit náladu jen to fikne. Například omáčka s fazolovými lusky, nenáviděný blivajz, v němž se vrtám podobna permoníkovi hledajícímu rudnou žílu, menstruace, tu jsem neočekávaně dostala o týden dřív, a v první řadě Koníčková, která přes narvanou jídelnu zahaleká : „Kudláčková, telefon! Je tu někde Kudláčková? Volá vás maminka! Kudláčková, máte na drátě maminku!“ / Nejradši bych ji skočila po krku. Nejen že se stanu s…

Více
  • 13. 5. 2023

Taťka vypne motor a zatímco se Max nedočkavě dere ven z auta, já se s obavami zahledím k zastřešenému zápraží. Vlevo na lavičce, která se ve vysoké trávě skoro ztrácí, kdosi pohodlně leží. Druhá postava sedí na jednom ze tří schůdků. Podle toho, že se před domem na plácku vydlážděném kdysi dávno velkými plochými kameny povalují jen dva bágly, usoudím, že zatím krom těch dvou nikdo jiný nedorazil. / V klukovi na schodech poznám Adama. Dost se změnil,…

Více
  • 13. 5. 2023

Nemám z toho dobrý pocit. Setkala jsem se párkrát s kluky, kteří mi lhali do očí – a pak jsme se rozešli! Protože tentokrát musím vědět, na čem jsem, nemohu být v nejistotě, hodím na sebe oblečení, rychle se namaluji, ve Zlatých stránkách najdu adresu Stavoprojektu a ženu na bus. Stejně bych do města musela, ve čtyři mě čeká poslední dvouhodinovka jízd, aspoň to spojím při jedné cestě. Tohle se prostě musí vysvětlit. Musí!!! / Najít podnik obehnaný …

Více
  • 13. 5. 2023

Trhla jsem sebou, div jsem nespadla. Pod oknem někdo seděl! Tmavá skrčená postava, jíž jsem neviděla do tváře a nemohla ji poznat. / „Eriku?“ zkusila jsem opatrně. Stín pomalu vstal a ještě pomaleji se ke mně otočil obličejem. V tu chvíli jako by mi někdo vrazil studenou čepel nože do srdce. / „Ten ti odjel,“ hlesl stín pomalu a bezbarvě. / „Pavle…?“ Asi jsem vůbec nedýchala. Podíval se mi do očí. Lekla jsem se. Ty jeho byly velké, smutné, prázdné, zkla…

Více
  • 13. 5. 2023

Tehdy se na Západě žilo daleko veseleji, líp, daleko líp než teď, to vám povídám, a tak tomu můžete věřit! Indiánů se tu prohánělo mnohem víc než dneska a člověk musel mít oči otevřené, když se nechtěl večer uložit ke spánku a ráno se probudit bez skalpu v nebi. Ale tak hrozné to zase nebylo, protože čtyři nebo víc Indiánů si člověk dokáže udržet od těla. Vedle nich se tu však potloukala také všelijaká bílá sebranka a tih…

Více
  • 13. 5. 2023

Od dob, kdy Německo vstoupilo mezi koloniální státy, se ještě zvýšil náš již tak značný zájem o cizí země a národy, proto není divu, že v každém větším městě naší milé vlasti najdeme takzvanou národnostní louku, čili místo, kde čas od času zástupci jiných států předvádí nejenom své válečné, ale i mírové umění a dovednosti. Mohli jsme proto vidět Siouxy, Komanče, Eskymáky, Zuly, australské křováky, Ainy, dokonce i příslušníka lidožroutských a…

Více
  • 13. 5. 2023

Heigh-day! Bylo to překvapení pro Joba Halerse, když před jeho ubohým srubem zarazil zcela neočekávaně koně jeho mladší bratr Ralph, westman, kterého neviděl již po dlouhou řadu let. A nepřijel sám – byla s ním krásná mladá lady! / Job vyrazil z chaty, aby padl svému bratrovi kolem krku, objali se a potom Ralph svého bratra upozornil: / „Dej také Amely hubičku, starý boy! Tady ti představuji svou ženu, jedinou dceru Benta Harrisona,…

Více
  • 13. 5. 2023

V hlavní mešitě šiitského poutního města, v Mešhed Husájnu, visí koberec, o němž koluje tato historka: / K Ijarovi, známemu tkalci koberců, přišel Jussuf el Kürkdšii, známý musaníf, aby objednal koberec pro přítele Mazaka, mladého kutubiho. / Ijar řekl: / „Vlastně nemám čas, ale poněvadž jsi to ty, udělám to. Koberec je pro Mazaka, kterého si vážím, a proto zhotovím neobyčejný koberec, nejlepší, jaký jen můžu udělat.“ / Jussuf el Kür…

Více
  • 13. 5. 2023