Marinka

Karel Hynek Mácha

43 

Elektronická kniha: Karel Hynek Mácha – Marinka (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: macha09 Kategorie:

Popis

Karel Hynek Mácha: Marinka

Anotace

Karel Hynek Mácha - životopis, dílo, citáty, knihy ke stažení

Karel Hynek Mácha – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Série

Pořadí v sérii

2

Jazyk

Žánr

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Marinka“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Finale


Vale lásko ošemetná!
Adieu! - Lebe wohl!

Stará píseň; [1] má známou notu.

Dobrou noc, o lásko! zlatá číše,
    naplněná smrtonosnou slastí!
    Tvoje krásná, klamuplná říše
    nebude již nikdy mojí vlastí!
    Miloval jsem na noc vzešlé světy -
    jasné světy z jitra doplanuly.
    Miloval jsem z jara krásné květy -
    bujné větry pryč je zavanuly.
    A tak vše, co radosti mi neslo,
    láskou mojí v brzkou zkázu kleslo!
Ještě jednou v mladosti mé kraje
    zpět mě vedlo mdlého slunce zlaté;
    v snů mých říši, ony stíny svaté,
    kde jsem bloudil, jako dítko hraje.
    Mrtvo kolem - pustota jen pouhá.
    "Vše mladosti mé uvadlo kvítí?"
    ""Bez slunce květ nemá vzniku, žití;
    slunce zašlo a noc byla dlouhá!""
Pláči hořce. "Proč, o slunce jasné!
    an tě sotva mdlý můj zrak uhlídá,
    již tvá záře zase mi zahasne?!"
    ""Hasne, hasne!"" ohlas odpovídá;
    a již tma se kolem rozprostřela.
    Chtěl jsem kvítí - noc jen slzy měla.
Teď jsem tichý; harfa bezestrunná
    zavěšena v kobce otců přešlých;
    tichý, jak v zásvitu světů vzešlých
    nade hroby noc je stříbrolunná.
    Však co chová harfa v zpustlém klínu?
    Kdo mi tajné její žely poví? -
    Kdo vyřekne a kdo ustan…

Mohlo by se Vám líbit…