Syn lovce medvědů

14
Útěk

„Senát a sněmovna reprezentantů Spojených států severoamerických rozhodly, že část území na hranicích teritorií Montana a Wyoming poblíž pramenů řeky Yellowstone je tímto usnesením vyloučena z veškerého osídlování, že nesmí být prodávána ani kupována, neboť se stane národním parkem ku prospěchu celého národa. Každý, kdo by jednal proti tomuto ustanovení, kdo by si přisvojil část pozemků, bude souzen pro porušení zákona a vypovězen.“

Tak zní zákon, který přijal 1. března 1872 Kongres Spojených států severoamerických.

V době, kdy poslanci a senátoři jednali o tomto podivuhodném pruhu země, strhujícím až dodnes návštěvníka nepěstěnou krásou divoké přírody, byla známa krajina kolem řeky Žlutého kamene, kolem Yellowstonu jen nejdivočejším indiánům. Čas od času projel tím územím odvážný osamělý lovec a jeho vyprávění, ostatně vždy trochu přibarvené, pak udivovalo lidi na Východě líčením zapadlých míst, kde hoří stepi a kde sopky chrlí rozžhavený kov, kde řeky a jezera jsou namísto vody plné oleje, kde tryskají horká vřídla až vysoko k modré obloze a kde poutník narazí na zkamenělé lesy se zkamenělými indiány a zkamenělou zvěří.

Zde, v tomto podivném cípu země, pramení řeky Yellowstone, Madison i Gallatin i řeka Hadí, zde se z obrovských masívů Skalistých hor řítí mezi sráznými úbočími tisíce studených i horkých minerálních pramenů vzácného léčivého i osvěžujícího složení. Zřídla, s jejichž mohutností nelze ani zdaleka srovnat islandské gejzíry, vrhají proudy vod do výše několika set stop a hory z přírodního křemene tu oslnivě září v slunečních paprscích a třpytí se tisíci barvami. Jsou tu hluboké rokle, které jako by se zařezávaly do nitra země, a jinde se otvírá země ohromnými jámami, naplněnými vroucí pěnou, která v nich stoupá a zase klesá do hlubin. A v jiných místech jezdec narazí na obrovské výdutě, kde se kůra zemská zvedá a zase propadává, a jeho kůň, jako by tušil, že jede přes nejistou půdu, se vzpíná a plaší. Každou čtvrthodinu se setká poutník s nevídaným, podivuhodným přírodním jevem, vždy jiným, vždy ohromujícím. Zde vidí tryskat pramen vroucí vody a sto kroků dále narazí na jasný, ledově chladný potok. Obrovský gejzír žene s řevem své vody do výše skalních stěn a opodál se blyští tiché údolí karneoly, acháty, chalcedony, opály a jinými polodrahokamy, o jejichž ceně v tehdejších dobách bájil nejeden lovec-samotář. A mezi srázy Skalistých hor dřímají nádherná jezera, uzavřená mezi lesními stráněmi, a odrážejí ve své vodě v tisíci odstínech modrou oblohu i tmavozelené plochy lesů.

Největší z nich je jezero Yellowstonské, položené osm tisíc stop nad hladinou mořskou, nejvýše na světě kromě jezera Titicaca. Napojeno množstvím síry, má hluboké a početné zálivy, v nichž se prohánějí pstruzi s masem zvláštní, bohužel ne zrovna příjemné chuti. Kolem dokola je obklopeno lesy, bohatými na vysokou zvěř, losy i medvědy. Na okolních planinách unikají ze země podzemní páry, pod nohama se ozývá pronikavé syčení, jako by pod zemí by…