Kluby poezie

Bohumil Hrabal

62 

Elektronická kniha: Bohumil Hrabal – Kluby poezie (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: hrabal05 Kategorie:

Popis

Bohumil Hrabal: Kluby poezie

Anotace

Bohumil Hrabal – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Žánr

,

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Kluby poezie“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

26

Ten čas, kdy Vladimír psal za noci ten svůj deník, hádávali jsme se s takovou chutí, že sousedé nám to vyčítali. Vladimír se jim bránil: Já nekřičím, to von! A já jsem se bránil: Já nekřičím, to on! A tak jsme spali ve svých pokojích, Vladimír s mojí sekyrkou a já s Vladimírovým kuchyňským nožem, jak se jen někdo z nás pohnul, už se druhý hnul také, když jeden vstal, ten druhý vstal též, rozsvěcovali jsme a spojovacími dveřmi jeden druhému ukazovali, že jeden na druhého máme protivníkovy zbraně. A tak jsme si řekli, že ty společné dveře zazdíme. A tak přišel z Bratrské ulice zedník, vysadili jsme dveře, zedník vyložil futra térovaným papírem, podepsali jsme bytné revers, že až se odstěhujeme, vrátíme byt v původní stav, a zedník rozdělal v kalfasu maltu a přivezl kolečka cihel, pak nabíral maltu, seděli jsme každý u svého stolu a dívali se se vzrušením, jak roste mezi námi zeď, jako by pomalu stoupala voda, viděli jsme jeden druhého bustu, Vladimír, že měřil skoro dva metry, pořád seděl, ale já už jsem musel stát, abychom si viděli do očí. Maličký zedník pak stál na obráceném kolečku, každý z jedné strany jsme mu podávali cihly. A pak jsme už na sebe neviděli, zedník kladl poslední cihly a nahazoval, zednickou lžící stahoval maltu. Básník Bondy přišel na návštěvu, když ještě cihel bylo po pás, běhal ke mně a pak k Vladimírovi, byl ještě vzrušenější než my, pořád se držel za bradu a hledal klíč k tomu, co viděl a čeho byl svědkem, vybíhal na dvůr do slunce, třpytil se tam jak faun, který se vynořil z cisterny piva, a křičel: Kurva fix! To je vám málo, že jste neviditelnou, a přeci tak konkrétní zdí vod sebe rozdělená Evropa? Jak já k tomu přijdu, abych na vlastní voči viděl, že to rozdělení jde právě mým nejmilej…