Anti-Gide neboli optimismus bez pověr a ilusí

Stanislav K. Neumann

62 

Elektronická kniha: Stanislav K. Neumann – Anti-Gide neboli optimismus bez pověr a ilusí (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: neumann26 Kategorie:

Popis

E-kniha Stanislav K. Neumann: Anti-Gide neboli optimismus bez pověr a ilusí

Anotace

O autorovi

Stanislav K. Neumann

[5.6.1875-28.6.1947] Československý básník, publicista, prozaik, literární a výtvarný kritik, tvůrce československé sociální poezie Stanislav Kostka Neumann se narodil v roce 1875 v rodině pražského advokáta a říšského poslance. Po smrti svého otce r. 1880 byl vychováván matkou a tetami v Praze v Olšanské ulici, kde se scházeli anarchisté (mj. i Fráňa Šrámek, Karel Toman a další). Studium na gymnáziu a obchodní...

Stanislav K. Neumann: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Žánr

,

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Anti-Gide neboli optimismus bez pověr a ilusí“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vzpoura inteligentů

Představ si, kamaráde, že se ti přihodí asi toto: Chodíš několik neděl po karpatských horách a lesích, setkáváš se jen s prostými a chudými horaly rusínskými a židovskými, vidíš jejich bídu, mory, ubohé děti, slyšíš a vidíš, že ani zde nedají vyžírači pokoj, vyžírači křesťanští i židovští svorně proti chudým, vidíš, jak se v této horské zemi hospodaří ze dne na den, bez plánu, bez dobré vůle pomoci opravdu jejímu lidu, jak se tu chytrácky podporují hloupé jazykové spory, někdy se ti zdá, že to nejdůležitější jsou tu panské hony, je ti až stydno, jaké kreatury z řádu vyžíračů šlapou tu pak po půdě země, kterou sis zamiloval, dokonce i četníků je ti líto, že musí tady na horách je chránit před rukou příliš spravedlivou, vidíš v obcích fronty na kukuřici a čteš i slyšíš, jak i ta trocha kukuřice, kterou sem dodá vláda, je rozkrádána a vykořisťována – a pak náhle sestoupíš do města a octneš se v kroužku domácích inteligentů. Mají tolik rozumů, kolik je tu hlav, jsou to nacionalisté, kvazisocialisté, autonomisté a všelijací jiní -isté, každý má nějakou politickou modlu, každý má nějaký recept na spásu „národa“, každý má také nějaké své želízko v ohni, ale na ten chudý horský lid nahoře nemyslí opravdu nikdo, na jeho bídu nemyslí ve skutečnosti nikdo. A zeptáš-li se venku některého chudého horala na toho nebo onoho národního spasitele, pokrčí rameny, usměje se trpce a řekne: „Inu, jsou-li peníze, dělá se politika.“ Tu pocítíš náhle jako bleskem propast mezi lidem a těmihle inteligenty, propast, na kterou jsi dříve snad ani nepomyslil. A hluboce pochopíš, proč Lenin mluvil rád o „pánech inteligentech“.

Leninův je, myslím, také výrok, že inteligent má být několikrát odkopnut, než je mu důvěřováno (přesné znění si už nepamatuji), než se mu svěří nějaká práce pro dělníky! Víme, že proletariát má velikou úctu ke skutečnému vzdělání, ale právě proto by nemělo býti na tuhle věc nikdy zapomínáno. Jsou mezi námi mnozí dobří lidé, kteří přes odpor svého zdravého rozumu pokloní se tu a tam všelijakým modlám a pověrám, aby nebyli snad inteligenty pokládáni za nevzdělané.

Je třeba velmi pozorně oddělovat pozitivní dílo skutečných vzdělanců a učenců od rejdů hašteřivých inteligentů a polointeligentů. Je třeba důkladně kontrolovat každého inteligenta a na dobrých vážkách zjistit poměr toho, co dělá pro věc obecnou, k tomu, co dělá pro svůj osobní prospěch. A zvláště je třeba pilně hledět na prsty inteligentům, kteří se vydávají za socialisty a chtějí pracovat pro dělnickou třídu. Je zásluhou velikých vzdělanců, že socialismus a otázka osvobození lidstva dostaly pevný vědecký základ; je také zásluhou nezištných vzdělanců, že obhájili a ubránili pravý socialismus a jeho vědu před houfy inteligentů, kteří je falšují a zaprodávají. Právě proto musíme pozorně rozlišovat.

Inteligenti jsou podivná cháska. Příliš často není v nich organického vývoje. Jsou to metači kozelců v poctivém nebo nepoctivém vydání. Jaký by to byl tlustopis, kdybychom …