Vinnetou II – Rudý gentleman

Karl May
(Hodnocení: 1)

79 

Elektronická kniha: Karl May – Vinnetou II – Rudý gentleman (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: may12 Kategorie: Štítky: , , ,

Popis

E-kniha Karl May: Vinnetou II – Rudý gentleman

Anotace

Nejprve jsme svědky prvních kroků budoucího Old Shatterhanda v Americe, kde působí v St. Louis jako učitel v jedné německé rodině. Vybaven medvědobijkou puškaře Henryho, odjíždí však mladík brzy jako zeměměřič na divoký západ v doprovodu Sama Hawkense a jeho kamarádů Dicka Stona a Willyho Parkera vytyčit trasu vlaku. Ta však vede přes území Apačů, což je zdroj budoucího tragického konfliktu. Brzy získává své bojové jméno, když pěstí skolí opilce Rattlera.Apačové přicházejí jednat se zeměměřiči o ukončení prací. V indiánské delegaci je apačský náčelník Inču-čuna, jeho syn Vinnetou a „bílý otec Apačů“ Klekí-petra. Ten je zastřelen opilým Rattlerem, když skočí do rány určené Vinnetouovi. Zbylí Apačové urychleně opustí tábor a zeměměřičů se zmocní obavy z pomsty.Zeměměřiči se spojí proti očekávanému útoku Apačů s Kiowy, které vede náčelník Tangua. Pomsta Apačů nedá na sebe dlouho čekat. Nejprve však padnou do léčky, kterou jim připravil traper Sam Hawkens za asistence Kiowů. Inču-čuna a Vinnetou jsou zajmuti a stráženi Kiowy. Old Shatterhandovi se podaří oba – bez toho, aby vědeli komu poděkovat – tajně vysvobodit, předtím ale odřízne Vinnetouovi pramínek vlasů. V odvetním útoku nově zformovaných Apačů jsou Kiowové zajmuti a zeměměřiči až na Rattlera, Sama Hawkense, Dicka Stona, Willa Parkera a Old Shatterhanda pobiti. Vinnetou bodne v osobním souboji Old Shatterhanda nožem do tváře a jazyka.V pueblu Apačů ošetřuje Old Shatterhanda Vinnetouova sestra Nšo-či (Krásný den), aby vydržel smrt u mučednického kůlu. Apačové rozhodnou, že bude s Inču-čunou bojovat o svobodu svojí a svých druhů. V tomto boji Old Shatterhand zvítězí, poté bojuje s Tanguou a prostřelí mu obě kolena. Rattler je zastřelen, když se u mučednického kůlu projeví jako zbabělec. Old Shatterhand prokáže pramínkem Vinnetouových vlasů, že jej skutečně osvobodil a z obou se stanou pokrevní bratři, jak si již přál umírající Klekí-petra.Nšo-či se zamiluje do Old Shatterhanda a chce kvůli němu jet na východ a učit se zvyky bělochů. Při vybírání zlata na hoře Nugget-tsil, kterým chce Nšo-či zaplatit své vzdělání, jsou Inču-čuna a Nšo-či zavražděni bělochem Santerem (hlavním padouchem celého cyklu). Tomu se za pomoci Kiowů podaří prchnout. Dočasně do zajetí padne Sam Hawkens, ale je vyměněn za Pidu, syna Tanguy. Z Pidy se stane Old Shatterhandův přítel. Vinnetou pohřbí své příbuzné a vydává se po Santerově stopě.(wikipedia.cz)

O autorovi

Karl May

[25.2.1842-30.3.1912] Karel May se narodil v saském Ernstthalu v rodině chudého tkalce a dětství prožil v neuvěřitelné bídě. Ve škole se projevil jako nadaný chlapec. Roku 1861 začal pracovat jako pomocný učitel v chudinské škole, ale brzy byl obviněn z krádeže, odsouzen do vězení a do konce života nesměl vykonávat učitelské povolání. Ocitl se na dně, bez přátel, bez budoucnosti. Proto...

Karl May: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Série

Pořadí v sérii

2

Jazyk

Vydáno

Žánr

, ,

Název originálu
Originál vydán

Jazyk originálu

Formát

ePub, MOBI, PDF

1 recenze Vinnetou II – Rudý gentleman

  1. Luboš Novotný

    Pokračování westernové klasiky, řekl bych opět ještě lepší než (už tak legendární) film. Plné dobrodružství, napětí, akce a (i když v některých ohledech trochu zidealizovaného) světa indiánů. Společně s Old Shatterhandem prožíváme neuvěřitelná dobrodružství, boje s bandity a setkání s různými kulturami. May umí vytvořit silné postavy a přenést čtenáře do prostředí Divokého západu. Napínavý příběh s nádherným popisem přírody.

Přidat recenzi

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

10. STANICE ECHO

Od rána jsme toho dne už za sebou měli přinejmenším čtyřicet anglických mil a bylo s podivem, že se starý Viktor ještě stále držel. Jeli jsme teď lesnatou úžlabinou, úzkou jako kaňon, s vysokými! a příkrými stěnami, a chystali jsme se porozhlédnout po nějakém místě, které by se hodilo k utáboření na noc. Vtom se ale výš nad naší hlavou nečekaně rozestoupily a my jsme se ocitli u stranního přístupu rozlehlé kotliny, v jejímž středu leželo jako stříbrné zrcadlo malé jezero. Napájela ho nenápadná říčka, přitékající od východu a po průtoku jezerem mířící z kotliny na západ

Pohled, který se nám tu náhle naskytl, nás překvapil tak, že jsme bezděčně zarazili koně. Překvapením pro nás však nebyla kotlina! sama, nýbrž něco jiného. Protější svahy za vodou byly totiž zbaveny lesa a rozbíhaly se po nich lány polí, přičemž níž v dolině se pásli koně i skot, ovce a kozy. Na úpatí svahu pak stálo pět velkých srubů s pomocnými kůlnami, stájemi a chlévy, a vše se velmi! podobalo podhorským stavením v mé vlasti; docela nahoře na stráni stála dokonce i roubená kaplička.

Před ní jsme spatřili stát hlouček lidí. Nikdo nás však zatím! nezpozoroval, protože všichni se dívali k západu, kde se sluneční kotouč zvolna spouštěl k obzoru. A zřejmě v okamžiku, kdy se dotkl hladiny říčky, kterou zlatil kouzelným nachem, zazněl shora stříbrný hlas zvonku.

Zde, uprostřed válečných stezek Indiánů, v srdci Divokého západu, kaplička! Dojetím ze vzpomínky na rodný kraj jsem bezděčně smekl.

"Co je to?" zeptal se Vinnetou.

"Osada a klekání," odpověděl za mě Fred.

"Uf! Osadu Vinnetou vidí, ale neví, co je klekání. Slyší zvonek, ale neví, jak se dostal sem do divočiny?"

"Až potom!" šeptl Fred, když viděl, že překvapením nejsem schopen slova.

Sotva dozněl poslední úder zvonku, ozval se čtyřhlasý zpěv, který se nesl čistým vzduchem z protější výšiny jasně až k nám. Poslouchal jsem užasle nejen zpěv, ale ještě víc jsem byl ohromen slovy:

"Světla dne zvolna ubývá a noc se vkrádá tichou tmou.

Ach, kéž i bolest uplývá za tím dnem v dálku tajemnou!

Madono, k nohám kladu ti prosbu svou, k hvězdám vznes ji výš

a písní nech se zdraviti,

kterou dnes z úst mých uslyšíš:

Ave Maria!"

Co to? Jak je to možné? Vždyť to je píseň, kterou znám! Moje zamilovaná píseň! Jak se dostala až sem do té divočiny Skalistých hor? Tak jsem v duchu zmateně přemítal, zatímco mi dojetím až zvlhly oči. Tady, kde bych nebyl čekal ani Indiána, nacházím najednou výborně sezpívané kvarteto! Jen tím, že se moje dojetí a překvapení najednou zvrátilo v bláznivou radost, si lze vysvětlit, že jsem po doznění posledního tónu strhl medvědobijku z ramene, vypálil rychle za sebou do vzduchu dvě rány a nasadil svému černošedému grošákovi ostruhy. Jako šipka jsem pak svištěl přes kotlinu, přes říčku a rovnou ke srubům.

Oba výstřely probudily nejen ozvěnu lesů a skal, které objímaly kotlinu, ale i život v osadě. Začaly se otevírat dveře a lidé rozčileně vyhlíželi, co střelba znamená. Když však uv…

Mohlo by se Vám líbit…