Máchovy dopisy

XVIII.

[Koncem prosince 1832 nebo počátkem ledna 1833.]

Milý Eduarde! 

Schválně jsem tak dlouho nepsal, čekaje, až Vám něco jistého budu moci psáti o tom, o čem jsem hlavně psáti přislíbil; teď se mi toho ale nahrnulo, že nevím, jestli všecko napíši, čili nic. 1. Ten žertík s p. Čelakovským nepochybně víte, k dorozumění doložím: On si dovolil k řeči cára Mikuláše neprozřetelné poznamenání přiložiti, řka: „Takové že řeči držívali před několika stoletími Tatarští Chánové k velikým knížatům Moskevským.“ Někdo ho udal u ruského vyslanectví, a on byl od professury i od redakcí odmrštěn, teď však opět obdržel od nejvýš, purkrabího práci, překládání patentů; a nyní – to však ví v Čechách teprva asi 10 lidí, Vy jste ten 11tý – poslal cár odpověď, že všecko to uražení odpouští a žádá, aby onen professor opět své místo obdržel. – Professuru drží až posud p. Vávra, redakcí p. Štěpánek. Včela obdržela obrázky zemřelého Světozoru, ne však co dědictví, nýbrž co legát. 2. Můj bratr dělá na blízku Vás za samomleče, totiž v Podolském mlejně na Jizeře. Psal jsem mu, že jste tam blízko, on ale se snad ostýchal k Vám dojiti. 3. As dvacítiletý malíř Klimmš byl volán do Wisbaden a tamodtud půjde do Říma. Škoda, že odešel; nepochybně se pamatujete na jeho komposice, co byly před třemi lety ve výstavu, totiž Oberon a Erlkönig. Po odšedším viděl jsem pozůstalý obraz as 3 1/2 třevíce vysoký a 3 třevíce široký, v barvách, představující skok s Vyšehradu. Obraz ten rozpráví česky; oblek osob, krajina, stavba, obličeje, kůň, všecko – všecko je české z 9tého století. Běda, že není dokonaný; nakvap před dohotovením ještě utekl mladý umělec. Na památku jsem obdržel perem od něho rejsovaný – výborný obraz. Však ho uvidíte. 4. Malířská anekdota. Jistý malíř jménem Friese věří v duchy hvězdní, a celý jeho život jest dle jeho víry zřízen. Předsevzal si jednou, že nepotřebuje denně více nežli 15 kr. v. č; a dle toho také za celý den nepracoval více, než čím 15 kr. v. č. vydělal. Takovým hospodářstvím to tak daleko přivedl, že ve všech svých pracích musí něco míti, co my „bizarr a karikatur“ jmenujeme, žádný obraz nemůže a nesmí bez něčeho takového z jeho rukou vyjiti; u příkladu: rejsoval také s některými jinými Vám známé obrazy z historie české, a mezi těmi obrazy také – tuším „Vypuzení Avarů“, – v předu se bijí dva chlapi, a p …. jednoho z nich je karikaturní co obličej vystíněna – pak ustrnuvše se nad jeho chudobou, dali…