Petrolejový princ I

Když Sam došel do tábora vystěhovalců, našel jej obležený veškerým tucsonským obyvatelstvem, které v té době nebylo právě jinak zaměstnáno. Povaleči jej obklopovali právě tak, jako když v Evropě vyběhnou zvědavci za vesnici, aby přihlíželi zajímavému ruchu v cikánském táboře. Vystěhovalci, kteří se zvědavostí tucsonských obyvatel nedali rušit, seděli u snídaně, k níž také hned přisedl Sam, aby se posilnil prostým jídlem. Při jídle vyprávěl o výsledku své rozmluvy s kapitánem.

Později se přiblížili někteří zvědavci, aby se s pocestnými pobavili, pochodili však jen u kantora, který jediný měl v zásobě jakýsi počet anglických výrazů. Mezi těmito návštěvníky tábora byl i mladý muž, který se po chvíli připojil ke scoutovi výpravy a zapředl s ním rozhovor. Sam ho pozoroval a bylo mu nápadné vojenské držení těla tohoto muže a pátravé pohledy, které tu i tam na "trojlístek" upíral. Proto maličký vstal a přiblížil se k oběma mužům. Když k nim docházel, zaslechl zřetelně, jak scout na otázku mladého muže odpovídá:

"Yes, je to trojlístek, mohu vás o tom ujistit, ačkoliv jsem sám tomu nechtěl zpočátku věřit."

Tu vzal Sam cizince za ramena a řekl mu s naprostou určitostí:

"Vy jste voják, master, jak vidím. Patříte ke zdejší posádce?"

Tato otázka cizince zřejmě překvapila. Zakoktal několik slov, které měly být odpovědí, maličký však pokynul odmítavě rukou a pokračoval:

"Nehněvám se na vás proto, protože kapitán mne osobně nezná a není tedy divu, když chcete určitě zjistit, jsem-li Sam Hawkens a mohu-li vyhovět jisté úmluvě, kterou jsme spolu uzavřeli. Proto jste musel svléci uniformu a zajít sem, abyste o nás získal určité zprávy. Nuže, je tomu tak?"

"Yes, sir, nemýlíte se," odpověděl muž. "Protože jsem se přesvědčil, že patříte k ,trojlístku', mohu to přiznat."

"Řekněte tedy kapitánovi, co jste slyšel, nemluvte však o tom s nikým jiným!"

"Spolehněte se na mne, sir. Vím, oč jde. Jsem poddůstojník a patřím k oddílu dvaceti mužů, kteří pojedou s poručíkem. Za půl hodiny vyrazíme."

Muž zdvořile pozdravil a odešel. Sam se nyní obrátil k vůdci:

"A teď mi povězte, please, kdo vás oprávnil, abyste o nás podával jakékoliv informace?"

"Byl jsem tázán," odvětil krátce scout.

"Ach! Tedy, když se vás kdokoliv zeptá, odpovídáte, aniž dbáte komu a co?"

"Chcete mi snad dát na ústa zámek?"

"Yes, to bych chtěl a také to hned dělám! Víte, že se nikdo nesmí dozvědět, že jsme trojlístkem, a přece jste tomu člověkovi okamžitě všechno pověsil na nos. Chcete být scoutem a mužem Západu? Vždyť neznáte ani základní pravidla abecedy ostražitosti. I'm sorry, sir, ale vašemu vedení bych se nikdy nesvěřil."

"K tomu vás nikdo nenutí. Než jste se k nám připojil, bylo všechno podle mých pokynů a mé vůle, teď si však počínáte, jako bystebyl velitelem nás všech. Upozorňuji vás, že jsem těmito lidmi najat a vedu je "

"Do jisté záhuby!" zvolal Sam a vpadl mu do řeči. "Máte jim být ochráncem, avšak - jste jím opravdu? Kdybychom se tu neobjevili, byli by dnes večer všichni …