Artéská studna

POUŤ

Hvízdalo se
Střílelo se
Šachtě Anně vlálo v bráně
lupeníčko z lípy
Přemyslovská ves se smála
Šel tu jeden
ryl do dveří
srdce
a v nich šípy

V haldách šilhal mokrý uhel
Cirkusáčci
smutní koně
kousali se v proutí
Deset hodin
Z šachty Anny
havíři šli
celí slepí k rozsvícené pouti
Valčíček
A kolo štěstí
„Dědci sólo!“ zvaly holky
z kolotoče při zdi
Šklebili se že jsou staří
Že jdou spát
Pak jeden z houfu
předplatil tři jízdy
Sedm
schůdků
Pušky ztichly Laň
brok v boku
prostřed skoku
V řetízcích to staře skříplo
Houpalo se
vzpínalo se
táhlo k zemi tisíc roků
„Proč osud dává…“
Kroužili A neslyšeli
dole ves
jak ječí Sláva!
„tak málo lásky nám…“
Jak se těší
kdy se dědkům
začne v luftu točit hlava
Vítr
klel Jak by ho tloukly
Na dranc
tma Jak sinala by
dědkům pod nohama
Co to bylo?
Třásli
nocí Chytaly jim
na nebíčku
vlasy jako sláma
Utrhnou se!
Kristepane!
Kříž A kříž A někdo
vzlykl Někdo
zavrávoral
Druhý
Třetí
Zem se zhoupla Kolotoč se nad vsí koulel
jak skleněný korál
Co to bylo?
Sad se kácel Ženské v koutě začal škrtit
bábin medailonek
Polena se sula z metrů
V kostelíku
hluchý
zvonil ministrantský zvonek
Co to bylo? Oslům v boudě
tříštilo se
sypalo se
sklo z madončích očí
Domky stály
střechou v zemi Na dřevěných
na koníčkách
měsíc
bledý kočí
Lesy klekly na hrách suků
Voda lezla po kolenou
zpátky na stavidla
Zvon
a zvon
Pak skříply brzdy
Krouživý pták Noh se vracel
Padala mu křídla
Co to bylo?
Pušky třeskly Zem
jak prve mlčenlivá
pod nohama zábla
Někdo proklel
pánaboha Někdo volal
ď…