this is important enough: / to get your feelings down, / it is better than shaving / or cooking beans with garlic. / it is the little we can do / this small bravery of knowledge / and there is of course / madness and terror too / in knowing / that some part of you / wound up like a clock / can never be wound again / once it stops. / but now / there’s a ticking under your shirt / and you whirl the beans with a spoon, / one love dead, one love departed / another love . . . / ah! as many loves as…

Více
  • 29. 10. 2024

o magické síle poezie /   / Řek mi přítel Josef: Podívej, / básníci jsou znalci dívčích duší — / tak mi napiš báseň pro holku, / že mi jenom pro ni srdce v těle buší. /   / Že má krásný voči, uši, nos, / popředí i pozadí i pusu… / Že bych ji vzal na fotbal i na ryby… / Že je zkrátka celá podle mýho vkusu. /   / Vymysli si ňáký koniny, / však jim tvůj verš dodá vzlet a sílu. / Ženu jenom báseň přesvědčí. / Tumáš pero,…

Více
  • 7. 10. 2024

Zde leží Cyrda, práskač. V pokoře, / s příkladnou pílí rozvíjel svou vlohu. / Teď na nás všecky kdesi nahoře / žaluje Pánubohu. // ČESKÉMU HONZOVI / Jdeš-li světem s / holou řití, / nevěř všemu, / co se třpytí! // SONET STARÉHO HYPOCHONDRA / V létě v zimě, ve dne v noci, / ať jdu z práce nebo z hub, / hryžou do mě streptokoci, / slyším, jak si brousí chrup. / Řádí jako Cosa Nostra, / marně volám o pomoc. / Zbyde ze mě …

Více
  • 7. 10. 2024

To nebyl obraz, to byl stín, / který se šinul po pěšině / milostným hájem v Nedošíně, / už podzimním, už bez květin.
S vráskami na tváři povadlé / usedla si tam smutná paní / a psala prstem v zadumání / do rosy na opěradle.
Pak s troškou sebevědomí / řekla si náhle: Vždyť už chvátám, / a šťastné páry míjela tam, / líbající se pod stromy.
A její šat už nešustí …

Více
  • 18. 12. 2023

Tím starým světem přec jsi znaven na konec / Pastýřko Eiffelko jak bečí stádo mostů dnes / Řecký i římský starověk se ti už přežily / Zde antické se zdají být už i ty automobily / Jen náboženství zůstalo docela nové jenom ono / Zůstalo prosté jak hangáry v přístavu avionů / Jediné neantické v Evropě křesťanství je / Evropan nejmodernější jste vy ó papeži Pie / A tobě brání stud když okna na tebe hledí / Vstoupiti do kostela a jít tam ke zpovědi / Čteš letáky ceníky plakáty je…

Více
  • 13. 5. 2023

Krásně bylo v Lešetíně: / Vesnička ta prostomilá / jak robátko v matky klíně, / utajena světu, snila / ve hvozdnatém údolí. / Vížkou rděl se nad dědinou / kostel mezi topoly, / a kol něho v zeleň stinnou / třešní, jabloní a hruší / tísnila se chatek tlupa / jako slípky, když je vzruší / na blankytu přelet supa. / Měly štíty z prken sbité, / výstupky v nich kruhovité / jako kazatelen krovy, – / s holubičkou mnohdy také. / Koberec tkal sametový / v pěkné barvě všelijaké, / do zelena, ruda, hněda, / mech …

Více
  • 13. 5. 2023

Štědrý večer slaviti budeme, / i když víra nám chybí. / K tobě, krajane-šenkýři, přijdeme, / a ty nám připravíš ryby. / Na modro, na černo a jednu v rosolu, / polévku jikrovou k tomu, / strávíme příjemný večer pospolu / u vánočního stromu. / Trochu si pohovoříme při sklence, / bude to pěkná změna / pro nás mrzuté staré mládence – / a tobě utekla žena. / A zapomeneme v tuto hodinu / mnoho, co za námi leží, / co nás vyhnalo v dalekou cizinu / a co se překlene stěží, / na duši nepokoj na sny chor…

Více
  • 13. 5. 2023

Nezemru já od práce, / nezahynu bídou, / nezalknu se v oprátce, / skončím sifylidou. / Nezemru já u holky / ani na silnici. / Zemru volky nevolky / klidně v nemocnici. / Nezískal jsem za živa / lásky skutky svými. / Jeptiška jen šedivá / oči zatlačí mi. / Nad mou mrchou stáhne clown / tvář svou smutnou masku: / „Zemřel tady vilný Faun / na nešťastnou lásku.“ / Noc byla. Bláto tuhlo v led. / Potloukal jsem se Prahou. / Řek’ jsem si: Ráno je tu hned, / a odjedeš pak drahou. / Za nocleh škoda zlatky. / Kaváren …

Více
  • 13. 5. 2023

Drobky pod stůl hází nám osud, / ostatní vše je nicota. / Alkohol ještě je! Holky jsou posud! / Jsou ještě radosti života! / Žena jak žena. V životě vraku / konečně jedno vše bude ti. / Jedna ubíjí něhou svých zraků, / druhá jedem svých objetí. / Šetřiti léty, jež nemají ceny, / v tom velká moudrost nevězí. / Dobré je opium, alkohol, ženy, / schází-li schopnost k askezi. / Askety vycházeti vidím / z téhož jak já na svět názoru, / stejně jak oni nenávidím / rozumy dobráckých pastorů. / Jsem smu…

Více
  • 13. 5. 2023

Což, páni spisovatelé, / vašeho nejsem druhu. / Proto jsem stál tak nesměle / ve vašem ctěném kruhu. / Vy jste – jak řek bych – takoví – / no — uhlazení páni. / Já rostl bez vší výchovy / v pračkách a snižování. / Do intimity vašich sfér / nevnikal pokřik lůzy. / Já bouřlivý byl debatér / anarchistických schůzí. / Do vašich snů se dívaly / horoucně krásné dámy. / A já jsem student zhýralý / a ztrhaly mě flámy. / Ne, nikdy jsem se nedostal / v společnost slušnou dámskou. – / Snad že jsem o to málo …

Více
  • 13. 5. 2023

Hleďme kterak jsme se krásně rozmnožili / Desateráci nám troubí po sídlištích / Oceán se mění na mazut / Velice vzrostlo procento velrybích sebevražd / Výskokem na souš / A masa lidí Město tisícileté / Začíná kysnout / Muž říká své ženě nevědomky / Kvasinko moje divoká / Ty bludná / Z toho vzniknou děti / Divoké Bludné: / Tolik hlaviček! / Žlutavé Hnědé Černé / – někdy také bílé – / vypadávají do světa Při vypadnutí křičí / My nevíme co / Možná: Smilování Možná že je pozdě / Možná že vřískají veliké…

Více
  • 13. 5. 2023

Jaro zpívá v parku obklíčeném křiky / automobilů a tramvají, / jaro směšné, hýbající všemi uličníky, / kteří v kuličkách své jmění prohrají. / Však i jiným bytostem cos o jaru se zazdá, / cos frontami činžáků když běží ke spasení. / Kdo jim trochu kalika a lásky na obvaz dá? / Ale po tom věru nikomu nic není. / Ubohé srdce lidské!… / (úryvek) / Důstojný slone, / v pralese zdiva zavřený jako ve vězení, / a přece na svém a jediném možném místě! / Olej a barvy, / jimiž tě krmí zpocení lid…

Více
  • 13. 5. 2023

Což třepotá se to tu hvězdiček, / jak včeliček ve vzlétlém roji! / Proč asi ta jedna jediná / tam samotná povzdál stojí? / Tak dumavě chvílemi v dáli zří / a bleďoučké její jsou tváře, / je patrně hvězda mlaďoučká / dle dětinné v očku záře. / Jen někdy svůj doufavý vyšle hled / a stoudně zas do nebe mrká, / ba myslím, že také hvězdička / jak hrdlička láskou vrká! / Dík budiž vám, zlaté hvězdičky, / dík za jeden ze všech darů, / že umím lidmi zatočit / vesele do rozmaru! / Že dovedu někdy alesp…

Více
  • 13. 5. 2023

”Všemohoucí nebe! Chraniž dnes milostivě myšlenky mé i ostříhejž vtipy moje, aby nevzbudily nelibost mocností této země, aniž ublížily na mravnosti a jiné čistotě mým milým spoluobčanům, nebo na zdraví číslu našemu zítřejšímu, jež je nedělní – Amen!” – – – / Byl čtenář už někdy ráno na ulici? Já nechci čtenáře urazit, já vím, že čtenář je nóbl a nemá zapotřebí, aby vstával před devátou – no ale, náhoda! A kd…

Více
  • 13. 5. 2023

Binokl na očích, v ruce hůl / kráčím si květnatým dolem, / vážně jdu, jako bych neviděl, / jaro co tropí zde kolem. / Vždyť je to všechno zas navlas tak / jako před čtyřceti lety – / po nebi známý ten ptákův zpěv, / po stromech známé ty květy! / Zase kol děvčátek skotačí / hošíci nezralých boků, / děvčátka písničky zpívají / tištěné tohoto roku. / Není, ach není v tom postupu, / všechno jde dávným svým krokem – / bojím se, jenom my starší že / moudříme každičkým rokem! / Bojím se, tak že to bu…

Více
  • 13. 5. 2023