Obrazy z dějin národa českého I

Vladislav Vančura

3,40 $

Elektronická kniha: Vladislav Vančura – Obrazy z dějin národa českého I (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: vancura31 Kategorie:

Popis

E-kniha Vladislav Vančura: Obrazy z dějin národa českého I

Anotace

O autorovi

Vladislav Vančura

[23.6.1891-12.5.1942] Vladislav Vančura byl tvůrcem jazykově experimentujících poetických próz z historie i současnosti, dramatik, filmový scénárista. Narodil se roku 1891 v Háji u Opavy. Po otci Vančura pocházel ze starého protestantského rodu písmáků. Dětství prožil v Davli, kde byl otec hospodářským správcem. V dospívání hledal obtížně životní orientaci. Docházel na gymnázium v Benešově u Prahy, studium však na čas přerušil....

Vladislav Vančura: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Série

Pořadí v sérii

1

Jazyk

Vydáno

Žánr

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Obrazy z dějin národa českého I“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Znamení

Velmožové a bojovníci měli syny Soběslava I. v nelásce. Snad právě vynucený slib, snad víra, že jde o lidi mdlého rozumu, snad nestálost, či snad nějaký jiný důvod popuzoval je proti Vladislavovi a způsobil, že zcela zapomněli na Soběslava. Druhorozený kněžic odpovídal nezájmu stejným způsobem. Nedbal příliš o lidi vznešené, byla mu milejší společnost prostých kněží a věřil svému komorníku Ojířovi víc než urozeným rádcům.

Když zemřel kníže Soběslav, zpronevěřili se tedy ti, kdo přislíbili svůj hlas Vladislavovi, snadninko přísahám a zvolili ve shromáždění Čechů za panovníka místo Vladislava, označeného v Sadské, Vladislava jiného, to jest syna knížete, který se nazýval Vladislav I. Odmítnutý kněžic uchýlil se do Uher. Sbíral tam vojsko, a když se mu nedostalo pomoci, připojil se k nespokojeným Přemyslovcům moravským. Stál s nimi proti Vladislavovi II. Jejich odboj byl zdolán teprve, když pražský kníže získal podporu německého krále. Tehdy sjednali Přemyslovci mír, a tím mírem se Vladislav, syn Soběslavův, vzdal práv na český trůn.

Zatím druhorozený syn Soběslava I. žil v německém vyhnanství. Dospíval vzdálen své země. Knížata nedbala o jeho osud, velmožové se nestarali, čím se zabývá, ale několik přátel ze staré družiny nepřestávalo mluvit ani o něm, ani o tajemném poslu, který za sadského shromáždění ukázal právě na Soběslava. – Mladý kněžic byl nešťasten. Nešťastní lidé ho tedy litovali a snad pro vlastní útěchu činili jeho hoře větším, než bylo podle pravdy.

Bída spojuje ubožáky a vnuká jim divné básnění a divnou ochotu k víře, vnuká jim naději, a protože s novým knížetem přicházívá změna, a protože jména knížat je jako znaménko rozličného času, stalo se, že mezi prostým lidem vzrůstala řeč o dobrém kněžici, který strádá, a který se jednou místo svého bratra ujme dědictví, a který je označen k vládě, a který promění útisk v laskavější panování.

Podobné zvěsti a podobnou víru šířil i Ojíř. A protože Soběslava miloval, činil to s dvojnásobnou ochotou.

Postavení Ojířovo bylo pak velmi žalostné. Sotva totiž nastoupil Vladislav II. vládu, rozptýlil staré knížecí sluhy a učinil komorníka svý…

Mohlo by se Vám líbit…