Z Máchova denníku

Karel Hynek Mácha

46 

Elektronická kniha: Karel Hynek Mácha – Z Máchova denníku (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: macha40 Kategorie:

Popis

E-kniha Karel Hynek Mácha: Z Máchova denníku

Anotace

O autorovi

Karel Hynek Mácha

[16.11.1810-6.11.1836] Významný představitel českého romantického básnictví a jeden z největších českých básníků, právem je pokládán za zakladatele moderní české poezie. Narodil se roku 1810 v Praze na Újezdě. Otec byl mlynářský pomocník, matka pocházela z muzikantské rodiny a syn po ní zdědil hudební vnímavost. Studoval na gymnáziu, později filozofii a práva. Zajímal se o divadlo, ochotnicky hrál v Kajetánském divadle. Krom...

Karel Hynek Mácha: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Z Máchova denníku“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Poznamenání cest.

Cesta I. dne lho srpna.

lho srpna s Hindlem jsme vyšli ráno ve 4 hodiny, ve 12 hod. byli jsme na Mělníku pod zámkem zrovna nad Labem, kde se pojí s Vltavou; ve 2 hodiny jsme byli u kaple sv. Trojice neb sv. Jana. Vyhlídka na hory. – Bezděz. V 6 hodin na Kokoříně; odtud jsme šli na Housku, zabloudivše však, zůstali jsme v největším dešti pod šírým nebem v oudolí sv. Vojtěšském, as hodinu cesty od Kokořína. Byla velmi tmavá noc; potok hučel ouzkým dolem, z daleka klepal mlejn. Po půlnoci bylo po druhé straně potoka slyšeti cupot koně, viděti nebylo nic. Ke skále připřený ležel jsem na několika kameních nad šplouchající vodou, ani nepozdřímnuv. K ránu bylo viděti některé hvězdy; obzvláštně dennici, ale velmi mdle. Nežli jsme přišli do oudolí, kráčeli jsme hustým, starým lesem, jakého dřeva, nebylo k rozeznání, s kopce dolů. Sem tam leželo velké kamení mechem porostlé a zamodralé mušky svítily po něm. Sešedše s kopce, tlapali jsme hlubokým rozmoklým pískem po obou stranách příkré lesnaté stráně; doleji chmelnice, několik chalup, a stáli jsme před potokem. Domnívajíce se, že Houska v právo od nás ležeti musí, obrátili jsme se v tu stranu, ale nešťastně; Houska ležela v levo; kdyby nám byl potok nebránil, byli by jsme přišli až pod Kokořín nazpět. Ráno budil nějaký hoch tovaryše do pivovára, a od toho jsme se dozvěděli pravou cestu. V noci jel někdo po druhé straně.

2. srpna 1832.

Nevyspalí kráčeli jsme nadmíru krásným oudolím k Housce. Písková skaliska sem tam jedlemi, smrky a …