Dobrodružství Sherlocka Holmese

Urozený ženich

Svatba lorda St. Simona a podivný konec jeho manželství dávno již přestaly zajímat vznešené kruhy, v nichž se nešťastný ženich pohybuje. Zastínily je mezitím nové skandály s podrobnostmi ještě mnohem pikantnějšími, takže o dramatu, jež se odehrálo před čtyřmi roky, se pomalu přestalo mluvit. Mám však důvod se domnívat, že veřejnosti nebyly nikdy prozrazeny všechny jeho okolnosti, a protože můj přítel Sherlock Holmes se podstatně zasloužil o vyjasnění případu, soudím, že vzpomínky na něj by ani nebyly úplné, kdybych alespoň v krátkosti nezachytil i tuto epizodu.

Došlo k ní několik týdnů před mou vlastní svatbou, kdy jsem ještě bydlel u Holmese na Baker Street. Jednou se můj přítel vrátil z odpolední procházky a našel na stole dopis, který tu na něj čekal. Sám jsem strávil celý den doma, protože počasí se náhle obrátilo, začalo pršet a kulka, kterou jsem si přivezl v jedné noze na památku afgánského tažení, mě bolela až s neúnavnou vytrvalostí. Usazen v křesle, s nohama položenýma na druhé lenošce a obklopen celým mračnem novin, pročítal jsem si denní zprávy, a když jsem se jich nabažil, odhodil jsem noviny stranou a jen si tak seděl, prohlížel velkou korunku s monogramem na obálce ležící na stole a lenivě přemýšlel, co asi za urozenou osobu to píše mému příteli.

„Máte tu tentokrát nějaký luxusní dopis,“ poznamenal jsem, když Holmes vstoupil. „Zato ranní pošta vám přinesla, pokud si správně pamatuji, psaní od jakéhosi rybáře a správce majáku.“

„Ano, v mé korespondenci tkví nesporně určité kouzlo různorodosti,“ odpověděl Holmes s úsměvem. „A prostší dopisy bývají obvykle zajímavější. Tenhle vypadá na nějakou nevítanou pozvánku do společnosti, jaká člověka bud donutí, aby se k smrti nudil, anebo zalhal.“

Rozlomil pečeť a zběžně přelétl obsah dopisu.

„Ale podívejme, přece jen by to mohlo být něco zajímavého.“

„Nejde tedy o společenskou záležitost?“

„Kdepak, o zcela profesionální.“

„Klient je zřejmě vznešený?“

„Jeden z nejurozenějších v celé Anglii.“

„Pak vám, drahý příteli, blahopřeji.“

„Ujišťuji vás, Watsone, zcela upřímně, že mě postavení mého klienta zdaleka tolik nevábí jako pozoruhodnost případu. A není vyloučeno, že naše nové pátrání opravdu nebude bez zajímavosti, četl jste v poslední době pilně noviny, že?“

„Zdá se,“ řekl jsem posmutněle a ukázal na obrovský stoh novin v koutě pokoje. „Nemám totiž nic jiného na práci.“

„Což je veliké štěstí, protože mi možná budete moci poradit. Nečtu teď nic než kriminální zprávy a rubriku pohřešovaných osob. Inzeráty jsou to ovšem vždycky nadmíru poučné. Jestliže jste však sledoval podrobně nedávné události, dočetl jste se jistě o lordu St. Simonovi a jeho svatbě?“

„Ano, četl jsem o tom s nejhlubším zájmem.“

„To je dobře. Dopis, který mám v ruce, je právě od lorda St. Simona. Přečtu vám jej, ale musíte za to probrat ještě jednou ty noviny a najít mi vše, co se týká jeho záležitosti. Lord St. Simon píše:

Milý pane Sherlocku Holmesi, dozvěděl jsem se od lorda Backwatera,…