Vojna a mír

Lev Nikolajevič Tolstoj

149 

Elektronická kniha: Lev Nikolajevič Tolstoj – Vojna a mír (jazyk: čeština)

Katalogové číslo: tolstoj02 Kategorie: Štítky: , , , ,

Popis

Lev Nikolajevič Tolstoj: Vojna a mír

Anotace

Jedno z největších a nejslavnějších děl světové literatury, jehož ústředním motivem jsou napoleonské války (resp. ruské tažení). Popisuje rodinu šlechtice Andreje Bolkonského. Bolkonskému zemře při porodu žena, on odchází do války, proslaví se. Nebojí se smrti a nezáleží mu na životě.
Na dovolené se seznámí s mladou Natašou Rostovou, s níž se do sebe zamilují. Tím Andrej získá znovu zájem o život. Postupně v něm vzrůstá odpor k válce. Dále zde vystupuje Pierre Bezuchov, který je nositelem Tolstého myšlenek, hodnotí dění kolem Napoleona. Bezuchov šel do války ze zvědavosti, postupně se v něm zrodí odpor k násilí a prochází válkou jako pozorovatel. Dostává se do blízkosti Napoleona a chce ho zastřelit, ale neudělá to. Andrej se nakonec dostává těžce raněný domů, kde ho ošetřuje Nataša, které zemře v náručí. Nataša se nakonec vdává za Bezuchova.
Tolstoj v tomto díle odsuzuje války a násilí, a to i obranné.
Na náměty románu Vojna a mír složil stejnojmenou operu Sergej Prokofjev.
Tato e-kniha obsahuje všechny 4 díly včetně epilogu.

Lev Nikolajevič Tolstoj - životopis, dílo, citáty, knihy ke stažení

Lev Nikolajevič Tolstoj – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Žánr

, ,

Název originálu

Война и мир

Originál vydán

Jazyk originálu

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Vojna a mír“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

III

   Takzvaná partyzánská válka začala, když nepřítel vtáhl do Smolenska.

Již předtím, než naše vláda uznala partyzánskou válku oficiálně, pobíjeli kozáci a vesničané tisíce vojáků nepřátelské armády záškodníky, kteří zůstali pozadu, pícovníky a zabíjeli je právě tak pudově, jako se psi zahryzávají do hrdla zaběhlému vzteklému psu. První, kdo svým vlasteneckým cítěním pochopil význam této strašné zbraně, jež ničila Francouze a neptala se po pravidlech válečného umění, byl Děnis Davydov a jemu patří sláva, že učinil první krok k uzákonění tohoto způsobu války.

Čtyřiadvacátého srpna byl utvořen první partyzánský oddíl Davydovův a hned po něm začaly vznikat další. A čím déle válka pokračovala, tím víc se počet těchto oddílů množil.

Partyzáni ničili velikou armádu po částech. Sbírali spadané listí, které se samo sypalo z vyschlého stromu francouzského vojska a někdy tím stromem třásli. V říjnu, když Francouzi utíkali ke Smolensku, bylo těchto partyzánských skupin různé velikosti a složení na sta. Byly skupiny, které přejaly celou organizaci od armády s pěchotou, s dělostřelectvem, se štáby i s určitým životním pohodlím; byly skupiny jen kozácké, jezdecké; byly skupiny drobné i smíšené, pěší i jezdecké, rolnické i statkářské, které ani nikdo neznal. Velitelem jedné takové skupiny byl ďáček, který za měsíc zajal několik set vojáků. Byla starostka Vasilisa, která pobila stovky Francouzů.

Koncem října dosáhla partyzánská válka plného rozmachu. První údobí, kdy se partyzáni sami divili své smělosti a ze strachu, aby je Francouzi neobklíčili a nepochytali, ani neodsedlávali, ba téměř ani neslézali z koní a schovávali se po lesích, čekajíce co chvíli polapení, toto údobí měli už za sebou. Teď již nabyla tato válka určitých obrysů a všem bylo jasné, co si mohou vůči Francouzům dovolit, a co ne. Teď už jen velitelé oddílů, kteří se pohybovali se svými štáby podle pravidel daleko od Francouzů, považovali mnohé za nemožné. Zato drobné partyzánské skupinky, které začaly svou činnost už dávno a vyhlížely si Francouze docela zblízka, považovaly za možné věci, na něž se velitelé velikých oddílů neodvažovali ani pomyslet. A kozáci a vesničané, kteří se pletli uprostřed Francouzů, nepovažovali za nemožné už vůbec nic.

Dvaadvacátého října byl Děnisov, rovněž jeden z partyzánů, se svou skupinou úplně ve vleku partyzánské vášně. Od rána byli v pohybu. Celý den sledovali v lesích přiléhajících k silnici velký francouzský transport jezdeckých potřeb a ruských zajatců, který se oddělil od ostatního vojska a pod silnou ochranou jak se dověděli od vyzvědačů a od zajatců pochodoval ke Smolensku. O tomto transportu věděli nejen Děnisov s Dolochovem (jenž byl také partyzánem s nevelkou skupinou a pohyboval se nedaleko Děnisova), nýbrž i velitelé velkých oddílů se štáby: vš…