Slovenské pohádky a pověsti I

Božena Němcová

2,99 $

Elektronická kniha: Božena Němcová – Slovenské pohádky a pověsti I (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: nemcova31 Kategorie: Štítek:

Popis

E-kniha Božena Němcová: Slovenské pohádky a pověsti I

Anotace

O autorovi

Božena Němcová

[4.2.1820-21.1.1862] Původ této spisovatelky, jedné z výrazných autorek české obrozenecké éry a zakladatelky novodobé české prózy, je zahalen tajemstvím (podle některých odborníků je nemanželskou dcerou kněžny Kateřiny Zaháňské, nebo její sestry Dorethey a nejistota panuje i okolo jejího roku narození). Dle oficiálních pramenů se Němcová narodila jako Barbora Novotná (později Barbora Panklová) ve Vídni, vyrůstala v rodině Panklových v Ratibořicích...

Božena Němcová: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Série

Pořadí v sérii

1

Jazyk

Vydáno

Žánr

, , ,

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Slovenské pohádky a pověsti I“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

ZLÁ NUOCKA

Když se valaši redikují, nezapomene bača oheň z koliby vyházet a strungy četinou zaklásti; kdyby zapomněl to udělati, měl by zlý duch právo na tom místě rejdy své prováděti.

Jednou redikovali se valaši i zapomněli vatru zahasit a z koliby vymetat a strungy četinou zaklásti. Tu samu noc zabloudil jeden pocestný v těch horách a po dlouhém sem a tam se toulání přišel na tu kolibu a ohník v ní našel. Byl rád. Ohřál se při ohníčku, lehl na lavici a usnul. Okolo půlnoci probudí ho zvonění zvoncův, bečení ovec a houkání valachův. – Slyšel, jak sehnali ovce do košiaru, a potom viděl vstoupiti valachy do koliby.

„A kdo to tu?“ zvolal jeden z valachů.

„A čo těba do něho?“ zakřikl ho bača, „to dáky pocestný ustal. - Nach si odpočinie. Keď odvaríme, potom ho zobudíme a nachováme.“

Pocestný dobře tušil, že na nečisté místo zabloudil, a zimný pot vyrazil mu na čele. Neosmelil se ani jen půločkem pohlédnouti, co se okolo něho děje. - Valaši, chlapi jako buci, zaťali si valašky do srubův, shodili s plecí cedidla, nabili a zapekli si pipky, umyli si ruce a odešli na strungy.

Pocestný si oddechl a zdvihl hlavu, aby se po kolibě ohlédl.

Ale kterak se podivil! V kolibě, kterou byl prázdnou našel, stálo všecko, co jen na salaši třeba. Pod střechou táhl se čistý podišiar, na něm na kolkách zavěšeny krásné vyřezávané čerpáky. - Nad ohněm na kumháre visel kotel a jen se svítil od vatry. Všecko, co bylo v kolibě, bylo pěkné, krásné, jenže v ní jakýsi nečistý zápach vanul; pocestný čul, jaká to čeládka tam rejdí. Pomodlil se Otčenáš, vytáhl si ze zaňadří růženec a znovu se uložil. – Sotva se uložil, hospodářové jeho přišli. - Dva valaši přivlékli veličiznou geletu mléka a bača sedl si a kĺagal. Když zakľagal, ocedil a vyňal hrudu sýra, za půl čtvrtce velikou. Potom dali mléko do kotle a vařili urdu. S úzkostí čekal pocestný, co z toho bude. Když odvarili a ochladili, odlil jí bača za čerpák, odkrojil sýra za ovčí pysk a nesl pocestnému řka:

„No vstaňže, vstaň, už je večera hotová. Čo máme, to dáme, zajedz si, zapi si s nami.“

„Zaplať vám Pá…

Mohlo by se Vám líbit…