Povídky

Bohumil Hrabal

62 

Elektronická kniha: Bohumil Hrabal – Povídky (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: hrabal31 Kategorie:

Popis

Bohumil Hrabal: Povídky

Anotace

Bohumil Hrabal – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Žánr

, ,

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Povídky“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

***

   Chtěl bych mít dceru, která by se narodila z pivní pěny, když by mne bohové zbavili mužství tak jako Krona, z jehož uříznutého přirození se zpěnilo moře u Kypru tak, že z jeho pivní pěny se narodila krásná Venuše. Ale nežijeme v mýtech, těch krásných legendách. kdybych ale měl mít dceru, tak bych ji aspoň pokřtil pivem a praní rok ji koupal jen v pivě. poslední pomazání si aspoň sám dám. poslední pomazání plzeňským pivem.

***

   Dal mlejn dohromady, tolik peněz stálo nový kolo, průtrž mračen strhala jez, nakácel volší a zatarasil mlejn, musel postavit znova, hřídel se strhala a rozpadla, tu musel vyměnit taky, nemluvím ani o podpěrných Ložiskách, mlýnská vřetena taky nová, na mlýnských kamenech musel obnovit křes a kypřici, vydrakslovat lucernu neboli buben, takzvanou klanici, koše na melivo, rozebrat a znovu sestavit bubnový třidič na přehánění krupiček a koziček. No a když to všecko za rok dal dohromady, bylo to krásný, když ten mlejn šel, ale nejkrásnější bylo, že aby to dalo nějaký užitek, tak nasypal každou sobotu deset deka kafe, a tam, jak je takzvanej výtok krupiček smíšený s otrubami, tam nastrčil ten prázdnej pytlík od tý zrnkový kávy značky Santos, a ten mlejn mu to krásně pomlel, z široka daleka za režijní cenu mlel lidem kafe, byla to krása a ozdoba krajiny, ten vodní mlejn na kafe.

   A letos dal dohromady koukolník neboli triér na čištění obilí, aby napřed vyčistil to zrnkový kafe, který předtím vysypal do dřevěný kádě, a z tý kádě se to líp sypalo do násypky, neboli koše na melivo.

***

   Totiž abyste věděli, nad maminčiným oknem byly okna od záchodů v Karlových lázních, a když se tam koupali cesťáci a ožralkové, tak ty špinavý košile a ponožky a posraný podvlíkačky někdy vyhazovali oknem a oblíkli si nový a čistý, a mý mamince to dávalo živobytí, bylo to někdy zlý, když maminka se dívala oknem a nic neletělo vzduchem, ale nejlepší to bývalo ve čtvrtek a pátek, to lidi dbali na čistotu, to každou chvíli něco letělo vzduchem kolem našeho okna a lehounce se zatmělo, takový pohyblivý zlověstný stín, jako by pokojem proletěl velikej pták s průhledným peřím, takovej pták ze skla, někdy jen cimrou přeběhl stín, ne větší než když zavíráte otevřený okno a tabulka skla, kterou prochází sluneční paprsky, tak ta tabulka položí na nábytek a stěnu naší cimry tekutej stín.

***

   U batolete první vzdor, u tříletého konfliktní situace, tak pootočením roste pláčem člověk ke smíchu, aby nakonec zase vzdorem vstoupil do poslední hodinky směrem do konfliktní situace, které se říká smrt.

***

   Na myšlenky se musí jít jako na lov se sokolem, počkat na inspira…