Listy IV

318. Karlu Němcovi — 18. září 1860

18/9

Milý Karle!

Tvůj list dostala jsem 4/9; - byla bych Ti dávno psala, ale chtěla jsem Ti přece o ten kabát postarati se; — ale nic nemohu dostat, jakkoliv jsem se na mnoha místech doptávala. - Když jsi odjel, přinesla mi paní Riegrová frak od p. Palackého — je čistý, jen límec je od vlasů trochu zapuštěný, ale to Ti [může] krejčí vyčistit a trochu Ti ho založit v životě; podšívka v něm je hedbávná a může se spravit, je pod paždí jen roztrhaná, ale v rukávech i na šosech je dobrá, to ať Ti krejčí spraví, bylo by jí škoda, aby si ji nechal a dal Ti nějaký kamrtuch, který by Ti ani tolik nevydržel a za nějž bys mu dáti musel 40-50 kr. -Sukno je pěkný. - Vestu máš také spravenou a zapomněl jsi tu kravátl a košili noční; řeknu ještě některý den panu Riegrovi, má-li nějaký kabát anebo kalhoty, a zajdu k Hlavsové - mohl bys jí pár řádků psát, ona se na Tebe vždycky ptá. Kdybys jí poprosil o něco - od bratra -, snad by Ti to udělala. - Ferdovi piš některý den a pros ho hezky slušně, aby Ti vyhledal nějaké obnošené šatstvo, že si nyní nemůžeš tolik uspořit, abys nového cos si koupil, a že potřebuješ zimní kalhoty a kabát, a má-li nějaký starý klobouk. Když mu polichotíš, snad Ti něco pošle, a popros ho, aby mi to řekl, a já že Ti to pošlu; ale dej si pozor na češtinu, aby se Ti nevysmál, a o peníze mu nepiš, sice nepošle ani to, ani to. - Poptám se zítra u Kaprů, a je-li tam ten vozka, pošlu Ti ten frak, vestu - kravátl - košili a ty péra a to zrcátko. Jarouš ale nemá žádné, a ten nemá jen jedny kalhoty a roztrhaný klobouk -. Abysi splácel na nový kabát, dokud nemáš, abys dal 5-6 f. napřed, nedá Ti to žádný krejčí, leč by táta za Tebe stál, a musel bys pořádně zaplatit v určitých lhůtách. Tak i kalhoty zimní. Piš tátovi, může Ti je koupit -já nemám nyní ani groše. - Musela jsem činži [dát], a nemohla jsem si pomoct, musela jsem to vzít z tátových peněz, a nemohla tam Dora ject a nemohla jsem mu více poslat než 5 f., protože mě krejčí upomínal, s nímž jsem si udělala, že mu to na dvakrát zaplatím, a on neřád, sotva desátého bylo, už mne hartusil a musela [jsem] mu dát 4 f., a to také z tátových. Manky také ještě nemám vyplacenou a staré mlíkař[ce] jsem také ještě dlužná. A tyto dni přijel najednou táta a usadil se u mě a chtěl peníze, abych mu dala 60 fr., co jsem utratila, sice že mě dá zavřít, a tak mi mluví každý den a tejrá. Psala jsem Augustovi i Daňkovi, ale nemůžu se dočkat odpovědí - Daněk prý nebyl doma, a Augusta mně snad nedá napřed, ani na ty pohádky české, které aby začal tisknout, jsem ho prosila, an zůstanou, jak jsou, a k dostání nejsou. - Budu mu zítra psát zase. - Ale co je mi těch pár zlatých platných — když musím dát tátovi 40 f., neboť když on je takový, budu si všecko, co jsem za Doru dala, počítat - on jí nedal za ten celý čas jen 20 f. a potom 5 f. na šaty. — Vypověděla jsem z bytu, poněvadž 10 f. platit nemohu, - a menší pokoj si vezmu - ale činži jsem dosud nezaplatila, a byt ještě nemám a napřed na činži také ne. - Jarouš potřebuje na zimu také něco teplého -a jestli nebude Štulc držet slovo, - nemůže tam zůstat na zimu, on by tam umřel hladem a zimou, nemá nic na sebe teplého, ani do sebe. Ať přijde domů a budeme se tu spolu živit; nějak se uživíme. — Dora nemohla také do Bydžova a teď jí už tam nepošlu; ale doma u mě nemůže být, a táta ji nechce živit dále. - Ti Bulharové jsou [tu] ještě, paní i gospodar - který by se Ti líbil. — I nabídl mně gospodar, že by tam vzali na druhý rok Dorinku za učitelku, ale musí se dříve naučit bulharsky; měla by dobrý plat, stravu i šat -ovšem národní - a mohla by si za dvě tři léta pár set zachovat. Lid bulharský je prostý, ale pracovitý a důmyslný; a zachovaly se tam ještě čisté mravy starých Slovanů. Ale jakkoliv se tam všelijakých věcí robí a s některými výrobky i obchod vede, přece jim mnoho ještě chybí, aby se mohli počítati mezi vzdělané národy, začež oni ovšem nemohou, jsouce utlačení od Turka jakoby my od Němce, jenže jim Turek nechal národní řeč i mrav. V krymské vojně seznámili se s Francouzi, Angličany i Rusy i Poláky ve vojsku tureckém sloužícími; Rusy nemají rádi, totiž vládu, s Angličanem také nesouhlasili, ale francouzské mravy se jim líbily, a rádi je měli v domech, kdekoliv se ubytovali. -Byli všude humánní, ptali se na to ono, kupovali si výrobky rozličné i celé kroje a chválili, co chvály hodno bylo. - Po vojně začali Bulharové bohatší, zvlášt okolo Šumné a Ruštčuku, posílati syny na studie, a sice do Rus a do Paříže. -Z Paříže přišli odcizení domácím mravům a z Rus o málo chytřejší. V šumné, jak jsem Ti řekla, je učitel Čech, který se [tam] dostal po krymské vojně, jsa na ruské straně padl do zajetí a v zajetí známost si udělal s Čajkovským, který se stal tureckým pašou, jak víš, a ten odporučil ho do Sumny za profesora. Studoval pod ním Demetr a bydlel u Semienova, kdež matka jeho bývala, - a kterážto se ho ujmula a na radu Milanovičovu (také si dal jméno onen Čech -) do Prahy poslala. Šlo jich s ním více ještě, kteří měli od rodičů vše, co potřebují (však jsi je viděl — u paní Bulharky -), ale Demetr chudák dlouho [měl] bídu a hlad, až potom psal do Vídně jednomu kupci Bulharovi a ten poslal mu šatstvo i prádlo a dostává 5 f. měsíčně. - Bál se psát do Sumny, aby se jim to nezdálo mnoho; říkal, že tam ani čtvrtinu peněz člověk neutratí a že nevědí, jak a co je v Čechách. Nyní když přijela sem paní Semienová i gospodar - a viděli, že se pilně učil a skromně žil a česky [se] nejlépe naučil, budou ho podporovat i dále a pošlou mu, co bude potřebovat. -A synové jeho zůstanou zde a pošle sem ještě 15 Bulharů na studie nejvíce reální a některé na řemesla, zkrátka na takové vědy a řemesla, jakýchž tam potřebují, neboť nemají zem ani vyměřenou, ani nevědí, jakých mají v ní pokladů a jak jich nejlépe použít, - a tomu budou se nyní učit v Praze od Čechů, ale všickni budou poslouchat jen privátní přednášky,  aby se nemučili dlouhým učením němčiny, kterou nepotřebují,…