Ukázky

Muž napůl žena / Žena napůl muž / A ti dva proletení navzájem / androgynní v každém z nás / ruce a nohy jednoho / objímají a svírají / ruce a nohy toho druhého / má prsa mé bradavky jsou stopy / po tobě / srdce ta škeble o dvou skořápkách / lapá po dechu v jeskyni moře / (chlemtavý zvuk mořských vln) / sperma mořská pěna chrstnutá / do lůn jeskyní / vytrysklá / z těla bytí / ze zpívajících úst moře / (zamlklí mořští ptáci se nad tím vznášejí) / A moře je brunátné krví / když Pašije svatého Matouše / zpíva…

Spi sladce, moje dítě, / spí celá tvoje zem. / Spi tiše, až se vzbudíš / tím těžkým jejím snem. / Spi sladce, moje dítě! / Spí celá tvoje zem! / Spi, abys rostlo rychle / a mohlo trpět včas. / A nediv se, že slyšíš / dnes příliš tvrdý hlas. / Dnes kolébá tě otec / a ten má tvrdý hlas. / Z deváté desáté ruky / myšlenky budeš brát / a po Evropě nosit / už obnošený šat. / Z deváté desáté ruky / myšlenky budeš brát! / A oklikami půjdeš, / kde jiní rovně jdou. / Co jiným zcela jasným, / bude ti záhadou. / A oklikami…

Ó drahá sladká růžová / nedosažitelná touho / … jak je to smutné, že nejde / změnit šílený / vypěstovaný asfodel, / viditelnou skutečnost … / a polekané okvětní plátky / kůže ? jak je to inspirované / takhle polehávat v obývacím / pokoji, opilý, nahý / a zasněný, s nerozsvícenou / elektrikou … / pořád a pořád pojídat kořen / asfodelu, / šedý osud … / válet se při plození / na květovaném kanapi / jak na břehu v Ardenu ? / mou jedinou růží dnes večer je radost / z mé vlastní nahoty.

Matka ho jemně / vodí po procházkách / kolem tratí a u řeky / – je to syn ufrnklého / bourákového anděla? / a fantazíruje o auťácích / a řídí je ve snách, / tak osaměle vyrůstá mezi / vysněnými automobily / a mrtvými dušemi Tarrytownu, / aby vytvořil / z vlastní představivosti / krásu svých divokých / předků? mytologii, / kterou nemůže zdědit. / Bude mít později halucinace / svých bohů? Bdít / mezi záhadami se / šíleným třpytem / vzpomínky? / Poznání / v jeho duší něco / tak vzácného, / že se stím setkal jen ve sn…

Má milá rozmilá, neplakej! / Život už není jinakej. / Dnes buďme ještě veselí / na naší bílé posteli! / Zejtra, co zejtra? Kdožpak ví. / Zejtra si lehnem do rakví. / Zbyla mně veteš vzpomínek, / zástavní list z mých hodinek / a zablácená promenáda / z dob, kdys mne ještě měla ráda. / V městě teď bouří karneval, / a já bych slzy proléval. / K úpadku spěje moje firma. / Pánbu mne pere všema čtyrma. / Přes povinnosti příkaz svatý / můj život s tvým je úzce spjatý. / V svých snech, jež smiřují mě …

Moc a moc malých švadlenek / pospíchá do domečku, / tancují tam šlapáka / po hebkém jehelníčku. / Pak seberou kdejaký prášek / a letí rovně nerovně / až tam, kde malý Kulihrášek / med mlsá paní královně. / Vidíš ten šípek? Růženka pod ním spí. / Kdo není hodný, ji ale nevidí! / A proč nebyl šípek hodný? / No, podívej se, jistě si s nožem hrál, / až do krve se nešika pořezal!

Dojat vším co je láska / k tobě se přimykám / smuten vším co je láska / před tebou utíkám / Překvapen vším co je láska / mlčím ve střehu / churav vším co je láska / soužím se pro něhu / Poražen vším co je láska / u věrných noci úst / opuštěn vším co je láska / až k sobě budu růst

Jaroslavu Seifertovi / Taková voda / zmučená voda voda žal / jako ta voda / co si v ní Pilát ruce umýval / Taková voda padá / A co bys chtěl / až k srdci zamračený / když taková voda padá / A já bych chtěl / slzavý úsměv smutné ženy / co mě má ještě ráda / Jaroslavu Seifertovi / Ne já bych nerad umíral / na lůžku při svíci / a aby u mne někdo stál / smutný a plačící / Já ležet bych chtěl v lopuchách / co velkým listem svým / by zakryly můj pyšný strach / budu-li zbabělým

Jaroslavu Seifertovi / Svit hvězdy umřelé jsem pil / v zemi nepřejícné přibité mé zemi / znak jména NIC jen jinak obroubil / nití mi danou sudicemi / Olovem KDE a CO opánky podbité / za tebou bloudil mrtvý perutníku / teď do hvězd zviklaných do celé hrůzy té / sršící věnec zajíkavých díků / V truchlivišti dlouhé noci tvé / v zemi přibité v té nepřejícné zemi / sníš kníže rodné řeči žárlivé / žal lhoucí pod růžemi / Sto stínů prošlo Jarmiliným stínem / a nové lásky hrají na tvé kosti / jen p…