Vinnetou II – Rudý gentleman

Karl May
(Hodnocení: 1)

79 

Elektronická kniha: Karl May – Vinnetou II – Rudý gentleman (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: may12 Kategorie: Štítky: , , ,

Popis

Karl May: Vinnetou II – Rudý gentleman

Anotace

Nejprve jsme svědky prvních kroků budoucího Old Shatterhanda v Americe, kde působí v St. Louis jako učitel v jedné německé rodině. Vybaven medvědobijkou puškaře Henryho, odjíždí však mladík brzy jako zeměměřič na divoký západ v doprovodu Sama Hawkense a jeho kamarádů Dicka Stona a Willyho Parkera vytyčit trasu vlaku. Ta však vede přes území Apačů, což je zdroj budoucího tragického konfliktu. Brzy získává své bojové jméno, když pěstí skolí opilce Rattlera.Apačové přicházejí jednat se zeměměřiči o ukončení prací. V indiánské delegaci je apačský náčelník Inču-čuna, jeho syn Vinnetou a „bílý otec Apačů“ Klekí-petra. Ten je zastřelen opilým Rattlerem, když skočí do rány určené Vinnetouovi. Zbylí Apačové urychleně opustí tábor a zeměměřičů se zmocní obavy z pomsty.Zeměměřiči se spojí proti očekávanému útoku Apačů s Kiowy, které vede náčelník Tangua. Pomsta Apačů nedá na sebe dlouho čekat. Nejprve však padnou do léčky, kterou jim připravil traper Sam Hawkens za asistence Kiowů. Inču-čuna a Vinnetou jsou zajmuti a stráženi Kiowy. Old Shatterhandovi se podaří oba – bez toho, aby vědeli komu poděkovat – tajně vysvobodit, předtím ale odřízne Vinnetouovi pramínek vlasů. V odvetním útoku nově zformovaných Apačů jsou Kiowové zajmuti a zeměměřiči až na Rattlera, Sama Hawkense, Dicka Stona, Willa Parkera a Old Shatterhanda pobiti. Vinnetou bodne v osobním souboji Old Shatterhanda nožem do tváře a jazyka.V pueblu Apačů ošetřuje Old Shatterhanda Vinnetouova sestra Nšo-či (Krásný den), aby vydržel smrt u mučednického kůlu. Apačové rozhodnou, že bude s Inču-čunou bojovat o svobodu svojí a svých druhů. V tomto boji Old Shatterhand zvítězí, poté bojuje s Tanguou a prostřelí mu obě kolena. Rattler je zastřelen, když se u mučednického kůlu projeví jako zbabělec. Old Shatterhand prokáže pramínkem Vinnetouových vlasů, že jej skutečně osvobodil a z obou se stanou pokrevní bratři, jak si již přál umírající Klekí-petra.Nšo-či se zamiluje do Old Shatterhanda a chce kvůli němu jet na východ a učit se zvyky bělochů. Při vybírání zlata na hoře Nugget-tsil, kterým chce Nšo-či zaplatit své vzdělání, jsou Inču-čuna a Nšo-či zavražděni bělochem Santerem (hlavním padouchem celého cyklu). Tomu se za pomoci Kiowů podaří prchnout. Dočasně do zajetí padne Sam Hawkens, ale je vyměněn za Pidu, syna Tanguy. Z Pidy se stane Old Shatterhandův přítel. Vinnetou pohřbí své příbuzné a vydává se po Santerově stopě.(wikipedia.cz)

Karl May – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Série

Pořadí v sérii

2

Jazyk

Vydáno

Žánr

, ,

Název originálu
Originál vydán

Jazyk originálu

Formát

ePub, MOBI, PDF

1 recenze Vinnetou II – Rudý gentleman

  1. Luboš Novotný

    Pokračování westernové klasiky, řekl bych opět ještě lepší než (už tak legendární) film. Plné dobrodružství, napětí, akce a (i když v některých ohledech trochu zidealizovaného) světa indiánů. Společně s Old Shatterhandem prožíváme neuvěřitelná dobrodružství, boje s bandity a setkání s různými kulturami. May umí vytvořit silné postavy a přenést čtenáře do prostředí Divokého západu. Napínavý příběh s nádherným popisem přírody.

Přidat recenzi

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

11. HORA HANCOCK

O dvě hodiny později jsem se hnal s Vinnetouem a Fredem v čele! zhruba čtyřiceti dobře ozbrojených mužů zpátky cestou, kterou jsme přednedávnem přijeli z osady Helldorf.

Vinnetou byl zamlklý jako vždycky, ale oheň, který mu žhnul, v očích, říkal víc než všechna slova. Jestli tu mladou osadu opravdu] přepadli, pak běda pachatelům!

Nebylo pomyšlení na zastávku, ani během noci ne. Naštěstí jsme už znali cestu. Myslím, že ani já jsem za celou tu jízdu nepromluvil víc než pár desítek slov. K dorozumění s Vinnetouem mi stačily po hledy. Měli jsme stejné myšlenky, stejné pocity, stejný cíl.

Druhý den odpoledne jsme na zpěněných, kouřících koních stanuli na okraji helldorfské kotliny. Hned první pohled nás poučily že Haller nemluvil do větru a že přicházíme pozdě. Ze srubů zbývaly již jen hromady zčernalých a dýmajících trosek.

"Uf!" zhrozil se zdušeným výkřikem Vinnetou. "Náčelník Apačů ty oglalské vlky roztrhá!"

Docválali jsme k troskám a seskočili z koní. Železniční dělníky! jsme ale prozatím zadrželi, museli počkat kus vzadu, aby neporušili případné cenné stopy. Přes všechno pečlivé hledání se nám nepodařilo objevit jediného živého tvora, po nikom nebylo ani památky! Potom jsme teprv přivolali naše muže, aby nám pomohli rozhrabat dýmající rumiště. Naštěstí jsme nenašli žádné pozůstatky lidského těla. To byla velká útěcha.

Vinnetou mezitím pátral i na stráni a nakonec se vrátil se zvonkem, který se skutálel z vypálené kapličky.

"Náčelník Apačů našel stříbrný hlas, kterým k jeho duši hovořili hvězdy," řekl. "Zakope ho zde do země a vyhrabe ho, až se vrátí jako vítěz. Běda Oglalům!" A ihned učinil, co řekl.

Potom jsme ještě spěšně prohledali břeh jezera, jestli v něm snad bandité osadníky neutopili, ale podle našeho soudu tomu nic nenasvědčovalo. Po celkové bedlivé prohlídce Vinnetou usoudil, že! ; banda přepadla osadu v noci; k žádnému boji dohromady vlastně ani nedošlo, vítězové sebrali lup i zajatce a odtáhli směrem k hranici mezi Idahem a Wyomingem, jak se dalo zjistit podle stop.

"Slyšte, muži!" zvolal jsem na Vinnetouův naléhavý pokyn. "Nesmíme teď ztrácet ani okamžik a musíme stopu sledovat, dokud je na ni vidět. Ještě si nemůžeme dovolit odpočinek teprve večer se pak můžeme utábořit. Věřím, že to vydržíme! Kupředu!"

S těmi slovy jsem se vyšvihl opět na svého černošedého grošáka. Ostatní následovali mého příkladu. Apač jel v čele a ani na vteřinu neodvrátil oči od stopy nepřátel. Spíš by se byl dal zabít, než by teď opustil tuto stopu, tak velice byl rozhořčen. A podobně to vypadalo s námi všemi. Bylo nás čtyřicet snad proti osmdesáti, ale v takovém rozpoložení člověk protivníky nepočítá.

Zbývaly nám ještě tři hodiny denního světla a za tu dobu jsme ujeli takový kus cesty, že jsme mohli být s výkonem našich koní víc než spokojeni. Potom jsme jim ovšem dopřáli vydatný odpočinek.

Druhý den se ukázalo, že Oglalové mají před námi náskok asi tři čtvrti dne jízdy, a později jsme přišli na to, že se večer nikde neut…

Mohlo by se Vám líbit…