Heinovské noci

Na oblohu modromodrou,
kde tak krásně hvězdy svítí,
chtěl bych rty své přitisknouti,
divě přitisknout a plakat.

Heinrich Heine

Heinovské noci!
Lásko,
najdu tě!
Hřebínku v závěji,
zahraju na tebe!
Rozsviťte, jabloně, neprosím za sebe.
Zahraju veselou! Zahraju naději!

Heinovské noci!
Luno!
Vánice!
A v humnech svítí hloh!
A vyjí žlutí psi!

— — — Však naši mrtví spali

                                   ve vedlejší vsi

a ta se jmenovala Lidice — — —

Zase byl červen
Lustry višní
A u Vališů voněl klíh
A ženské nesly přes dvůr seno
na prsou ve dvou náručích

Zase byl červen
Stmívalo se
A kočí vyšli z předsíně
A u Jelínků někdo zdvihl
svatební kytku ze skříně

hořela   bílá
v temném okně
když jeli chlapi na noční
A Hořešovských chlapec plakal
že je mu teprv čtrnáct dní

A Rudolf Suchý
šeptal Bohu
že předá statek synovi
A zhasiv kostel   čekal potmě
co Všemohoucí odpoví

Byl červen   Hvězdy
Deset hodin
A mlčel kraj   A mlčel Bůh

A četníci a esesmani
uzavírali za vsí kruh

Heinovské noci!
Lásko,
najdu tě!
Hřebínku v závěji,
zahraju na tebe!
Rozsviťte, jabloně, neprosím za sebe.
Zahraju veselou! Zahraju naději!

A ráz
A dva
A kruh se úží
A škrtí tichou spící ves
A slepý pes se dívá do tmy
a zakopává o řetěz

A ráz
A dva
A pažby v okně
A zotvírané almary
A starý farář běží   padá
běží   a padá u fary

Na kolena!
A vztyk!
A klíče
A matriky   A monstranci
A po zahradách táhle bečí
kamenovaní beránci!

Terezko
Anno
Pavlo   Zdeňko
Julie   Rozo   Lidmilo
A v kredencích se třesou sklenky
z kterých se nikdy nepilo

Štěpáne
Karle
Jaroslave
Vojtěchu   Jene   Cyrile
A po rukou se ze vrat koulí
sváteční bílé košile

A slepice
A husy
Letí
a nedoletí na větev
A rybízová šťáva v plínkách
čisťounká jako lidská krev

Je červen
Hvězdy
Málo hodin
A nekouří se z komínů

A na náves se skutálely
dva plné sudy benzínu

Heinovské noci!
Lásko,
najdu tě!
Hřebínku v závěji,
zahraju na tebe!
Rozsviťte, jabloně, neprosím za sebe.

Sklep
plný mužů
sotva dýchá
A drolí bláto z nohavic
A ve škole se s rancem hrůzy
nevejdou ženy do lavic

A děti
klečí na stupínku
A neví proč
A neví zač
A prvně vidí hořet knihy
A prvně slyší kachní pláč

Králičí
smutné oči
v autech
A husí křídla zlomená
A dlouhý průvod krav a ovcí
Krvácející vemena

Mží
Padá rosa
na stoh peřin
a gramofonům na kliku
A na návsi se měsíc houpá
na polituře šatníků

Nasedat!
Bože
Sbohem školo
Hřbitove   Studni   Zápraží
A ženy děti lezou na vůz
A strach jim nohy po…