Smrtelníci se rodí do slzavého údolí a hledají vzrušení všude možně. Některé cesty za rozkoší dovádí k sexu, drogám, chlastu, televizi, filmům, kartám, burze, dostihům, ruletě, bičíkům a řetězům, sbírání prvních vydání, plavbám po Karibských ostrovech, čínským šňupacím lahvičkám, anglosaské poezii, gumovému oblečení, profesionálnímu fotbalu, k čemukoliv. / Takové to tenkrát bývalo: nekonečný trip, křiklavá pouť. Ale síla slábne. Čas smívá barvi těch…

Více
  • 13. 5. 2023

Přitiskl své rty na její, otřásla se a přitiskla ho k sobě ještě úžeji. Jeho oči si zvykly na tmu, viděl ji teď jasněji, její malou tvář, jasné oči, lesklé tmavé vlasy. Nozdry měla široké a čekala. Na okamžik se stáhnul, obával se, že bude nutné se s ní nějak dohodnout, ale pak podobné obavy zavrhl, byla přece noc slavnosti, chtěl ji a ona jeho. Vsunul své ruce pod její štíhlé tělo, cítil její útlou hruď a musel si vzpomenout na to, jak ji viděl …

Více
  • 13. 5. 2023

„Tak vám přečtu, co nám přišlo seshora z divize,“ řekl nadporučík a dal se do čtení z cyklostylovaného papíru: „Útvarové skupiny a jejich kultpropové zajistí plnění závazku uzavřeného k prvnímu máji 1951 ke dnu Armády v plnění FO a PPOV konáním zkoušek FO. Zkoušky FO proběhnou u všech útvarů současně v týdnu od 9. do 16. září.“ / Na tomto místě se nadporučík odmlčel a zvedl významně zrak k rotnému, neboť týden, kdy se měly zkoušky konat, právě prob…

Více
  • 13. 5. 2023

„Tady!“ Tlustý vyloví z kapsy kalhot zvláště velké a zvláště krásné jablko a vezme hubenému klobouček. Pak mu postaví na hlavu jablko. To okamžitě spadne. Tlusťoch ho zvedne, znovu ho položí na hlavu malému a udeří na něj pěstí. Jablko spadne a hubeňour padne vedle něj. / Tlustý klaun hubeného popadne za kšandy a postaví ho před sebe. Položí mu jablko na čelo. Jablko spadne. Děti křičí a dospělí se smějí. / Mladá žena se láskyplně dívá na svého tleskaj…

Více
  • 13. 5. 2023

Mám dvě dcery. Té starší je osmnáct a kromě obvyklé generační propasti nás dělí i několik časových pásem: kdykoli jí totiž přes den zavolám, spí (už několikrát mi zakázala, abych o ní psal, ale to by mohl říct každý). „Kolik je u vás ve Střešovicích hodin?“ ptám se pokaždé překvapeně (její přítel bydlí ve Střešovicích). „Tady v Nuslích bylo před dvěma hodinama poledne.“ / „Ha ha,“ mumlá rozespale. / Momentálně jí navíc nemůžu ani zavolat, protože si sv…

Více
  • 13. 5. 2023

Když Julián druhého dne v devět hodin vyšel z vězení, aby se odebral do hlavní síně soudní budovy, podařilo se četníkům jen s velkou námahou udržet nesmírný dav tísnící se v nádvoří. Julián se dobře vyspal. Byl klidný a neměl jiný pocit než pocit filosofické lítosti, který v něm budil pohled na ten dav závistivců, kteří přestože nebyli ukrutní, jistě vyslechnou s uspokojením ortel smrti. Když byl asi na dvacet minut zadržen uprostřed davu, pozoro…

Více
  • 13. 5. 2023

Jmenuji se Albert, letos v září mi bude čtyřicet. Maturoval jsem, prosím pěkně, s vyznamenáním; někdejší třídní premiant, znáte to. Zároveň ovšem i vyhlášený recesista, takže nikoli neoblíbený. Mám čtyři semestry medicíny. Potom se nám s Kristýnou narodila Patricie… No nic. Dneska pracuji jako recepční v Centru plastické chirurgie. Zvedám telefony. Co dodat. Myslím, že si dovedete představit, jak se asi těším na abiturientské srazy. Ještě ke vš…

Více
  • 13. 5. 2023

I když má pro Skippyho odjakživa slabost, v poslední době se občas přistihuje, že mu jde na nervy: například prakticky vůbec nenakupuje. Tvrdí, že úplně vystačí s jídlem, které přinášejí Jeff s Tomem – tváří se, jako by to byl bůhvíjak skvělý vtip, ale bohužel je to pravda. / Když už se Skippy na nákup vydá, pokaždé to něco znamená. Jestliže například tak jako dnes nakoupí samé čisticí prostředky, je to nepřímý důkaz jeho úmyslu přivést si do Doupět…

Více
  • 13. 5. 2023

Jednou řekl: „Tento svět, v němž žijeme a existujeme, není jediný, ale jsou i jiné světy, jež se vzájemně dotýkají.“ / Usmál se a tvrdil: „Bylo řečeno, že je jich sto osmdesát tři a jsou uspořádány do rovnostranného trojúhelníka. Každá jeho strana má po šedesáti světech a navíc na každém vrcholu je po jednom světu.“ / Mikin pravil vzrušeně: „Ne, ne, jsou-li světy, pak jsou v sobě, stejně jako lidský zrak a sluch, cit, chuť a hmat jsou každý svým vlastn…

Více
  • 13. 5. 2023

Aby si lidé mohli smýt svou špínu / a tím se mohli poznat vzájemně, / musí se někdo pod blátivou hlínu / pro pramen vody zarýt do země. / Já vím, že bývám často zablácený, / když vynáším ti ze své hlubiny / namísto perel, po nichž touží ženy, / jen kalem zakalené bubliny. / Prosím tě, pochop: objevil jsem vodu, / v níž umyji se, jenom co se kal / usadí na dně hlubinných mých svodů … / Proč nezeptáš se někdy na příčinu / toho, co dělám — proč jen dál a dál / v každém mém činu vidíš j…

Více
  • 13. 5. 2023

Skřivánek vylít do mraku / a jásá, / a z lemu šedých oblaků / na svět, jenž plný zázraků, / déšť zpěvných perel střásá. / A každý tón jak ze zlata / jen zvoní, / a zem poslouchá dojata / a tuší v ňadrech poupata / a čerstvou hlínou voní.

Více
  • 13. 5. 2023

Dnes ráno jsem se probudil s divokou chutí napsat báseň / Báseň náhodnou jako život báseň definitivní jako smrt báseň trýznivou jako coitus interruptus báseň svobodnou a nenávratnou jako jitro v němž se probouzíme s divokou chutí napsat báseň / Ale musel jsem vstát a spěchat do práce musel jsem být k dispozici musel jsem být ve střehu musel jsem být na výši musel jsem se přít s telefonními skřítky musel jsem poslouchat slova malomocná musel jsem se usmívat když se …

Více
  • 13. 5. 2023

Svět ze mě pořád dělá vola, / muži i ženy, tisk i stát, / a já se bráním už jen zpola, / brzy to budu muset vzdát. / Mám koupit špagát nebo drát / a životu dát adié? / I já mám přece blbost rád… / Ona nás všecky přežije. / Blbost je věčná. Skvělá škola, / pramáti šťastných lidských stád. / A kdo se liší musí z kola, / jak přikazuje věčný řád. / A tak to půjde napořád – / blbců jsou celé legie / a dovedou se dobře prát… / Ona nás všecky přežije. / Rozum je vratký, pravda holá, / za pýchou jak stín…

Více
  • 13. 5. 2023

Oblázky líně valí po dně / a čeká / čeká na povodně / Zkusíme si nazí / zahrát na anděly / Že prý láska sílí s nevěrou / Zkusíme si zahrát / ale jenom s těly / Duše už se nějak vyperou / Mám co jsem chtěl / A ty máš co jsi chtěla / (Co jsme to vlastně chtěli od lásky?) / A když se v noci / srazí naše těla / zajiskří to jak mezi oblázky / Tvé bílé ruce ruce k líbání / s pelíškem slasti skrytým do podpaží / tvé ruce co mě vždycky ubrání / tvé ruce co mě samou něhou vraždí / Na prádelní šňůře vzadu za dom…

Více
  • 13. 5. 2023

Ušaté torpédo vylétlo do světajak malá chlupatá bláznivá kometa,ze dveří na dvorek, a už je za vraty,v parku se honilo s kluky a děvčaty,prolétlo jako blesk okolní ulice,prohnalo kocoury, vrabce a slepice,vymetlo kaluže, skočilo do písku –utíká za ním kluk a volá: Matýsku!Lidičky, pomozte, buďte tak laskaví,poproste strážníka, ať ho hned zastaví! / Ušaté torpédo se těžko zastaví,když mu svět připadá chutný a voňavý,když svět je zázračná rozkvetlá za…

Více
  • 13. 5. 2023