Listy III

243. Karlu Němcovi — 23. ledna 1858

23/1 58!

Milý Karle!

Já se divím, že mi nic nepíšeš, kdežto jsem Ti přece psala zároveň s Marii a Aidou; mně se všecko zdá, že Ty zase nebudeš psát až za rok jako obyčejně. - Skrze ty věci píšu Marii, kterak to poslat máte, ale pošlete to tedy jistě, ne abych měla potom u pana kmotra hanbu. - Milý Karle — pan šumavský umřel! Už ho neuvidíš. — Na štědrý den měl zrovna pohřeb velmi slavný, protože ho měl každý rád. Umřel na zapálení plic za tři dni. Pokašlával a přitom se nešetřil a nedbal, až to přišlo náhle a bylo pozdě. -Malovali ho mrtvého a redaktor Posla z Prahy vydal jeho obraz, já jsem psala jeho životopis. - Je ho tuze — tuze škoda. Nyní bude Josef pracovat na Slovníku sám, na tom chudáku nyní všecko leží. Karel je v technice. Jsou všecky zarmoucení. Já tam byla poslední dni a po pohřbu vzala jsem Markytku k večeři; táta přijel také domů, ale už pozdě. Já jsem při tom pohřbu nastydla a také se ulitovala, a na sv. stepána jsem lehla a ležela jsem kolik dní. Táta musel zase zpátky za tři dni. Potom mi bylo trochu lépe, a o Tři krále dostala jsem nežit dovnitř nosu - s kterým jsem zkusila velikých bolestí a tři noci nespala, — a tak mi ustavičně něco je. Jarouš také zase ležel a Dora má také silný kašel a chřipku, co je teď nemoc snad po celém světě, - snad i u vás je? -Jestli bys ji dostal, jen zůstaň dva tři dni ležet a hezky se vypoť, jak se to zanedbá, dostávají lidé i zapálení plic. Jinak se nám vede vždy stejně špatně — pensí posud nemáme, co nám patří, táta je sice v té fabrice, ale není tam mnoho peněz, a tak nepřichází s nimi do žádného pořádku, kdyby se něco lepšího trefilo, raději by šel jinam. Tak na mně vždy leží všecka tíže a starost, že někdy nevím, kde mi hlava stojí. Pracuji do noci, abych jen vždy pár grošů dostala, a přece to nikam nestačí. — Jarouš dostal od p. Vinařického zimní kabát; chodí pilně do kreslení a velmi pěkně už maluje barvami. Je ale tuze slabý. - Těch slovenských pohádek vyšel již 4. svazek - pak jedna novela v Poslu z Prahy - mimo jiné větší menší články - a objednané práce mám, že nevím ani, kde mi hlava stojí. Jak jste strávili svátky? - Na štědrý den pili jsme na Tvoje zdraví! Dostala jsem pár zlatých honoráru, tak jsem z toho přece udělala večeři, koupila jsem Doře štuclíky a rukavičky, když nemá štuc, a Jaroušovi penál, tři barvy po 8 kr., dva štětce a vestu. Já dostala pěknou lampu k studování od jedné známé paní Amerikánky, která je tu na návštěvě a velmi mne ráda má. -Tak když mi budete ty věci posílat, pošli nějaké semena, nemusí jich být mnoho, ale něco pěkného pro Pepu Szablakovu do Báňské Bystřice - ona mi již lecco milého prokázala, a tudy bych jí to ráda poslala. Do zahrady aby byly ty květiny; a máš-li nějaké cibulové květiny, jacinty - tacety a p. Jestli pošleš p. Fialoví něco, dej to zvlášť, ale jen ne mnoho, a pak pamatuj na Feslovku a broskvový stromek! -Na ten způsob ne, raději nic. - Já jsem psala Marie adresu na ty věci a poslední dni tohoto měsíce musí to být v Žitavě. Jestli ještě něco máš, co bys chtěl poslat, pošli si - ale ne mnoho a nic, co nesmí přes hranice, dokonce nějaké zapovězené knihy, to ne! - Ten frak jestli můžeš ještě potřebovat, neposílej, Jarouš by si ho musel nechat předělat a to by nestálo za to, leda jestli Ti je malý a nenosíš ho, pak ano. -Piš také skrze tu službu, jak to je, zůstaneš-li nebo ne, či co míníš dělat? - Nenech to na poslední chvíli, a piš, co chceš dělat. Jarouš Tě pozdravuje a líbá a Dora také, máš jí psát, jestli nemáš ještě tobolku, že by Ti jednu udělala. - Když by to po této příležitosti přes Liberec šlo, tak bychom Ti později něco poslali každý; snad přece bůh dá, že to už s námi bude lepší, a pak bych Ti přece nějaký groš mohla poslat na něco potřebného. Nyní budem mít zase nové peníze, Vereinsmünze, - které budou platit v celém Německu i ve Francouzsku jako u nás. - To bude lip. Pozdravuj všechny známý. Je Kodym posud v Muskavě?- Babička je přeložena v Erinnerunkách, jsou k ní čtyry ilustrace. – Že jsem jim při tom pomohla, dali mi předplacení na jeden exemplár. Jsou velmi laciné. Každý měsíc svazek, v každém svazku dva pěkné obrazy - čtyry archy tisku, povídky a leccos jiného a celý rok i s poštou 2 f. 40 KM. To je pagatel. Mohla by se Marie předplatit. Ty slovenské moje pověsti se rozposílají až do Lipska, Drážďan, Hamburku - až do Paříže, šálek tiskne jich 4000. Po[d] křížovou obálkou poslala bych vám to i nekrolog šumavského, ale když nevím, jak to je na těch vašich poštách. - Tak tedy jen hleďte, abyste ty věci poslali včas. Táta Tě také líbá, ale máš psát. Podhorský je už tovaryš a je u Kollára, který má krám od Pachlové. Christina je vdaná, má Turka kloboučníka, co ji dříve již chtěl; pak šel do Vídně a letos se vrátil a najal si tam v domě krám a vzal si ji. Druzí naši známí jsou zdrávi. -Já Tě líbám mnohokráte a přeju si jen to, abys mi psal a že jsi zdráv. Nějaké kříže má každý člověk!

Bůh Tě opatruj. Tvá upřímně Tě milující máma

BN

Šetř si jen zdraví, prosím Tě za to, a nekuř mnoho, raději obětuj ty peníze svému žaludku, než že to tak marně prodmycháš a na zdraví si škodíš. -

Píšu Marii, žes mi psal skrze ty věci a já že jsem Ti psala, abys je tam nechal, až Ti budu psát.

[Adresní přípisek na zapečetěném listu:] Dem Karl.