Na Knížecí

9

Teď trochu cizí,     trochu má

Ale snáře teprv zednickou tužkou
Nad Libní iluzivní malba slunce v bitém skle
prší, sněží rovnou do řeky:       zrcadlový déšť!
paráda!

děti se smějí     až pláčou,
ale dospělí už nevěří ani zrcadlům —
za nimiž kdesi všechno a hned

(Báječné příměří mraků…    Prázdné pódium Kampy
povýšeně hřmí    —    přeháňky od mlýna nalehly
do opon celým tělem…    Zlaté distinkce Národ-
ního, v hotelu větrají svatební pokoje.)

A poštolky apoštolky krouží
A hubinky plechový na denním špacíru
Triumfmarš hluku, kvaltu, šklebení…
jisté urození lamp…     asijské vůně…

do hlubin marketu zběsile dere se vysvlíklý
z kůže,     hladový had procesí:

první se přežere,       poslednímu kost!

Aperitívek?
Dlouho nebyla válka
A je tu pár věcí:       divů doslovného znění!
kterých by škoda      O které se bojím

Nejradši bych je honem přibil    kam se dá,
k futrům,    k falcím,    k zemi

jako před tornádem
Dvacítky hřebíky

(Někdo mi podává ruku    a dívá se jinam.    Trochu
zima.        Možná že někde v podzemí našich bytostí
rozlito něco      bez konce     jak moře.   Naše
výsostné vody.       Nesmírná prázdnota a moc…
Píšu, píšu patnáct,          píšu, píšu prstem na zít-
řejší závěj        (levou     aby to nebylo k poznání)
BOHAT ROHAT     DUCH CHUD.)

Ještě že hrají   Někde
pijánko       nonstop      Někde v limbu
K neumlčení,      k nezabití motiv
(nesměnitelný za cokoliv),
ač otloukán na každém rohu

Zpěvavé vání      Poštívání
To Přesto     Přece     Buďsi     Ať
To Poruč…