KDO JE HLOUPĚJŠÍ?
Jednomu chalupníku nezůstalo z celého jmění nic více než slepice. Poslal ženu na trh, aby ji prodala.
„A zač?“ ptala se žena.
„No zač, co trh platí.“
Žena vzala slepici a šla. U města potkala jednoho sedláka. „Strejčku, kupte slepici!“ křičela na něho.
„A zač má být?“
„No, co trh platí.“
„Trh platí groš.“
„No, tak je za groš.“
Sedlák dal ženě groš a ona mu dala slepici. Šla do města, koupila za krejcar pytlíček, za krejcar provázek a jeden krejcar dala do měšce. Potom si ho pověsila na hůl, vzala na rameno a šla domů. Chalupník dělal ukrutný rámus, když mu žena stržený peníz přinesla. Ale pomalu se mu to v hlavě rozleželo a on pravil k ní: „Teď nebudeš bita; půjdu do světa, a nenajdu-li většího blázna, než ty jsi, pak tě teprv zbiju.“
Šel tedy do světa. Jednoho dne přijde do města, postaví se před zámek, z jehož oken se paní dívala, začne skákat a ruce i hlavu k nebi zdvihat. Paní se chvilku na něho dívá, ale potom pošle sloužícího, aby se zeptal, co ten člověk dělá?
„No, co dělám, chci do nebe. Já jsem se tam s jedním kamarádem pral a on mne srazil dolů. Teď nemohu najít díru do nebe.“
Sloužící běžel zpátky a od slova k slovu paní vše vyřídil.
Paní si hned pro chalupníka poslala.
„Tys byl v nebi?“ ptala se ho, když k ní přišel. „Ovšem že byl, a zase tam půjdu,“ odpověděl chalupník.
„Neznáš tam mého synáčka?“
„A což bych ho neznal, on tam sedí na peci.“
„I bože, na peci? Nebyl bys tak dobrý, abys mu vzal s sebou tu těch tři sta zlatých a na šest tenkých košil a řekl mu, že tam brzy přijdu, ať si nestýská a žádnou nouzi netrpí?“
„Milerád to všecko vyřídím, jen mi to dejte.“
Paní mu dala peníze i plátno, a on šel do nebe. Za městem si sedl u plotu a zastrčil peníze i plátno do nohavic. Sotva sedlák odešel, přijel domů pán zámku; paní mu hned vypravovala, co poslala synáčkovi.
„Ó ty nepředložená ženo! Kdo to jakživ slyšel, aby spadl někdo s nebe, a kdyby spadl, aby se tam zase dostal? Chytrá šelma tě ošidila.“
…
Božena Němcová
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.