Pes baskervillský

KAPITOLA VIII
PRVNÍ ZPRÁVA DOKTORA WATSONA

Další běh událostí vylíčím tím, že zde otisknu dopisy, které jsem onoho času napsal Sherlocku Holmesovi. Psaní leží přede mnou na stole. Jedna stránka chybí, ale jinak jsou kompletní a ukazují mé tehdejší pocity a má tehdejší podezření přesněji, než by je dovedla reprodukovat má paměť – ačkoliv mám tragické událostí oněch dnů věru živě před očima.

Zámek Baskerville, 13. října.

Milý Holmesi, předchozí mé dopisy a telegramy Vás podrobně informovaly o všem, co se děje v tomto bohem opuštěném koutě světa. Čím déle zde člověk prodlévá, tím hlouběji se mu v duši usazuje duch blat, jejich pustota, ale i jejich ponurý půvab. Jakmile zakotvíte v blatech, dáte tím vale veškeré moderní Anglii, na druhé straně však, kamkoliv se zde obrátíte, tušíte příbytky a dílo prehistorického člověka. Ať jdete, kudy jdete, všude najdete domy těch zapomenutých kmenů, jejich hroby a obrovské monolity, jež snad vyznačovaly jejich božiště. Díváte-li se na jejich šedé kamenné chaty, vystupující ze zjizvených strání, necháváte za sebou své století, a kdybyste zahlédl chlupatého, v srst oděného muže, jak vylézá z nízkých dveří a přikládá k tětivě luku šíp s kamenným hrotem – ujišťuji Vás, že byste jeho přítomnost zde považoval za přirozenější než svou vlastní. Nejpodivnější snad je, že jich tak mnoho žilo právě zde, kde půda jistě už i tehdy byla krajně neúrodná. Nejsem archeolog, ale domnívám se, že to byly kmeny nebojovné, pronásledované a že se musely spokojit s tím, co nikdo jiný nechtěl.

Tohle všechno nemá ovšem pranic společného s posláním, které jste mi svěřil, a patrně to Vás, člověka přísně praktického, nebude zajímat ani zbla. Živě si pamatuji, jak dokonale jedno Vám bylo, zda se Slunce točí kolem Země nebo obíhá-li Země kolem Slunce. Dovolte mi tedy, abych se vrátil k faktům, týkajícím se sira Henryho Baskervilla.

Nedostal-li jste ode mne za několik posledních dnů žádné zprávy, důvodem toho je, že jsem zatím neměl nic důležitého, co bych Vám mohl sdělit. Pak se přihodilo něco překvapivého, o čem Vám za chvíli povím. Především však musím doplnit běžné zpravodajství, abyste byl plně informován o všech složkách zdejší situace.

Jedním z činitelů, o němž jsem dosud řekl jenom maličko, je uprchlý trestanec na blatech. Obecně se začíná věřit, že utekl nadobro, a obyvatelé samot v tomto okrese si oddychli. Od jeho útěku z trestnice uplynulo čtrnáct dní a po celou tu dobu nebylo o něm ani vidu, ani slechu. Lze si sotva představit, že by byl mohl na blatech obstát po dva týdny. Pokud by šlo o možnosti úkrytu, neměl by arci žádných obtíží. Kterákoliv z kamenných chýši by mu k tomu účelu mohla posloužit. Leč neměl by tam co jíst, leda že by lapil a zabil nějakou ovci. Domníváme se tedy všichni, že je tentam, a lidé na osamělých usedlostech mají klidnější noci.

Zde v zámku jsme čtyři zdraví, statní muži, a dovedli bychom se tedy o sebe sdostatek postarat, přiznávám se však, že mi pomyšlení na Stapletonovy dělalo sta…