Zamořená léta

To život nevezme ti

Co život dal, to zase vzal,
co ještě nevzal, vezme.
Co tys mu dal, to spočítal,
dí: lámejme a jezme!

Je toho skýva nevelká,
je toho malá sklenka.
Častá je slavná veselka,
častější mokrá plenka.

Ale ať dárek jen či dar,
společně všecky tvoří
svatozář kolem lidských jar,
věnce a hudbu, zoři

v oblacích plynoucích jak dým,
drah dráhu slyšíš pěti…
Byť zněls tu tónem jediným,
to život nevezme ti.