Petrolejový princ I

Buttler byl pevně odhodlán uposlechnout scoutovy rady, protože neznal jinou cestu, která by vedla k záchraně. Nezbývalo mu tedy nic jiného, než předstírat mdloby. Byl dost chytrý, aby sdělil svůj plán i svým lidem, napomenul je však, aby se neukvapovali a nevzbudili podezření. Začal předstírat slabost teprve pak, když byla polovina cesty za nimi. Svázanýma rukama se uchopil za hlavu a zasténal. Poručíkovi jeho počínání neušlo a brzy se ptal po příčině. Od Buttlerových lidí dostal odpověď, že se asi dostavují následky včerejší rány pažbou, že byl asi zasažen mozek. Buttler byl ustavičně slabší a slabší; začal se kymácet v sedle tak, že jej konečně museli dva jezdci zprava i zleva podpírat. Když se pak podobná slabost začala projevovat u několika jiných zajatců, poručil poručík zastavit a sestoupit z koní. Je samozřejmé, že nejprve seskočili vojáci, aby finderům uvolnili řemeny, kterými byli připoutáni ke koním. Buttler byl první, kterému uvolnili pouta. Složili ho z koně a on se hned svalil na zem jako mrtvý. Pak sundali z koní ostatní. Teď přišla chvíle pro Buttlera. Postřehl, že nejlepšího koně má poručík a že kůň stojí volně stranou. Když teď vojáci od něho odvrátili svou pozornost, najednou vyskočil, hnal se ke koni a tak ja…