Láska

Básničku k svátku chceš,
má sladká ženo?

Básničku k svátku chceš, má sladká ženo?
Jak holé řečiště a kamenité
je nitro mé však dneska vysušeno
a zdroje písní hluboko jsou skryté.

Tak sobě dím i tobě, drahá, suše:
nač krásná ta i méně krásná slova,
jež míjí oblakem a zvoní hluše,
když skutek utek, utíká vždy znova!?

Víš, jak tě miluji a jak ti přeji
líbezný úděl na paloučku štěstí,
a jak bych chtěl ti v marnotratném ději
z krásného nejkrásnější v náruč snésti.

Co veliké však sny mé platny jsou ti,
jež k nohám Afriku ti kladou celou,
když i sny malé stále se nám hroutí
před šerou perspektivou neveselou!

Čím trůn ti v srdci básníkově zlatý
a pohádky všech jeho krásných plánů,
když dát ti nemůže svět vrchovatý,
ba ani k svátku – kousek perziánu.