Moderní básníci angličtí

Jaroslav Vrchlický

62 

Elektronická kniha: Jaroslav Vrchlický – Moderní básníci angličtí (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: vrchlicky18 Kategorie:

Popis

E-kniha Jaroslav Vrchlický: Moderní básníci angličtí

Anotace

O autorovi

Jaroslav Vrchlický

[17.2.1853-9.9.1912] Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Frída se narodil roku 1853 v Lounech v rodině kupce. Jeho zájmy v mládí nejvíce ovlivnil jeho strýc, farář v Ovčárech u Kolína, kde chlapec trávil svá dětská léta. Vrchlický studoval na gymnáziu v Klatovech a po maturitě roku 1872 začal studovat teologii. Již v prvním semestru přestoupil na filozofickou fakultu, kde studoval filozofii, historii...

Jaroslav Vrchlický: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Žánr

,

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Moderní básníci angličtí“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

XIV. Thomas Chatterton (1752-1770.)

Syn chudého učitele v Bristolu. Záhy zabýval se studiem staré literatury, tak že si osvojil úplně ráz mluvy středověké a vžil se do ducha a způsobu starých tak, že napsal řadu ballad, které docela dýchaly starověkem. Pod jmenem středověkého mnicha Rovleye ze 14. století vydal své skladby, jimiž i znalce oklamal, tak že dlouho platily (jako podobné skladby Macphersonovy) za pravé originály. V dubnu 1770. vydal se do Londýna, aby se živil literaturou, ale řada bolestných sklamání, nepochopení vynikajících současníků, boj o kůrku chleba, svedly jej sedmnáctiletého k samovraždě arsenikem. Později teprv byla jeho vzácná vloha patřičně oceněna. Chatterton jest bez odporu zjev, který genialností imponuje, třeba sklácen bídou nedospěl k celé vyspělosti své neobyčejné vlohy básnické.

RESIGNACE

Hrom, jímž tvé nebe, Bože, zní,
jenž i ten zemský atom zříš,
já vzývám, štíte poslední,
skloň milostiv se ke mně blíž!

Hádankám tmavým vůle tvojí
i stínu rajských světel tvých,
podléhá lidský duch v zlém boji,
však Věčný co chce, - není hřích.

Ó na mne v chvíli pokušení
a v úzkostech a ve slzách,
svou dobrotou ztiš vášní vření,
svou láskou, smírem zmírni strach!

Když mimo tebe v srdci vřelo
cos zpupného, čím bují zmar,
tvé oko v nebezpeč mou zřelo,
tvé lásky přehlédniž to žár!

Tož srdce, nač lkáš v zoufalosti?
Nač v temnu zní tvůj smutný hlas?
Svor dumy odhoď, k blaženosti
Bůh přece všecky stvořil nás!

Žel, srdce moje lidsky cítí,
viz slzu mou a slyš můj vzdech,
že otráveno jest mé žití,
to cítím v sledních zápasech!

Však resignovat chci z vší síly,
za každou ránu dík vzdát jen,
ať ztichne srdce vzdech, jenž kvílí,
pryč, slzo, jíž hled zasmušen!

Plášť chmurný, jímž chce noc mne krýt
i ducha bez vší bnaděje,
ten spadni, Bože, v jitra svit,
jenž slunce tvé mi odkreje!

ŽALOZPĚV MINSTRELŮV

Ó v nářky moje vpadněte,
ať tekou hořkých slzí zdroje,
v rej nohou v svátek nehněte,