Vzkříšení

Lev Nikolajevič Tolstoj

85 

Elektronická kniha: Lev Nikolajevič Tolstoj – Vzkříšení (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: tolstoj07 Kategorie:

Popis

E-kniha Lev Nikolajevič Tolstoj: Vzkříšení

Anotace

O autorovi

Lev Nikolajevič Tolstoj

[9.9.1828-20.11.1910] Jeden z nejslavnějších ruských spisovatelů Lev Nikolajevič Tolstoj se narodil v roce 1828 v Jasné Poljaně. Pocházel ze starého šlechtického rodu. Jeho rodiče však brzy zemřeli. Tolstoj se snažil vystudovat filologii a později i práva na kazaňské univerzitě, studium ale nedokončil. Snažil se vzdělávat se sám. Věnoval se hospodářství na svém statku v Jasné Polaně, to se mu ale...

Lev Nikolajevič Tolstoj: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Žánr

,

Název originálu
Jazyk originálu

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Vzkříšení“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

XI

Advokát přijal Něchljudova mimo pořadí a ihned se rozhovořil o případu Měňšovových, který prostudoval. Byl neopodstatněným obviněním pobouřen.

„To už přestává všecko! Je velmi pravděpodobné, že oheň založil sám majitel, aby dostal pojistné, jenže tady jde o to, že Meňšovovým vůbec nebyla vina dokázána. Nejsou žádné důkazy. Je to mimořádná horlivost vyšetřujícího soudce a nedbalost náměstka státního zástupce. Jen aby soudní řízení nebylo v okrese, ale zde, a ručím za to, že to vyhrajeme, a nechci žádný honorář. A teď další věc. Fedosja Birjukovová, žádost o milost k Jeho Veličenstvu. Tu jsem napsal. Kdybyste jel do Petrohradu, vezměte ji s sebou, podejte ji osobně a přimluvte se. Nebo se dotážou na ministerstvu spravedlnosti a odtud odpovědí tak, aby to měli rychle z krku, to jest zamítavě, a nic z toho nebude. Ale vy se hleďte dostat k nejvyšším orgánům.“

„K carovi?“ zeptal se Něchljudov.

Advokát se dal do smíchu.

„To už je opravdu nejvyšší, ta nejvyšší instance. Ale jinak nejvyšší znamená tajemníka apelační komise nebo šéfa. Tak, je to už všecko?“

„Ne, tady mi ještě píšou sektáři.“ A Něchljudov vytáhl z kapsy dopis. „Je to zvláštní případ, je-li všechno tak, jak píšou. Budu se teď snažit s nimi sejít a zjistit, oč běží.“

„Vidím, že jste se stal trychtýřem, hrdlem, kterým plynou všechny stížnosti vězňů,“ s úsměvem prohodil advokát. „Je už toho na vás moc. Nezvládnete to.“

„Ne, tohle je zarážející případ,“ řekl Něchljudov a stručně pověděl, oč jde. Lidé na vsi se chystali, že si budou číst z evangelia, přišla vrchnost a rozehnala je. Příští neděli se zase shromáždili, a nato byl povolán strážmistr, sepsán protokol a lidé byli pohnáni před soud. Vyšetřující soudce vyslýchal, náměstek státního zástupce sepsal žalobu, soudní dvůr ji schválil a lidé byli postaveni před soud. Náměstek státního zástupce byl žalobcem, na stole ležely věci doličné, totiž evangelium, a sektáři byli odsouzeni do vyhnanství. „To je něco hrozného,“ pravil Něchljudov. „Je to možné?“

„Co vás na tom překvapuje?“

„Ale všecko. No, chápal bych strážmistra, který dostal rozkaz, ale náměstek, který sepisoval žalobu, je přece vzdělaný člověk.“

„To je právě chyba, že jsme zvyklí se domnívat, že státní zástupci a vůbec páni od soudu jsou nějací noví, liberální lidé. Kdysi jimi skutečně byli, ale dnes už je to docela jiné. Jsou to ouřadové, kteří myslí jenom na to, kdy …