Syn lovce medvědů

16
V Pekelné tlamě

Tlustý Jemmy se nemýlil, když ujišťoval své přátele, že Old Shatterhand vypátrá jejich stopy a pokusí se jim pomoci.

Necelou hodinu po tom, co se Ogallallové vydali na cestu do hor, dorazil Old Shatterhand s Moh-awovými Šošony a medicinmanovými Upsaroky do skalního hnízda, kde byli čtyři přátelé překvapeni Těžkým mokasínem. Lovec se dobře pamatoval na tento podivuhodný útvar ze svých dřívějších toulek krajem, a proto byl tím opatrnější.

„V těch skaliskách by se mohl někdo skrývat,“ varoval své spolujezdce. „Musíme nejdříve důkladně prohledat okolí.“

I na tvrdé čedičové půdě našli brzo stopy, ukazující, že tu přednedávnem jela početná skupina jezdců.

„Byli to Siouxové,“ oznámil Old Shatterhand, když se sešel k poradě s oběma indiánskými pohlaváry. Zdálo se, že není příliš překvapen. „Vohkadeh a jeho bílí přátelé tu byli zajati.“

„Jak to může můj bílý bratr tak určitě vědět?“ zapochyboval Moh-aw.

„Stopy na to ukazují; kdo jiný by se tu mohl objevit v takovém počtu, ne-li rudí muži?“ odpověděl Old Shatterhand. „A kdo jiný by tu co hledal než Siouxové? A kromě toho: všiml jsem si, že Tlustý Jemmy tu ponechal jako znamení chomáček chlupů ze svého kožichu.“

Ukázal několik chloupků z tlusťochova kožichu, které nalezl nedaleko výjezdu z brány skalního hnízda.

„Co navrhuje podniknout Old Shatterhand?“ zeptal se medicinman Upsaroků. „Zamýšlí sledovat Ogallally?“

Lovec přemýšlel…

„Zastihli bychom je sice pravděpodobně i na řece Ohnivých děr, kdybychom se vrátili k Vinnetouovi,“ řekl, „ale bojím se, že Siouxové by mezitím zajatce mohli připravit o život.“

„Což nepravil sám Old Shatterhand, že do dne úplňku jsou bílí mužové bezpečni?“ namítl Kanteh-pehta.

„Lovec medvědů a jeho pět společníků ano! Ale o ostatní, a zvláště o Vohkadeha, mám vážné obavy. Nesmíme proto ztrácet ani vteřinu. Nebo snad soudí moji rudí bratři jinak?“

„Nikoli,“ odvětil obrovitý medicinman. „Jsme na stopě Ogallallů a já si přeji, aby mé ruce brzy stiskly Těžkého mokasína. Nechť nás Old Shatterhand vede!“

Seřadili se po indiánském způsobu a vyrazili na cestu mezi sopečným kamením, míříce vzhůru do hor.

Musili postupovat opatrně, protože přicházeli na stopy zřídka a mohli je číst jen s obtížemi. Pouze z drobných kaménků, které odlétly stranou anebo byly rozdrceny pod údery kopyt, mohli soudit, kudy se brala skupina Ogallallů. Tu a tam Old Shatterhand nalezl chomáč chlupů z kožichu, znamení Tlustého Jemmyho.

Teprve když dorazili k řece Výšin, k místům, kde pramení vody vlévající se později z Missouri do Atlantského oceánu i ty, které – jako Snake River – spěchají k Pacifiku, změnila se sopečná pustina ve vlídnější kraj. V těchto končinách je úrodná prsť, mezi křovinami a lesy proudí bystré potoky s čistou, zdravou vodou, poskytující osvěžení rostlinstvu i člověku. Tudy mohli jet rychleji a také stopy Ogallallů v husté trávě byly zřetelnější a cesta pro zvířata schůdnější.

Kvečeru začali sestupovat strmými úžlabinami. Krok za krokem se koně sešp…