III. / Policejní komisař Paul Howard seděl za svým mohutným mahagonovým psacím stolem a v silných bílých zubech drtil doutník. Na jeho tvrdém ošlehaném obličeji bylo vidět, že má starostí., Howardovi bylo jedenapadesát. Byl to ctižádostivý člověk, který se úporně šplhal po politickém žebříčku, pevně odhodlán dotáhnout to na soudce a později na senátora. Politici ho měli rádi, poněvadž byl vždycky ochoten…

Více
  • 7. 3. 2025

Chvíli ani jeden nedokázal promluvit. Opřeni o zeď popadali dech o do silných stěn chaty zatím bubnovaly střely a údolím se převaloval rachot palby. / „Pušky,“ zasupěl Joe. „To je Barratt!“ / Mary přešla světnici. Slyšel jsem, jak otvírá skříň. Zpátky nesla dvě pušky, jednu pro Joea, druhou pro Maca. / „Jdeš s námi?“ zeptala se tak klidně, jako by ji čekalo posezení u čaje. / „Jo, když je to Barratt, jdu,“…

Více
  • 7. 3. 2025

V Lennoxově cadillaku zůstal klíč od vozu, tak jsem si ho vypůjčil. Nerozjel jsem se však k severu, k Pacific Pointu, nýbrž na jih, k El Ranchu, kde bydlel otec Jacka Lennoxe. / Když jsem tudy projížděl posledně, ještě tu neměli u vjezdu instalovánu elektronicky ovládanou bránu. Ozbrojený strážný mě nepustil dovnitř, dokud se telefonicky nedomluvil s Williamem Lennoxem. Pak vyšel s uctivou tváří ze strážnice. / „Je to…

Více
  • 7. 3. 2025

SMRT U VODY /   / „Nenapadá mě nic lepšího, než promítnout mysl a život autora detektivního příběhu do jeho hlavní postavy, coby vypravěče,“ napsal Ross Macdonald. / V případě Macdonalda a jeho protagonisty Lew Archera se tento nápad nesmírně osvědčil, neboť Macdonaldova fikce je spojena nesčetnými nitkami se životem Kennetha Millara. / Splétat skutečnost s fikcí začal už v tomto předarcherovském příběhu… / …

Více
  • 7. 3. 2025

Z hlavni silnice se Staffordshire Estates jevily jako diskrétní mosazný ukazatel, připevněný ke kamennému oblouku, kterým odbočovala nová bezprašná cesta. Kovová tabulka na jedné straně oblouku mi dále oznamovala, že SOUKROMÝ MAJETEK JE HLÍDANÝ. Selská vrata ze santalového dřeva zela otevřená, tak jsem jimi projel. Přede mnou stoupala z kaňonu ranní mlha, tvořila průsvitnou clonu mezí vnějším světem a… / …

Více
  • 7. 3. 2025

Seděl jsem ve své zbrusu nové kanceláři, nos plný pachů po malování, a čekal jsem, jestli se něco bude dít. Už celý jeden den jsem byl zpátky na bulváru. Teď začínal druhý den. Dole pod oknem, nablýskaný v ranním slunci, závodil pouliční provoz a burácel jako bitevní vřava. Znervózňoval mě. Nejraději bych se byl odstěhoval. Měl jsem na sobě parádní civilní oblečení, ale neměl jsem kam a s kým jít. Až…

Více
  • 7. 3. 2025

  / Domovní zvonek zadrnčel. Za dveřmi kanceláře se ozvaly kroky – někdo šel otevřít. Na návštěvy už bylo pozdě, a tak jsem vyšel za ošetřovatelkou na chodbu. Ti čtyři pacienti se nepřestali dívat na televizní obrazovku, jako by byla oknem do vnějšího světa. / Ten, kdo předtím zazvonil, teď bušil dost prudce na dveře. / „Okamžik,“ zavolala ošetřovatelka skrz dveře, strčila klíč do zámku a pootevřela.…

Více
  • 7. 3. 2025

Kate Kerriganová ma čakala v mojom aute. / „Bála som sa, že mi ujdete,“ povedala, keď som otvoril dvere. „Radšej som si vzala taxík. Pán MacGowan mi telefonoval z elektrárne.“ / „Kvôli mne?“ / „Áno, je na ceste ku mne a chcel by vás vidieť. Nepovedal nič bližšie, ale myslím, že sa to týka jeho vnučky. Prosil ma, aby som okrem vás nikomu nepovedala, že mi telefonoval.“ / Nasadol som a naštartoval. Prešli sme okolo…

Více
  • 7. 3. 2025

Vrátili jsme se s paní Chalmersovou do místnosti pro návštěvy, kde právě doktor Smitheram a jeho paní mluvili s Larrym Chalmersem. / Doktor mě pozdravil úsměvem, který se ani nedotkl jeho pochybovačných, zkoumavých očí. „Moira mi říkala, že jste ji vzal na večeři. Děkuju vám.“ / „Bylo to pro mě potěšení. Jakou mám naději, že si budu moct promluvit s vaším pacientem?“ / „Minimální. Vlastně žádnou.“ / „Ani…

Více
  • 7. 3. 2025

Na dně černé krabice seděl nicotný mužíček s hlavou opřenou o cosi tvrdého. Něco stejně tvrdého ho mlátilo do obličeje. Nejprve z jedné strany na čelist, potom z druhé. Po každé ráně mužíčkova hlava udeřila ještě jednou o tvrdý povrch za ní. Tato skličující scéna – úder sledovaný zpětnou ránou – pokračovala s jednotvárnou pravidelností po značně dlouhý čas. Pokaždé, když se pěst přiblížila…

Více
  • 7. 3. 2025

Čierna izba v Swiftovom podniku bola vyložená čiernym dubom, ktorý sa nejasne ligotal pod leštenými mosadznými svietnikmi. Miestnosť po obidvoch stranách lemovali boxy s koženými čalúnenými sedadlami. Ďalší priestor zaberali stoly. Všetky boxy a väčšina stolov bola obsadená parádne vyobliekanými zákazníkmi, čo alebo jedli, alebo čakali na jedlo. Ženy zväčša mali napnutú kožu, hladom scvrknutú na priveľkých…

Více
  • 7. 3. 2025

Ráno jsem dojel pro Bollinga do jeho bytu na Telegraph Hill. Byl jeden z těch nádherných dnů, které jsou náhradou za všechnu mlhu v San Francisku. Pobřežní vítr vyčistil vzduch a vyzdobil modrou hladinu zálivu. Bílá loď tvořící na vodě bílou brázdu mířila ven k Zlaté bráně. Ve vzduchu nad ní se vznášeli bílí racci. / Bolling se na to všechno díval studeným pohledem. Byl nepořádně oblečený, šedivý a třásl…

Více
  • 7. 3. 2025

Pondělí /   /   / To odpoledne bylo na únor dost teplo. Jeli s odkrytou střechou. Připadalo jí skvělé být zase na silnici poté, co strávila poslední vlekoucí se hodiny v nemocnici, balila Bretovi věci a poslouchala poslední pokyny náčelníka Wrighta: „Není důvodu, proč by se neměl umírněně bavit. Sporty jako plavání a golf jsou přesně to, co potřebuje k posílení sebejistoty. Občas možná noční klub, ale…

Více
  • 7. 3. 2025

Když jsme dojeli k soudu v Pacific Pointu, Amy už své svědectví před porotou dokončila a byla propuštěna na svobodu. Návladní opustil zasedání poroty, aby si se mnou pohovořil. Podle jeho názoru, a porotci s ním souhlasili, byl Fred Miner určitě vinen a Amy nikoliv. Nepřel jsem se s ním. Prostě jsem mu předal Molly a tu fotografii. / Podle soudního zřízence opustila Amy šerifovu kancelář jako svobodná žena krátce…

Více
  • 7. 3. 2025

  / Nechal jsem nasupeného Galloriniho sedět za volantem a přešel jsem přes ulici. Měděnkou pokrytá mosazná deska u vchodu nesla nápis: „Konkvistador“. Od ní na kousku drátu visela opršelá papírová cedule: „Byt k pronajmutí“. Stěna v síni byla obložena mosaznými schránkami na dopisy, z nichž většina nesla vizitku se jménem nájemníka: žádné z nich jsem neznal. Schránka číslo jedna byla nadepsána…

Více
  • 7. 3. 2025