Popis
E-kniha Karel Šiktanc: Na Knížecí
Anotace
O autorovi
Karel Šiktanc[10.7.1928-26.12.2021] Významný český básník, autor knih pro děti Karel Šiktanc se narodil roku 1928 v Hřebeči u Kladna. Jeho otec byl truhlářem a později železničním zřízencem v ocelárnách. Středočeský venkov, kde Karel Šiktanc prožil dětství, podstatně předurčil jeho dílo. Šiktanc studoval v Praze na Amerlingově učitelském ústavu (1943–1947) a Vysoké škole pedagogické (1948–1950). Roku 1950 však školu opustil a zvolil...
Karel Šiktanc: životopis, dílo, citáty
2
I HOŘELO
Jednou v únoru. Kolem poledního.
(Byli jsme v Panské. Ve sklepě Amerlingova
ústavu. Kde bylo při náletu málokdy co
slyšet.)
A teď se na vteřiny rozklepala zem.
Sirény. Siluety ruin. Ruse a modře kulmované
kouře. U Emauz. V Nuslích. Na Vinohradech.
Ač kdeco při rozumu.
Únor si bledě hleděl svého.
A já měl večer v šest své první pražské rande.
Šli jsme pěšky.
Nic skoro nejezdilo.
(A to mi hrálo! I to že bydlela někde
daleko, v Hodkovičkách, kde jsem v životě
nebyl.)
Světlomety. Slídové tváře. Kolísala mha
i šero. A všecko dokořán se náhle nějak
pominuté rozjíkalo, roztikalo jako by zotvírané
vnitřnosti všech náramkových hodinek. Jak by
z nich třásli duši.
Bylo mi šestnáct.
Nikde nic. A všeho hora.
(A vzít ji za ruku bylo stokrát přednější
než ta tíseň. A k nepřejití město. A než
těch dvášedesát leteckých pevností z poledne.
I než ty ohně.)
Most Palackého byl Mozartův.
Šli jsme si.
A jejich dům na samém konci tmy
měl předzahrádku —
(převysoko při něm klackovala se holá
přerostlá alej.
Lesík za ní, surově odstrčen stranou.)
Ohlídla se po bolavém městě:
„Dlouho se neuvidíme,“ řekla.
A něco o otci. Proč musí poslechnout.
A proč se stěhujou…
Řekl jsem pravdu. Že je mi to líto.
Vzala mě za ruku
(skvostné zápěstí, nahé, bez hodinek)
a řekla pošeptmu,
co mi z ní do teď zbylo:
„Lítost si šije na sebe sama.“
A odmykala dům.
Snad že se učila švadlenou.
Snad něco z pohádek…
(Chtěl jsem ji políbit Ale uhnula —
nahmát jsem medailon na černé sametce,
byl teplý!)
A hrklo v domě.
Byl jsem sám.
Někde v kopci zatúrovalo auto bez světel.
Praha pode mnou byla mírná, špinavé zlato,
ostýchavý nach.
(A cinkly tramvaje. Z nízka.
A přibývalo hlasů. Jeden přes druhý.
Smíchy,&…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.