Poezie italská nové doby VI

Rozhovor

Krb
Hle, v jisker zářím roji!
S mým plamenem, jenž tvojí
se rovná bludné naději,
nad rmut se povznes lidský,
můj pěvče fantastický!

Básník
Jak prší a jak bouřněji
zní z venku hlomoz davu,
mně nelze vznésti hlavu!
Bůh nový jestli nesestoupí
mně po bok a mne nevykoupí.

Krb
Což nadarmo můj žeh
po salamandru šleh,
a cvrček darmo volal tebe?
a darmo v jizbu tmavou
hru jisker sil jsem žhavou?

Básník
Mám ztuhlou leb, mne zebe,
sníh leží v srdci mém,
tak sám bez lásky jsem.
Ó krbe mého domu,
ach, komu zpívat, komu?

Krb
Mně pomoz, vezmi kleště!
Hle, žár a jisker deště
tam oblouk tvoří s jeskyní,
hleď vznésti v ten troud stromu
ples rusalek a gnomů.

Básník
Svět bez toho mne obviní,
že s tebou, bratře smavý,
se moje píseň baví,
za teplem tvým, jež svítí,
že nechám duc…