Valdice

Karel Hynek Mácha

39 

Elektronická kniha: Karel Hynek Mácha – Valdice (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: macha37 Kategorie:

Popis

Karel Hynek Mácha: Valdice

Anotace

Karel Hynek Mácha – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Valdice“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Wenn der Sterbende schon in Jene finstere 
Wüste allein hingelegt ist, um welche die 
Lebendigen ferne am Horizont, wie tiefe 
Wölkchen, wie eingesunkene Lichter stehen, 
und er in der Wüste einsam lebt und stirbt: 
dann erfahren wir nichts von seinen letzten 
Gedanken und Erscheinungen. Aber diese 
Poesie zieht wie ein weiszer Strahl in die 
tiefe Wüste, und wir sehen in die letzte 
Stunde des Einsamen hinein. 

Jean Paul.

 

Na obzoru rozlehlé roviny, poslední za Jičínem před horami Krkonošskými, vylézal pod Kumberkem nevelký vojenský zástup bojovníků rozličného druhu, jakýchžto se v poslední polovici třicetileté války nemalé množství – jak císařských tak švédských – po Čechách toulalo a původem bylo nesčíslných menších šarvátek. U vycházejícím slunci se lesknoucí zbraň vystupovala buď na pahorky zástup obkličující, buď se skrývala za nimi, jakž buď po kopci neb dolinou se blížil. Posléze dostoupil roviny; byl to zástup císařských. Nejpředněji jel císařský podplukovník. Celý jeho spodní šat byl ze žlutě vydělávaných jelenic šitý a černě vyložený. Žádná obyčejná kulka švédské střelby nebyla s to, aby brnění jeho prorazila, což mnohý důlek na kyrysu jeho dokazoval. Ocelová přílbice měla hledí, které bud zdvihnouti buď spustili se mohlo, a ocelový široký obojek na krk. Stehna i ramena krylo též ocelové odění, a ruce chráněny byly rukavicemi z článkovitého mosazu, uvnitř koží vykládanými; na nohou pak měl vysoké, pevné, svrchu po kraji přehnuté boty. Sedlo bylo vysoké a i uzdy byly tenkým ohebným železem pobity. Meč jeho byl dlouhý, rovný a širokou rukovětí opatřený, a v sedlu byly z každé strany dvě veliké pistole s německými zámky. Perami na přílbici, řetězem na prsou a širokou, s pravého ramena k levému boku převázanou páskou červené barvy rozeznával se od následujících jej asi dvanácti kyrysníků. Za těmi jeli čtyři karabinníci, lehčeji oněch odění, každý karabinou, dvěma pistolemi a kordem ozbrojeni, a tudy více ku střelbě potřební, nežli k blízkému se s nepřítelem setkání. Pěší střelci a kopiníci šli za jezdci. Oděni byli kopiníci ocelovými náprsníky a železnými, břicho objímajícími pruhy; na hlavách měli přílbice bez hledí, po straně dlouhý kord a v rukou patnáct i osmnáct střevíců dlouhá kopí s ostrou špicí nahoře; anebo nesli kratší, nahoře podivně utvořené, pobité…