Paní Oliverová seděla v autobuse. Byla trochu udýchaná, ale plná loveckého elánu. Ten, jemuž v duchu říkala Páv, šel trochu ostrým krokem. Paní Oliverová nebyla hbitý chodec. Sledovala ho po nábřeží ve vzdálenosti takových dvaceti yardů. Na Charing Cross nastoupil do podzemní dráhy. Paní Oliverová nastoupila také. Na Sloane Square vystoupil, paní Oliverová také. Čekala ve frontě na autobus asi na třetím nebo…

Více
  • 22. 3. 2024

Poirot od přítele odešel spokojen s dosaženým výsledkem. Dostane potřebné informace, o tom nepochyboval. V superintendentovi vzbudil zájem. A jakmile se jednou Spence pustí po stopě, nepovolí. / Jeho pověst vysokého důstojníka kriminální policie mu jistě získala přátele mezi příslušnými složkami místní policie. / A teď přesně za deset minut — Poirot se podíval na hodinky — má schůzku s paní Oliverovou před…

Více
  • 22. 3. 2024

II. /   / Nasledujúce ráno som sa pokúšal zavolať Lejeuna, ale nepodarilo sa mi to. Napriek ťažkostiam som však dostal na drôt Jima Corrigana. / „Tak čo je s tým psychologickým kanónom, ktorého si ku mne doviedol? Čo hovorí o Ginger?“ / „Má strašne veľa rečí. No myslím si, Mark, že sám nevie, kam z konopí. Veď vieš, že ľudia zvyknú chytiť zápal pľúc. Na tom nie je nič záhadné ani mimoriadne.“ / „Máš… / …

Více
  • 22. 3. 2024

IV. / Pan Entwhistle si prohlížel Susan Banksovou, která se k němu nakláněla přes stůl a mluvila svým obvyklým živým způsobem. / Po Rosamundině kráse tu nebylo ani stopy. Ale byla to přitažlivá tvář a podle názoru pana Entwhistlea tato přitažlivost spočívala především v její vitalitě. Křivka úst byla štědrá a plná. Byla to ústa ženy a její tělo bylo rovněž výrazně ženské. Ale přitom mu Susan v mnoha…

Více
  • 22. 3. 2024

  / Vždy jsem měl za to, že z mnoha dobrodružství, jimiž jsme se s Poirotem zabývali, nejvíce rozechvívajícím a dramatickým dobrodružstvím bylo naše pátrání po příčině řady podivných úmrtí, jež následovala po objevení a otevření hrobky krále Men-her-Ra. / Těsně po tom, kdy lord Carnarvon objevil hrobku Tut-ankh-Amenovu, Sir John Willard a pan Bleibner z New Yorku, provádějící vykopávky nedaleko Kaira, v…

Více
  • 22. 3. 2024

DRUHÝ MESIAC LETA / sedemnásty deň /   / 1 / Na druhý deň bola slávnosť nového mesiaca. Medzi Imhotepove povinnosti patrilo obetovať toho dňa v hrobke. Ahmose sa ponúkol, že vykoná tieto povinnosti za neho, ale Imhotep si nedal povedať. Odbil ho zamrmlaním, ktoré bolo len slabou paródiou na jeho niekdajšie spôsoby. / – Môžem sa ja spoľahnúť, že všetko bude, ako sa patrí, ak si na všetko nedohliadnem sám? Či som sa dakedy…

Více
  • 22. 3. 2024

Návštěva u slečny Peabodyové / „Je to opravdu nutné, vymýšlet si tak složité lži, Poirote?“ zeptal jsem se cestou z Graingerova domu. / Poirot pokrčil rameny. / „Pokud se člověk rozhodne lhát — všiml jsem si mimochodem vaší bytostné nechuti ke lži — no, co se mě týče, mně to žádné problémy nečiní…“ / „Všiml jsem si,“ přerušil jsem ho. / „…jak jsem poznamenal: pokud už se člověk rozhodne lhát, proč by…

Více
  • 22. 3. 2024

DRUHÝ DÍL /   / DRAHÝ PANE POIROTE, / plním svůj slib a posilám vám své vzpomínky na vše, co souviselo se smrtí Amyase Crala. Znovu připomínám, že po tak dlouhé době mi snad mnohé vypadlo z paměti, ale sepsal jsem vše tak, jak jsem nejlépe dovedl. / S úctou Váš Filip Blake /   / Poznámky o událostech, / které vedly k vraždě Amyase Crala / v září 19… /   / Mé přátelství se zesnulým začalo již v raném dětství. Panství…

Více
  • 22. 3. 2024

III / Viktorie projevila zřejmou radost nad tím, že může znovu vyprávět svůj příběh. / „Nerada bych se dostala do nějakých nepříjemností,“ vysvětlovala. „Já sama jsem tam tu lahvičku nedala a nevím, kdo to tedy udělal.“ / „A vy si opravdu myslíte, že ji tam někdo dal?“ doléhal na ni doktor Graham. / „Inu — víte, pane doktore, někdo ji tam musel dát, když tam přece před tím nebyla.“ / „Ale vždyť ji mohl mít…

Více
  • 22. 3. 2024

Paní Lorrimerová / Dům číslo 111 v Cheyne Lane byla malá, úhledná budova v klidné uličce. Dveře byly natřené černou barvou, schody pečlivě nabílené a mosazné klepadlo a klika se leskly v odpoledním slunci. / Otevřela postarší služebná v naškrobeném bílém čepci a zástěře. / Na Pohotovu otázku odpověděla, že jistě, paní je právě doma. / Následoval ji po úzkém schodišti nahoru. / „Koho mám ohlásit, pane?“ / … / …

Více
  • 22. 3. 2024

FANTASTICKÁ POVÍDKA / Slečně Angele Blanchové mohlo být asi tak pětatřicet. Nebyla nalíčena, tmavě hnědé vlasy byly uspořádány pečlivě, ale neslušivě. Střízlivá sukně a kabátek. / Slečna Blanchová byla prvním rokem v Meadowbanku, vysvětlovala. / „Není příjemné působit na škole, kde došlo k vraždě,“ řekla s nevolí. „Zdá se také, že v domě není žádné poplašné zařízení, a to je nebezpečné.“ / …

Více
  • 22. 3. 2024

  / Paní Bantryová přicházela s Adelaidou Jeffersonovou. Když se přiblížila k siru Henrymu, zvolala: „Vy jste tady?“ / „Ano, já osobně.“ Vzal ji za obě ruce a vřele je stiskl. „Nedovedu vám povědět, jaké mi to všechno dělá starosti, paní B!“ / Paní Bantryová řekla mechanicky: „Neříkejte mi paní B!“ a pokračovala: „Artur tu není. Bere to všechno příliš vážně. Přijely jsme sem se slečnou Marplovou…

Více
  • 22. 3. 2024

  / Anna pokračuje o dalším vyprávění. /   / Pro hrdinku románu jest velmi nedůstojné, dostane-li mořskou nemoc. V knihách čím více se moře zmítá a bouří, tím je hrdinka radši. Když kde kdo onemocní, ona samotinká s námahou udržujíc rovnováhu prohání se po palubě, vzdorujíc rozpoutaným živlům a má opravdovou radost z bouře. Lituji, že musím doznati, že při prvním výkyvu Kilmordenu jsem zbledla a…

Více
  • 22. 3. 2024

Bylo to na Silvestra. / Všichni starší členové společnosti, která se sešla na panském sídle Roystonu, seděli ve velké hale. / Pan Satterthwaite docela uvítal, že ti mladší už šli spát. Neměl mladé lidi příliš v lásce, zvlášť ne, když jich bylo moc pohromadě. Připadali mu nezajímaví a poněkud neotesaní. Chyběla jim ta pravá delikátnost, a jak stárnul, potrpěl si pan Satterthwaite na delikátnost čím dál víc. / …

Více
  • 22. 3. 2024

Pentličce zavířila hlavou změť divokých dohadů, jakou roli hrál asi velitel Haydock v Tommyho zmizení, ale rázně je zapudila. V této chvíli se potřebovala naprosto soustředit. / Pozná ji velitel nebo ne? To byla zajímavá otázka. / Obrnila se předem, aby na sobě nedala znát žádné překvapení nebo poznání, ať už před ní stane kdokoli, a mohla si tedy být poměrně jista, že přijala situaci zcela vyrovnaně. / Povstala ze…

Více
  • 22. 3. 2024