Ukázky

Koně koně divocí koně na úsvitě / jako na akvarelu Bena Shahna / žijí na horské louce / v horách na daleké mese / vidíš jak pádí tryskem / vidíš jak odfrkávají / slyšíš zdaleka jejich hromový dusot / slyšíš to malé / hromobití malých kopyt / zní vytrvale / jako když dřevěná kladiva v dálce / buší na buben / Slunce chrčí & / vyhazuje jejich stíny / z noci / Čtu si tu Apollinaira / a sedím s nohama křížem / na spacím pytli & na ponču / ve stínu obrovského kopce / dřív než jej slunce setře / Probudil jsem se…

Počali mě v létě devatenáct set osmnáct / (nebo to bylo v třicátém osmém) / kdy ta či ona válka byla v plném proudu / což nezabránilo dvěma lidem / aby se ten rok v Ossiningu nemilovali / Rád myslím na říční břeh ve slunci / na piknik u Hudsonu / jako na obraze od některého z malířů Hudsonské školy / nebo snad výš na Medvědí hoře / když si vyjeli starou Hudsonskou paroplavební linkou / na výletním parníčku s lopatkovým kolem / (to lopatkové kolo jsem si možná přidal – / Hudson byl …

Muž napůl žena / Žena napůl muž / A ti dva proletení navzájem / androgynní v každém z nás / ruce a nohy jednoho / objímají a svírají / ruce a nohy toho druhého / má prsa mé bradavky jsou stopy / po tobě / srdce ta škeble o dvou skořápkách / lapá po dechu v jeskyni moře / (chlemtavý zvuk mořských vln) / sperma mořská pěna chrstnutá / do lůn jeskyní / vytrysklá / z těla bytí / ze zpívajících úst moře / (zamlklí mořští ptáci se nad tím vznášejí) / A moře je brunátné krví / když Pašije svatého Matouše / zpíva…

Ó drahá sladká růžová / nedosažitelná touho / … jak je to smutné, že nejde / změnit šílený / vypěstovaný asfodel, / viditelnou skutečnost … / a polekané okvětní plátky / kůže ? jak je to inspirované / takhle polehávat v obývacím / pokoji, opilý, nahý / a zasněný, s nerozsvícenou / elektrikou … / pořád a pořád pojídat kořen / asfodelu, / šedý osud … / válet se při plození / na květovaném kanapi / jak na břehu v Ardenu ? / mou jedinou růží dnes večer je radost / z mé vlastní nahoty.

Matka ho jemně / vodí po procházkách / kolem tratí a u řeky / – je to syn ufrnklého / bourákového anděla? / a fantazíruje o auťácích / a řídí je ve snách, / tak osaměle vyrůstá mezi / vysněnými automobily / a mrtvými dušemi Tarrytownu, / aby vytvořil / z vlastní představivosti / krásu svých divokých / předků? mytologii, / kterou nemůže zdědit. / Bude mít později halucinace / svých bohů? Bdít / mezi záhadami se / šíleným třpytem / vzpomínky? / Poznání / v jeho duší něco / tak vzácného, / že se stím setkal jen ve sn…

Má milá rozmilá, neplakej! / Život už není jinakej. / Dnes buďme ještě veselí / na naší bílé posteli! / Zejtra, co zejtra? Kdožpak ví. / Zejtra si lehnem do rakví. / Zbyla mně veteš vzpomínek, / zástavní list z mých hodinek / a zablácená promenáda / z dob, kdys mne ještě měla ráda. / V městě teď bouří karneval, / a já bych slzy proléval. / K úpadku spěje moje firma. / Pánbu mne pere všema čtyrma. / Přes povinnosti příkaz svatý / můj život s tvým je úzce spjatý. / V svých snech, jež smiřují mě …

Jaroslavu Seifertovi / Malověrní Čas kostižerný / jí jenom krásu dal / a z polí stenných křik iluminoval / kamenné texty portálů a zdí / Tak bude vždy / Malověrní / Tak bude vždy / Za vraty našich řek / zní tvrdá kopyta / za vraty našich řek / kopyty rozryta / je zem / a strašní jezdci Zjevení / mávají praporem / Je lehké listí vavřínů / a těžký padlých stín / Já vím Já vím / Jenom ne strach Jen žádný strach / takovou fugu nezahrál sám Sebastian Bach / co my tu zahrajem / až přijde čas až přijde čas / Kůň bronz…

(…) / Klíny mladých žen / perlorodky lůžka / houštiny rozverné / rozparky andělské / jizvy z růží / ó chlácholinky / smyčce našich strun / dravá ústa faunek / líbezná geometrie plotů / lampy kouzelné / rukávníčky / ó klíny mladých žen / plné rozryvné touhy zřásněné vilností / v níž náš člunek tká trvání pokolení / v taktu ještě ne – ještě ne – ještě ne / (…)