Duch prérie

VIII.
VE ZPĚVNÉM ÚDOLÍ

Oba Mexikáni sledovali Ben New-Moonovo vyprávění s napjatou pozorností. Často na sebe významně pohlédli, a domnívali se, že nenápadně. Avšak byl tady muž, který je bedlivě pozoroval - byl to Vinnetou.

Upírajíc zrak zdánlivě naprosto jiným směrem, nespouštěl z nich ani na okamžik oči. Viděl jejich pohledy a vycvičeným ostrovtipem poznal, že ten, o němž právě byla řeč, jim není neznámý.

A Vinnetoua zase pozoroval lovec medvědů. Znal dobře svého rudého přítele, který se tak neočekávaně a náhle zjevil za nimi u ohniště. Jak se to mohlo stát, dovedl si Baumann snadno vysvětlit. Apač se vrátil z výzvědné jízdy a podle svého zvyku zanechal koně v jisté vzdálenosti a připlížil se. Podle některé okolnosti usoudil, že jsou zde cizinci, a proto přišel tajně, aby je pozoroval, dříve než oni spatří jeho. Když je prohlédl dostatečně, aby si mohl utvořit úsudek o jejich povaze, tiše se odplížil, vrátil se koňmo a tvářil se, jako by o nich vůbec nevěděl. Zatímco se společnost odebrala na druhou stranu, aby se podívala na plamínky, přičemž ale dělala takový hluk, že nebylo slyšet koňský dupot, přiblížil se k tábořišti z opačné strany.

Nyní zde seděl, upírajíc zraky zdánlivě lhostejně na blýskající se hladinu rybníka, ale Baumann zřetelně viděl, že chvílemi jeho pronikavý pohled pod dlouhými, tmavými řasami spočívá na Mexikánech. Vinnetou jim nedůvěřoval. To bylo jisté.

Syn lovce medvědů chtěl přinést kaktusové fíky, ale úžasem nad podivuhodnými plamínky zapomněl na svůj úmysl. To bylo Mexikánům vhod. Snažili se vyměnit si mezi sebou několik tajných slov. To však bylo možné jedině tehdy, když by se vzdálili od ohně. Proto nyní Emilio Cortejo vstal a řekl:

"Chtěli jsme ještě pojíst kaktusové plody, ale nebyly nám přineseny. Půjdeš se mnou, Carlosi? Uvidíme, jestli i my najdeme ovoce."

"Ovšem, že půjdu," odtušil Carlos, a rychle se vzchopil. "Pojď!"

Baumann je chtěl zadržet. Uhodl, že mají pouze ten úmysl, aby se mohli tajně dorozumět. Tomu chtěl zabránit. Už měl slova na rtech, vtom však uviděl velitelský pokyn Apačovy ruky, který mu poroučel, aby mlčel.

Bratři se vzdálili. Sotva měli za sebou křoví, řekl Vinettou tiše Baumannovi:

"Tito běloši nemají poctivých očí a jejich myšlenky se zaobírají něčím zlým, ale Vinnetou vypátrá, co mají za lubem."

Prodral se křovím na opačné straně.

"Ani on jim nedůvěřuje?" zeptal se Porter. "Vsadím se, že to jsou poctiví lidé."

"Patrně bys sázku prohrál," odvětil Ben New-Moon. "Nelíbili se mi od prvního okamžiku!"

"Na to nedám. Nedůvěru můžeš mít proti člověku jen tehdy, máš-li po ruce důkazy, že ji ten člověk zasluhuje."

"Tito dva muži si ji také zasloužili," prohlásil lovec medvědů.

"Estanciero nikdy nepošle dva své první sluhy na cesty zároveň. A všimněte si jejich koní, sire! Vypadají tak, jakoby podnikli jízdu ze San-Diega až sem? Je to nejméně tři sta anglických mil.

Koně, kteří urazí téměř pustou krajinou podobnou vzdálenost, vypadají naprosto jinak. Tuším, že tato zvířata maj…