Skoro osm odtikávaly unavené hodinky, když mě přivítal orchestr klaxonů ranního města. Pocit, že havaruji, mi nedovolil řídit rychleji, v mé hlavě se převalovaly útržky minulé noci s velkým otazníkem, s tím největším kolem Keitha Dallinga. Elegantně mě vyprovodil na velmi prapodivné místo a stejně elegantně zmizel. Dlužím drahému Keithovi příležitost k vysvětlení. Jeho žlutý buick odpočíval na… / Do…

Více
  • 7. 3. 2025

Na poslední chvíli se rozhodli, že svatba proběhne ve večerním. Všechny tři ženy budou mít dlouhé toalety, stejně jako pět nebo šest Miminých kamarádek, které pozvala. Muži si oblečou smokinky. Ženich vypadal šarmantně s červeným motýlkem a rubínovými manžetovými knoflíčky, které patřívaly jeho dědečkovi. Jeff se k všeobecnému potěšení nabídl, že povede nevěstu, a Mimi návrh s povděkem…

Více
  • 7. 3. 2025

Svatební den se probudil do slunečného červnového rána. Bylo příjemně teplé počasí a vál mírný větřík. V dáli na moři bylo vidět několik člunů a Safe Harbour snad nikdy nebyl malebnější. / V půl dvanácté přijel kněz a obřad měl začít v poledne. Ophélie měla na sobě jednoduché bílé krajkové šaty ke kotníkům a v ruce držela kytici tuberóz. Vanessa a Pip měly…

Více
  • 7. 3. 2025

Lékaři potvrdili, že se Annie dnes večer určitě nevzbudí, protože je v silné narkóze. Budou ji dál udržovat v umělém spánku, aby se vyhnuli pohybům, které by mohly poškodit mozek. Nebyl tedy důvod, aby sestry trávily noc v čekárně. Annie nebyla v bezprostředním ohrožení života a ošetřovatelky slíbily, že kdyby se vyskytly nějaké problémy, okamžitě zavolají. Navrhly, aby Sabrina…

Více
  • 7. 3. 2025

Neuběhlo ani pět minut od okamžiku, kdy venkovan zpozoroval požár, a už se začali scházet lidé. Někteří jeli ve svých povozech jako on strávit sobotu ve městě a také zastavili. Někteří přicházeli pěšky z nejbližšího okolí. Byla to oblast černošských chatrčí a zpustošených, vyčerpaných luk a úhorů, kde by i četa detektivů vyslídila dohromady sotva deset lidí, ať mužů, žen nebo dětí, a přece se…

Více
  • 2. 3. 2025

První poválečné jaro na horním Donu bylo výjimečně přívětivé a hlásilo se neodbytně. Koncem března zavál od Azovského moře teplý vítr a ve dvou dnech byly písčiny na levém břehu Donu dočista holé, úvaly a žleby ve stepi přetékaly nabobtnalým sněhem, stepní říčky prolomily led a divoce zavířily; cesty byly téměř úplně nesjízdné. / A v tom špatném čase, kdy se nedalo nikam jet, měl jsem cestu do…

Více
  • 2. 3. 2025

Štepán přistoupil ke Grigorijovi, chytil se za třmen a pevně se přitiskl ke koňovu zpocenému boku. / „Tak jak se máš, Grigoriji?” / „Dobře.” / „Co si vlastně myslíš? Co?” / „Co bych si měl myslit?” / „Cizí ženu jsi svedl a… žiješ si s ní?” / „Pusť ten třmen!” / „Neboj se… nebudu se prát.” / „Já se nebojím, pusť!” Grigorij zvýšil hlas a pod očima mu vyskočil ruměnec. / „Dneska se s tebou rvát nebudu,…

Více
  • 2. 3. 2025

Když kaledinci pocuchali revoluční kozácké oddíly, Donský revoluční výbor, který byl donucen přesídlit do Millerova, poslal vedoucímu válečných operací proti Kaledinovi a kontrarevoluční Ukrajinské radě prohlášení tohoto obsahu: /   / CHARKOV,19. LEDNA 1918. Z LUGANSKA, Č. 449 18 HOD 20 MIN DONSKÝ KOZÁCKÝ VOJENSKÝ REVOLUČNÍ VÝBOR VÁS ŽÁDÁ, ABYSTE ODEVZDAL RADĚ LIDOVÝCH KOMISAŘŮ V PETROHRADĚ TUTO REZOLUCI…

Více
  • 2. 3. 2025

Druhého dne po návratu ze Singina odjel Koševoj do Věšenské, aby zjistil, kdy bude schůze komunistické buňky. On, Ivan Alexejevič, Jemeljan, Davydka a Filka se rozhodli vstoupit do strany. / Miška vezl s sebou poslední část zbraní odevzdaných kozáky, pak kulomet, který nalezli ve škole na dvoře, a Štokmanův dopis předsedovi okresního revolučního výboru. Cestou do Věšenské vyplašili na louce zajíce. Za války se…

Více
  • 2. 3. 2025

Té noci se u chutoru Malý Gromčenok dostal přes Don na prámech sbitých z prken a klád krasnoarmejský pluk. / Úplně překvapil gromkovskou setninu, neboť většina kozáků té noci hýřila. K večeru přišly do pozic setniny ženy kozáků. Přinesly jídlo a ve džbánech a vědrech domácí pálenku. K půlnoci byli všichni opilí. Ze zemljanek se ozýval zpěv, opilé ženské výskání, mužský smích a hvízdání… Dvacet…

Více
  • 2. 3. 2025

Když se žena zeptala trestance, zdali má nůž, stál tam v šatech ze sypkoviny, z kterých crčela voda a kvůli kterým na něho stříleli, podruhé dokonce kulometem, v těch dvou případech, kdy od chvíle, co před čtyřmi dny opustil hráz, spatřil vůbec nějakou lidskou činnost, a bylo mu právě tak, jak mu bylo v ujíždějící pramičce, když žena radila, aby si raději pospíšili. Pocítil stejnou neslýchanou urážku…

Více
  • 2. 3. 2025

OSMÉHO DUBNA 1928 /   / Den se probouzel pochmurný a mrazivý, postupující stěna šedivého světla od severovýchodu jako by se nerozpouštěla ve vlhkost, nýbrž rozpadala do malinkých, vzteklých částiček podobných zrníčkům prachu, která se Dilsey, když otevřela dveře a objevila se na prahu své chatrče, zabodávala ze strany do masa jako jehličky, a dorážela na ni jako nějaká substance, jež má spíš charakter ne…

Více
  • 2. 3. 2025

  / Paluba byla opuštěná. Fairchild s majorem Ayersem se zarazili a rozhlíželi se kolem sebe v bolestném úžasu. Gramofon byl přikrytý a němý, samolibě záhadný. Svolali spěšnou poradu, a pak se vydali přepadnout opozdilce. Nikde žádní opozdilci nebyli. / „Dejte hrát desku,“ navrhl nakonec Fairchild. „To je sem možná přitáhne. Určitě si mysleli, že jsme si šli lehnout.“ / Semita znovu…

Více
  • 2. 3. 2025

  / Sutpen stál nad kavalcem, na kterém ležela matka a dítě. V dlouhých, sbíhavých čarách pronikalo seschlými prkny stěny světlo jitřního slunce, lámalo se o mužovy rozkročené nohy a jezdecký bičík v ruce a padalo přes nehybnou postavu matky, která na muže vzhlížela nehybnýma, nezbadatelnýma, truchlivýma očima, po boku děcko, zabalené do kusu šedavého, ale čistého plátna. Za nimi, u chatrného krbu, v…

Více
  • 2. 3. 2025

  / 1 / Když se Ratliff, cestující se šicími stroji, zase jednou blížil k vesnici, na voze v oné bedně podobající se psí boudě tentokrát starší hrací skříňku a sadu zbrusu nových zubů k bránám, ještě z továrny svázaných drátem, uviděl u kůlu plotu podřimovat starého bělouše, stojícího na třech nohou, a za okamžik nato samotného Willa Varnera, jak sedí na úpatí kostrbatého trávníku v přerostlé…

Více
  • 2. 3. 2025