XVI. Robert Burns (1759-1796.)
Narodil se v selské chatrči v Atloway, kde jeho otec byl venkovským zahradníkem. Po nezdařených pokusech se samostatným hospodářstvím chtěl se vystěhovati na Jamaiku, když první vydání básní učinilo jej náhle slavným, a výtěžek z knihy mu pomohl ke koupi nového statku. Po různých ztrátách vzdal se rolnictví a přijal místo akcisního úředníka v Dumfriesu, začal záhy churavěti a zemřel.
Burns jest jedním z největších lyriků světových a doma snad nejpopulárnější básník milosti, svobody, lásky k vlasti, společenského pospolitého života, humoru a hrdé satiry. Hlavní jeho říš jest píseň v duchu národním, ač i větší skladby nesou pečet jeho neobyčejného básnického genia.
Výtečný překlad "Výboru z písní a ballad", který vydal J. V.Sládek v 12. svazku "Sborníku světové poesie", jest příčinou, ze přinášíme z Burnse jen málo čísel a to z básní, jichž Sládkův vzorný výbor nemá; celkem tam čtenáře odkazujeme.
SVOU HANIČKU MÁM RÁD
Ať kde chce vichr duje si,
já toužím na západ,
mé dobré děvče bydlí tam,
ta, již mám nejvíc rád!
Tam šumí les, zdroj tká svůj ples
a mnohý ční tam chlum,
však v noc i den jest Jean můj sen,
Jean nevyjde z mých dum.
Já zřím ji v rodné květině,
ta něha, kouzlo, jas!
Ji v ptačím slyším prozpěvu,
vzduch kol to její hlas!
A každá jarní květina,
luh, keř, hvozd, zdroje šum
i ptačí zpěv jest příčina:
Jean nevyjde z mých dum.
ÚDOLÍ BALLOCHMYLE
Catrinské zvolna žloutnou lesy,
u jezer vadne sirý květ,
skřivánčí brázdou nezní plesy,
a v přírodu žal tichý slét.
V těch hájích Marie kdys pěla
v své krásy tenkrát vrcholi,
a tichá lesní echa zněla:
Buď s bohem, drahé údolí!
Na zimních záhonech, ó kvítí,
vzpláš svěžím květem jara zas,
kde vadne vše, tam bude zníti,
ó ptáčata; váš sladký hlas!
Žel, pro mne vše se ztápí v šeru,
pták v lese, kvítko na poli,
ó s bohem, luzné stráně Ayru,
buď s bohem, drahé údolí!
POJĎ NA MÁ ŇADRA SPOČINOUT!
Pojď na má ňadra spočinout,
rci, r…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.