Černé oko

Před nepříliš dávnou dobou stáli dva muži blízko zmíněných tří velkých smrků a pohlíželi přes kaňon dolů k lesu, pod jehož vrcholky vyprahlými sluncem, se rozvíjel rušný život indiánské ko-uah-charu (vesnice ze stanů). Oba byli ještě mladí, ale jejich tváře měli přísný výraz, k němuž se hodili také přiléhavé a šosaté, dlouhé, černé kabáty, jež měli na sobě.

"Ty tedy, bratře Jeremiáši," pravil jeden z nich, "myslíš, že by mi náš prezident Brigham Young dovolil oženit se s touto Indiánkou?"

"Zcela jistě," přisvědčil druhý muž. "Byli jsme přece vysláni, abychom rudé pohany obraceli na pravou víru, aby se jim dostalo téhož práva jako nám, "Svatým posledních dní". Tato rovnoprávnost ti zaručuje svolení našeho prezidenta k sňatku s Indiánkou!"

"Intah-tisle je velmi krásná a nemusí se skrývat před padesáti osmi ženami dvanácti apoštolů! Ale její otec, náčelník Indiánů z kmene Cotchisů, chce ji dát jen udatnému apačskému bojovníkovi."

"Již jsi s ním promluvil? Donuť ho, a pak tě bude ještě prosit, aby sis vzal jeho dceru za ženu."

"Donutit? Jak?"

"Polib ji. Podle zvyků, platných pro Indiány, musí se Indiánka stát ženou toho, kdo ji veřejně políbí. Jen manželstvím jí pak může být navrácená její veřejně uražená čest."

"To vím také, ale ..."

"Žádné ale!" zvolal bratr Jeremiáš. "Či snad se máme vrátit domů s nepořízenou jako kazatelé, kteří neměli úspěchu? To by byla hanba, a nikdo z našich apoštolů by si nás pak už ani nevšiml. Ty miluješ onu Indiánku. Stane-li se tvou ženou, bude z ní Mormonka a pak ti bude nejlepší oporou při obrácení přísluš…